Stopětibodovka a jak se umístit na vrcholu

Doba je zlá. Jak se chcete prosadit na saturovaném trhu s vinnou kritikou? Jak si zajistit, aby zrovna Vaše jméno, název časopisu či průvodce víny byly vidět? Inu udělováním nízkých bodů toho nedosáhnete! Který vinař se bude chlubit, že dostal od Jižního svahu 89 bodů za svůj ryzlink? Žádný! Popravdě už ani nálepka s devadesáti body není co bývala. Takový Luca Maroni, který ovšem rutině dává 96 či 99 – ale trapně nikdy víc a že používá úplně jinou tabulku málokdo ví – by mohl mluvit! Pokud něco vzbudí pozornost, pak je to už jedině plných sto bodů. O absolutním skóre, čí víno a od koho ho dostalo, se – i přes značnou inflaci i v tomto kdysi vyloženě eluzivním hodnocení – stále ještě trochu mluví. I proto jsem se rozhodl na složitou tržní situaci zareagovat jediným možným způsobem…

Zobraz celý článek →

Pět německých ryzlinků k počátku jara

Pravidelně jsem obviňován, že už piju jen „ty německý ryzlinky“ a „propaguju VDP“, ale pohled na články zde i příběhy na mém Instagramu určitě dává jiný obrázek. Ochutnávám a doma popíjím i jiná vína :-) Každopádně ryzlinků je v mé stravě opravdu hodně a rád bych dneska odhrnul poznámky k pár lahvím z poslední doby. Zdaleka ne všem, na další třeba dojde někdy příště. A nejen lahve, ze kterých jsem byl nadšen. I když o těch opravdu povedených se samozřejmě vždy píše o dost snadněji. Zároveň jde o první článek po mírné aktualizaci vzhledu a některých funkcí na tomto blogu, ten základ byl beze změny prakticky 19 let a začínalo se to trochu rozpadat. Snad bude teď fungovat o chlup lépe, další úpravy budou následovat záhy. Každopádně pojďme na to, hurá do Německa a k suchým ryzlinkům!

Zobraz celý článek →

Terra Nera a jeden splněný vinařský sen

Mezi velkými vinnými nadšenci potkávám spoustu lidí z IT a „číselných“ oborů. Vždycky jsem si i pro sebe říkal, že je to možná nějaká potřeba doplnit si k práci něco méně exaktního a vypočitatelného (i když kdo někdy ladil nějaký zdrojový kód… no nic…). A spousta z nich má i sen vlastnit nějakou tu viničku a udělat si vlastní víno. Já už tolik ne, ale kdo ví, až mne AI plně nahradí. Každopádně tenhle sen měl i jistý Christian Sprenger z Bavorska, který v devadesátkách psal software hlavně pro telekomunikace a později založil firmu poskytující softwarová řešení pro velké hráče v byznysu (China Mobile, Verizon, Nokia, Blackberry nebo třeba Samsung). A ve volném čase jezdil hlavně do Itálie, hluboce se zajímal především o římskou a etruskou kulturu a snil o vlastním vinařstvím a něčem trvalejším než neustálá série nový verzí a releasů kódu.

Zobraz celý článek →

Zajděte si na pěstitelské šampaňské!

Dnešní zápisek bude, krom poznámek k několika lahvím skvělých bublin, hlavně pozvánkou na víkendový festival. Už tuhle sobotu, 21. března, se totiž koná La Bouteille de Champagne (web), přehlídka pěstitelských/rukodělných šampaňských a myslím bezva příležitost si projet nemálo skvělých vín z téhle oblasti na jednom místě. Za mne je teda největším lákadlem komplet aktuální produkce Champagne La Closerie (aka Jérôme Prévost), včetně La Closerie Grand Cru a Fac-Simile. Nedostávám se k tomu bohužel zrovna často, ale pokaždé je to dost zážitek. Vzhledem k aktuálním tržním cenám se obávám, že případná další setkání budou ještě raritnější, takže každá možnost to alespoň přechutnat se počítá! Vína přijede prezentovat Jérômův synovec Adrien, aktuálně hodně aktivně zapojen ve sklepě i ve vinicích a možná budoucí následovník vinaře, a půjde o jeho vůbec první prezentační cestu mimo region. Snad na něm Praha nezanechá trvalé následky :-D

Zobraz celý článek →

Zpět z Jury, plný žlutého vína dojmů

Příspěvků na blogu pomálu, ale vinně nezahálím. Spáchal jsem edukační degustaci frankovek, po několika letech znovu proběhlo Družstvo, dodělávám přednášku na Prague Bar Show a minulý týden jsem strávil v unikátní francouzské vinařské oblasti Jura, především v okolí města Arbois ale s výjezdy i do dalších apelací a zásadních míst. Doplnil jsem si obsah vín pod závojem v krvi, snědl nekřesťanské množství Comté (cpou to i do vepřových salámů!) a jsem na pár týdnů v tomto ohledu saturován. Omlouvám se za naprosto nejprofláklejší pohled na tuhle oblast v úvodní fotce, ale… prostě… na tomhle světě je ještě furt krása, i když to při pohledu na zpravodajství vypadá poněkud ztraceně. Navštívil jsem kupu vinařů a vína dalších ozkoušel po večerech a v restauracích/barech. Děti budou jíst suché těstoviny, ale co už! Opět jsem si trochu rozšířil (a v některých ohledech i poupravil) obrázek, který o Juře měl. Protože, jak padlo v jednom vinařství, ve Francii po každém prohlášení a pravidle následuje větší či menší „ale“… :)

Zobraz celý článek →

Frankovka!!!

