Pozvánka na Beaujolais s Domaine Desvignes

Tento týden nás čeká třetí čtvrtek v listopadu a to znamená, že se oficiálně začne prodávat Beaujolais Nouveau. I v Praze se odehraje několik tematických akcí, za mne je ale nejdůležitější ta páteční. WINE JAM: BEAUJOLAIS v Almě se nebude úplně věnovat mlaďochům, ale představí hlavně skvělá cru a obecně vyšší třídu, sortiment několika různých dovozců a je rozhodně na co se těšit. Na webu je většina jmen zmíněna, celkem půjde o nějaké čtyři desítky různých vín včetně pár docela legendárních kousků. A pokud se utrhnete dříve než na podvečerní volnou degustaci a následnou párty, tak od tří tam budu mít přednášku k regionu. Něco k historii, prokletí i požehnání nouveau, odrůdě Gamay i těch ostatních, jednotlivým apelacím, zabrousíme k tradici i moderně, naturálnu i technologiím a podíváme se do budoucna co nás čeká se změnou klimatu, snahami i 1er Cru vinice a podobně. Věřím, že to bude zajímavé. A samozřejmě i pár lahví u toho ochutnáme, aby nebyla úplná nuda ;-) Já vím, že Beaujolais má… no prostě stále ještě trochu reputační problém. Ale úplně neprávem, umí nádherná vína za stále ještě rozumné ceny. Doražte posoudit sami, místa ještě jsou!

Velký biodynamický Riesling od Dr. Wehrheima

V letošním Top 100 Wines of the World 2024 Jamese Sucklinga (kam se ale dostanou z nejlépe hodnocených jen ta, kterých je alespoň 5000 lahví a běžná tržní cena nesmí přesahovat v přepočtu asi 12 tisíc Kč) je hned 12 vín z Německa. Primárně se jedná o suché Großes Gewächs ryzlinky ročníku 2023 a případně 2022, vyskytl se i slaďoch a dva červené pinoty. Stuart Pigott, který pro něj tuto část světa hodnotí, napálil hned 4x plných sto bodů a zbytek má „jen“ 99. Mezi sadou „obvyklých podezřelých“ v podobě vinařství jako Keller, Dönnhoff, Dr. Bürklin-Wolf, Wittmann či Christmann je pro letošek také Dr. Wehrheim (web) z Pfalze a jeho ryzlink z trati Kastanienbusch. Mimochodem jen o pár míst v žebříčku dál, ale se stejnými body, je ryzlink od Ökonomierat Rebholz z totožné trati a ročníku, taktéž jako v případě Wehrheima certifikovaná biodynamika. Já si nedávno udělal radost a s návštěvou otevřel Dr. Wehrheim Riesling Birkweiler Kastanienbusch Köppel GG 2020, tedy víno alespoň trošku uleželejší ale ze specifické části stejné trati.

Sherryweek, Svatomartinské, bio Hospices de Beaune, slepičí víno, Ridley Scott, Pichon Baron v bílé a baterky z vína

Tento týden je opět oficiální #sherryweek, přímo jejich apelační organizací podporovaná oslava skvělých vín z regionu. Který se pravda vzpamatovává z povodní, nepěkně to vypadalo jak v Jerezu či Cádizu, tak i městech San Fernando, Chiclana či Puerto Real. Andalusii zasáhlo i brutální krupobití, s kroupami i velikosti golfových míčků. Ve světě se každopádně koná spousta tematických akcí, od nás nejblíž bohužel v Krakově, v ČR jako tradičně zas nic. Pokud jde o sherry, tak více méně platí, že co si nezorganizuji sám to nemám. Kdyby byl zájem, určitě jde zase nějakou tematickou degustaci spáchat. Já mám každopádně doma bohaté zásoby sherry & spol. a další zajímavé speciality (a také nefortifikovaná vína z oblasti) na cestě, takže se při dlouhých zimních večerech zabavím i bez degustace :-)

