Jelikož vím, že ve vínech z Rakouska mám velké mezery, zahájil jsem aktivní „degustační“ kampaň z prostředí domova – tedy postupný nákup vín běžně dostupných v naší distribuční síti a jejich konzumaci. Krom zjištění, že Morava se má co bát (ceny dobré, kvalita skvělá, dostatek suchých bílých vín proti módní přeslazené vlně Moravy a snadná dostupnost – jet do Reztu nebo Znojma v podstatě není rozdíl), jsem učinil i několik konkrétních objevů. Prvním takovým se stalo vinařství Kirnbauer.
Dovozce o tomto podniku říká: „Vinařství rodiny Kirnbauer je umístěno na kopci nad obcí Deutschkreutz. Obhospodařují
Ale zpět k hodnocenému vínu. Jde o DAC (Districtus Austriae Controllatus) Mittelburgenland, tedy víno s kontrolovaným místem původu a typickým způsobem zpracování. V případě tohoto DAC musí být víno odrůdy Blaufränkisch, obsahovat nejméně 12.5% alkoholu a maximálně 2.5 g/l zbytkového cukru. Tato vína jsou na trh puštěna 1. března roku následujícího po sklizni a mohou zrát pouze v nerezových tancích nebo velkých dřevěných sudech, ale nesmí to v nich zanechat barikové tóny. Zároveň na nich není povoleno detailnější označení místa původu či nějaké „známkové“ jméno (typu „Dědečkova Frankovka“, například). To se mění u vyšší úrovně DAC Mittelburgenland, vín s označením „Classic“, do kterého zapadá i to dnes hodnocené. Zde jsou již různé specifické popisy povoleny, jedná se o vína s výraznějším tělem a je povoleno zrání v použitém bariku a samozřejmě i následný aromatický a chuťový projev dřeva. Nejvyšší úrovní je pak „Mittelburgenland Reserve DAC“, kde víno již může zrát v klasických malých barikových sudech a na trh smí až 1. března druhého roku následujícího po sklizni. Ale ve všech těchto úrovních víno musí vyjadřovat (a je to kontrolováno, jinak víno nesmí na trh pod tímto označením) „esenci“ místní frankovky, tedy výraznou ovocitost smíšenou s kořenitostí, ideálně s tóny ostružin a třešní. Takových frankovek v roce 2005, prvním roce aplikování této apelace, vyrobilo v Mittelburgenlandu 42 vinařů celkem 800.000 lahví.
Weingut Kirnbauer Blaufränkisch Classic 2005 se skrývá v zelené lahvi standartního bordeaux tvaru, má decentní vinětu, kvalitní kovovou záklopku (národní barvy a DAC klasifikace na vršku vypadají moc pěkně) a více než slušný plný korek délky
Barva vína je hodně vysoká, stále velmi mladá, perfektně čistá. Ve vůni se z lahve nejprve vyhrnula podivně „zeleninová“ (řepa) vůně, která se naštěstí ve sklence rychle vymíchala. Vůně je výrazná, ovocná až kořenitě pikantní. Nijak složitá, ale určitě ne nudná, na cenovou kategorii nadprůměrná. Lehce je znát sud. Cítím i trochu vaječné bílky, občas se objevují v některých Bordeaux, ale pochybuji, že jde o vliv klasického způsobu čiření. Dovozce píše alkohol 13.5%, na lahvi je 13%, každopádně je zakomponován velmi dobře, nevystupuje a neruší. V chuti je víno překvapivě plnější, harmonické, ovocně šťavnaté s pěkným ale jemným tříslem, slušnou (byť trochu drsnější) dochutí. Ovocné vůně/chutě bych asi přiřadil spíše ke švestkám než “encyklopedickým“ třešním. V prázdné lahvi nacházím depot.
Víno je to kvalitně připravené, čisté, nádherně pitelné. Výrobce tvrdí, že archivace v klidu možná do roku
Odkazy: phantom.at | austriawein.cz