Můj milý deníčku, zase jsem vyjel na Moravu. Uplynulé dny jsem strávil především v okolí Bořetic a tématem byla... Frankovka!!! Večer po příjezdu jsem, po hospodském kvízu v místním podniku, zapadl do sklepa Vinařství Tři Čtvrtě. A opět si ověřil, že jejich poctivá upřímná vína mi moc sedí. Nejen vždy výtečná Frankovka ve variantě „chlastací“ i serióznější, ale tentokrát mne hodně zaujalo i Neuburské a další vína. Něco jsem nabral na druhou polovinu mého pobytu, která se už odehrávala ve spíše slivovicové části Moravy :-)

Zobraz celý článek →

Pierre Trimbach, návrat klaretu, hybridní sud

Za jedním z určitě nejslavnějších vinařství Alsaska stál šestačtyřicet ročníků. Především jeho suché, precizní terroirové ryzlinky mají mezi milovníky této odrůdy výsadní postavení. Ovšem patřil určitě mezi největší osobnosti světa pokud jde o bílá vína obecně. Ve věku 69 let při automobilové nehodě zemřel Pierre Trimbach, sklepmistr a technický ředitel Maison Trimbach (nedávný zápisek) z Ribeauvillé, dvanáctá generace tohoto rodinného vinařství. Byl členem mnoha důležitých vinařských organizací, dlouholetým ředitelem Grands Maisons d’Alsace a významně ovlivnil podobu vinařského Alsaska jako celku. Zanechal po sobě dvě dcery, Anne i Frédérique, které obě již pracují ve vinařství…

Zobraz celý článek →

Suchý únor s pěti nealko „víny“

Suchý únor jsem včera zahájil lahví klasických brut nature německých bublin, ale pokud tenhle měsíc bez alkoholu držíte (nebo se obecně alkoholu vyhýbáte a zabloudili jste přesto na můj web), tak jsem si dovolil po delší době něco běžně dostupného z kategorie „nealkoholických vín“ vyzkoušet. Nebudu se tu teď rozepisovat o celé problematice dealkoholizace, o různých dostupných technologiích, o kolik ta či ona zkonzumuje více energie či vody (a kolikanásobek je to oproti běžným vínům) a tak podobně, to je téma na jiný a obsáhlejší text. Faktem je, že obliba nealkoholických vín dramaticky stoupá, nabídka i v běžných obchodech je čím dál širší a vlastně stoupá i kvalita. Nebo je alespoň snazší najít něco, co vám jakž takž sedne. Bude to i můj dnešní případ?

Zobraz celý článek →

Něco červené Moravy do chladných dní

Salon vín 2026 otevře své brány už tento víkend a jsou známa všechna vína, která se v něm objeví. Sepisoval jsem tu na konci listopadu nějaké dojmy z hodnocení finálového kola, konkrétně to bylo za tichou a suchou částí mikulovské podoblasti. A teď už tedy oficiálně vím, kterému vínu jsem dal nejvíce bodů a opravdu mne nadchlo. A dost mne bude zajímat, jaký dojem vyvolá po ochutnávce znovu na místě :-) B\V vinařství (web) Merlot Rezerva 2018 výběr z hroznů (č.š. 1845) původem z trati Unédy v Popicích, z v té době fakt mladičkých výsadeb. Školeno dva roky v 600l sudech Mercier. Uhlazená, expresivní, opulentnější záležitost, tmavě ovocná, dlouhá, vyvážená a i přes tu „nabušenost“ nepostrádající eleganci, vrstevnatost a jemné nuance. Dřevo výraznější, ale ne rušivé, a navíc to má myslím ještě potenciál dál zrát. Za mne velké červené víno. Takže gratuluji, tohle se opravdu povedlo! U ostatních vín si bohužel přiřazením dojmů/bodů ke konkrétní lahvi nejsem, takže tím kapitolu Salon uzavírám :-)

Zobraz celý článek →

PAN a Měsíčník

Aktuálně se vzpamatovávám z festivalu Bottled Alive, doháním práci a finalizuji přípravy na celovíkendovou tolkienovskou akci pro tři stovky lidí, takže mne omluvte, že jsem tu toho moc nesepsal :-) Ale u registrací, tabulek, kontroly projektorů a kabelů a redukcí všeho druhu k nim jsem se přeci jen trochu vinně lubrikoval. Při nedávné krátké návštěvě sklepa u Jaroslava Osičky (web) jsem si (než budou hotová jiná vína…) odvezl krabici P.A.N 2022. Psal jsem tu o starších ročnících (obsáhleji 2018, něco k 2021, …) a pravidelně mne baví, ale tohle konkrétní jsem měl teď opakovaně a opravdu uzrálo do krásy. Pinot Noir, André a Modrý Portugal z Velkých Bílovic, zrání v sudech a nerezu, lahvováno bez úprav a jen s minimálním sířením do burgundské flašky pod šroub. Přijde mi to jako taková lokální variace na Beaujolais udělané spíš klasickým způsobem. Trochu výraznější rubínová barva. Prospěje tomu nechat prodýchat, na úvod je to sevřené a lehce reduktivní. Ale se vzduchem! Čerstvá svěží aromatika, červené ovoce, peckoviny, jemně herbálně-kořenitá, lehce pikantní a s postupem času trochu krvavé masitosti. Suché, pocitově trochu štíhlejší a striktnější (André?) i přes 13 alkoholu, červeně ovocné, šťavnaté, s jemnozrnným uhlazujícím se tříslem, chlastací a zábavné a přitom ne jednoduché. Nic pro fanoušky jihu, ale pro ostatní… :-)

Zobraz celý článek →