Polské vinařství ve zkratce s pár bezva víny

Prodloužený víkend a krátké prázdniny jsme využili k pokračování plánu navštívit s dětmi postupně hlavní města všech našich přímo sousedních a historicky blízkých zemí. Tentokrát padla volba na Polsko. Pobyt v centrální části Varšavy a prohlídka Krakova vám samozřejmě o celé zemi jako takové obrázek neudělají, možná ho naopak spíš poněkud zkreslí, ale já tu stejně chci psát hlavně o vínu. Polském vínu. Které se během docela krátké doby dostalo z fáze „Cože, v Polsku dělají nějací nadšenci i vína?!? Z hroznů?!?“ (ale nedělejme si iluze, takhle svět povětšinou vnímá i nás) do podoby, se kterou bude třeba do budoucna na trhu počítat. Nakolik mělo polské vinařství ještě v 19. století tisíce vinohradů v různých oblastech a velkou vinařskou tradici, vlastně bohatou už od středověku a potvrzenou v rámci klášterů od 9. století, byla po fyloxeře a Druhé světové válce značně pozapomenuta a téměř definitivně doražena komunisty. Teda vína z hroznů padla, jinak se doma fermentovalo všechno možné :-)

Degustace vinařství Johann Geil z Bechtheimu

Do Prahy nedávno dorazila Elisabeth Geil-Bierschenk z rodinného Weingut Ökonomierat Johann Geil (web) v Bechtheimu v oblasti Rheinhessen. Já měl možnost prohodit s ní pár slov v rámci degustace portfolia dovozce Foltýn Wine. O vinařství už jsem tu psal opakovaně, poprvé trošku víc u jejich Bechtheimer Riesling -S-, ale nedávno jsem tu měl třeba horizontálu čtyř jejich ryzlinků ročníku 2021. Nedějí se u nich žádné převratné novinky, jako všichni ostatní bojují s klimatickou změnou a dělají co mohou především ve vedení vinic, aby stále mohli dělat suchá a nijak těžká klasická vína, ale jinak platí vše dříve řečené :-) Takže se můžeme rovnou vrhnout na poznámky.

Naturálno od Schödl Family a nejen skvělý veltlín

Do Prahy, konkrétně na degustaci do restaurace Danu, dorazil Mathias Schödl z rodinného vinařství Schödl Family (web) v rakouském Loidesthalu, tedy vinařské oblasti Weinviertel. Vína prezentoval na degustační večeři, ale té jsem se neúčastnil a jen si ho vyzpovídal hodinku předtím. Sourozenci Mathias, Viktoria a Leonhard se po stážích všude možně po světě i Rakousku postupně vrátili do rodné oblasti s rozhodnutím dělat poctivá vína z ekologického zemědělství, první ročník na trhu byl 2018 a zatím je to celé hodně ve vývinu. Bratři mají na starosti sklep a vinohrady, sestra především propagaci a marketing, ale už též studuje v Geisenheimu. Rodina už předtím vinařila na nějakých dvou či třech hektarech, a jejich otec učí enologii v Klosterneuburgu a na BOKU ve Vídni, ale nebyla to jejich hlavní aktivita. Tou se stala až se současnou mladou generací.

Degustace Beaujolais s pozvánkou

Minulý týden jsem v rámci průřezové degustace Kupmeto dělal samostatnou ochutnávku Beaujolais, tématem „přednášky“ byla ve zkratce oblast a její specifika obecně, ale především pak produkce Château des Jacques (viz starší články k tématu) a srovnání různých cru a také ročníků. Tohle vinařství není úplně typické, na druhou stranu (krom úvodního Beaujolais-Villages „Combe aux Jacques“ 2023 z produkce Louis Jadot, které je naopak docela encyklopedická ukázka) vína mnohým ukázala, že Beaujolais může být něco úplně jiného, než si ze zkušeností s mladými a přímočaře ovocnými víny vybaví :-) Projeli jsme si Fleurie 2021 a ukázku štíhlejšího ročníku a pak rovnou skočili do vyzrálejších vín s Morgon 2016 v magnumce a „základním“ Moulin-à-Vent 2016 ze směsi více poloh. Ročník 2016 byl z těch rozhodně náročnějších, ale vznikla z něj mnohdy nádherná strukturovaná komplexní vína a tady to bylo dobře vidět. Oboje se dopilo s chutí. A pak už následovalo srovnání dvou cru vždy ve dvou ročnících, mladém plnějším 2019 a chladnějším a již vyzrálejším 2013. Konkrétně šlo o Moulin-à-Vent „Clos du Grand Carquelin“ a Moulin-à-Vent „Clos de Rochegrès“ 2019. Za mne teda Rochegrès 2019, se svou krásnou strukturou a šťavnatou chutí a elegantním projevem, nejlepší víno večera. S potenciálem zrát 20+ let do krásy.

9x Pinot Noir z Moravy a Čech

Nedávný příjemný zážitek s krásnohorskými pinoty ve mně vzbudil chuť otevřít pár dalších kousků z Moravy a případně Čech a mrknout se na to, jak vypadá současná „běžná“ nabídka. Takže jsem ve vinotékách a sámoškách koupil, za standartní ceny v regálu, ceny celkem devět lahví a postupně je otevřel a vypil. S potěšením mohu říct, že to bylo vlastně docela v pohodě a dokonce nějaké nadšení se konalo! Ve výběru samozřejmě není pár „obvyklých podezřelých“ co přeci jen sleduji trochu pravidelněji, je to takový semi-náhodný mix v cenové relaci od stovky po pětikilo, žádná vyčerpávající sonda do stavu domácího trhu. A jak jistě víte, tak (krom případů, že musím v rámci nějaké soutěže) vína spíše neboduji, následující přehled a hodnocení je seřazeno od „láká k dopití nejméně“ po „tohle bych mohl mnohem častěji“ :-)

Nové Cru, deklarace Vitaevino, LVMH a další nakupují v Burgundsku, malá francouzská sklizeň

Zprávy ze světa vína dnes začneme další z kategorie „soutěžní sommelieři by měli vědět…“ :-) Rhôna má totiž nové Cru, už osmnácté v pořadí. Po devíti letech, naposledy šlo o Cairanne v roce 2015, byla z původního Côtes du Rhône Villages povýšena obec Laudun. Na místních 591 hektarech jsou docela důležitá a hodně dobré jméno mají voňavá florální bílá vína, tvoří skoro třetinu produkce a číslo stále pomalu stoupá. Ono se není čemu divit, za propad spotřeby vína ve Francii za posledních třicet je v podstatě čistě zodpovědný pokles zájmu o červené, viz graf níže, spotřeba bílého je relativně stabilní a růžového dokonce stoupla. Třeba takové Château d’Issan, slavný producent z Margaux, mezi svými historickými vinicemi vysázel Viognier, Roussanne, Marsanne a Rolle (aka Vermentino) a příští rok půjde tahle „Rhônská směs” poprvé na trh. Vinný svět se mění…

Domaine Tempier Bandol Rouge 2017 Pour Lulu

O legendě Provence, Domaine Tempier (web), jsem se tu zmiňoval vlastně jen v souvislosti s jejich bílým vínem a především úmrtím Lucie „Lulu“ Peyraud. Dnešní láhev bude ale jejich zásadní červené cuvée classique, Bandol Rouge 2017. Nad tím stojí selekce z jednotlivých terroir, toto víno však spojuje hrozny z nich (i z vinic dále od usedlosti) a rozdílná podloží (nejen jílovo-vápenité, ale i písky a různé náplavy) a také expozice. Prostě taková všeobjímající vizitka Bandolu v podání tohoto vinařství. Průměrný věk keřů se pohybuje někde okolo 40 let a jsou samozřejmě vedeny směrem k biodynamice a v posledních letech i bio certifikované, odrůdově vždy dominuje s nějakými třemi čtvrtinami Mourvèdre, který doplňuje Grenache a Cinsault v malé míře také Carignan či Syrah. V tomto ročníku je to konkrétně 75 % Mourvèdre, 14 % Grenache, 9 % Cinsault a 2 % Carignan. Ruční sběr a selekce ve vinici a následně i ve sklepě, komplet odstopkováno, spontánní fermentace a macerace v betonu. Následně zrání ve velkých sudech nejméně rok a půl.