Mé první setkání s firmou Lahofer, v té době ještě pod názvem „První znojemská vinařská“, proběhlo na konci roku 2005. Chutnal jsem tenkrát jejich první ročníky 2003 a 2004 z tratí Babičák a U Hájku a celou dobu mne napadalo jediné – že ta vína chutnají stejně jako Znovín s mírně nedotaženou technologií. Jistě, právě Znovín před založením PZV hrozny z těchto tratí vykupoval, ale nebyl to jen vliv „terroir“. Vína tehdy prezentoval, stejně jako na dnešní ochutnávce, manažer odbytu Jaroslav Chaloupecký, se kterým se i dobře povídalo. A na toto mé malé „znovínské obvinění“ jen s úsměvem dodal, že to určitě není tím, že pro Znovín třicet let pracoval. Zkušenosti PZV přebrala i například ve volbě firmy/rozhraní pro zpracování webových stránek, opět totožné se Znovínem s lehce upraveným vzhledem. O pár měsíců později „marketingově málo vhodný“ název První znojemská vinařská mizí a je nahrazen jménem Lahofer. Firma buduje na zelené louce novou budovu vinařství s moderní technologií, navíc vyloženě kousek od vinic v Dobšicích. Mění se i design lahví a vinět, tentokrát zase pociťuji více než silnou inspiraci Novým vinařstvím, když dáte vedle sebe ryzlink od Lahoferu a Nového vinařství… ale to ať si posoudí každý sám. Pro mne je v tuto chvíli důležitý obsah lahví.
Ochutnávka 12 vzorků ze sortimentu vinařství probíhala ve Viničním altánu v Gröbovce. Budova je na krásném místě nad vinicí a mám to kousek pěšky, což se počítá, ale degustace na tomto místě mají i několik nevýhod, o kterých jsem se zmiňoval v jednom z dřívějších článků. Obvyklá cena 150,- Kč je skvělá, což mimo jiné znamená, že ochutnávky jsou obvykle plně obsazeny, prostor narván k prasknutí, vzduch vydýchaný a celkově je to poněkud nepohodlné. Zářivkové osvětlení nepřidává na zkoumání barvy vína a všudypřítomný hluk „takymilovníků“ vína soustředění na vzorky neprospívá, občas navíc zatáhne zápach cigaret z baru. U ochutnávky Lahoferu naštěstí obsluha (částečně z Altánu a pozornější přímo z vinařství) nalévala správné degustační dávky a hluk byl menší než obvykle. Pan Chaloupecký navíc prezentoval vína opravdu kvalitně – v době, kdy jsem si v klidu přechutával a psal poznámky, vyprávěl postupně o všem důležitém. Jakmile jsem měl všechny poznámku, popsal víno včetně kompletních analytických hodnot (Lahofer vše uvádí na lahvi), navíc se nebál poukázat i některé nedostatky degustovaných vín, zmínil se o vyšším zbytkovém cukru v běžných vínek jako něčem, co mu příliš nevyhovuje (snad tedy Lahofer půjde sušší cestou) a celkově zajistil velmi profesionální úroveň celé akce. Mimochodem Viniční altán má nové OIV sklenky s velkým logem „vinobraní“ (možná až zbytečně výrazným).
K Lahoferu mám z degustace spoustu poznámek, ale zde pouze shrnu ty nejdůležitější poznatky. V budoucnu se budeme setkávat s víny pouze v lahvích „pistole“ (na znojemsku tradiční tvar, až v 80. letech minulého století nahrazován tvarem bordeaux který je dnes nejčastější) a pod pravým korkem. Odrůdové složení se moc nezmění, stejně jako i nadále bude důraz kladen na dvě vlastní tratě – U Hájku a Babičák. Vinařství si trochu hraje se zráním v sudech (zatím spíše pokusně), ale každopádně specielně u červených je hodlá do budoucna nějakou dobu (do tří let) nechat zrát ve vinařství a teprve pak pouštět na trh, čehož si cením. Lahofer díky překotnému vývoji provádí dost „experimentů“ v podobě různých šarží jednoho vína, je tedy dobré být opatrný, aby když vám něco chutná další nákup stejné lahve neskončil třeba lehce sudově zralou variantou téhož vína nebo něčím podobným. Případné další informace najdete na webu www.lahofer.cz (zatím trochu nedotažená a ne stoprocentně funkční úprava původního webu, do měsíce by měl být nový, ale i zde je info o tratích a kompletní katalog vín včetně analytik, které sem tedy krom pár vín nebudu přepisovat) a případně se můžete zkusit zeptat v komentářích. Nyní už k vínům…
Degustaci zahájilo kabinetní Veltlínské zelené 2005 (Babičák, 130,- Kč), bez stigmatu „zavíňovacího vzorku“ naplnilo mou představu obyčejného lehkého vína na dlouhé posezení a k jídlu. Výrazná vůně do medovo-kořenitých tónů, čistá výraznější a poměrně dlouhá chuť, byť víno je v ústech spíše lehčí, znát je kyselinka a trochu typické mandle v závěru. Jednoduché, nádherně pitelné. Proč jsou na trhu skoro jen supermarketové jakostky nebo zase vysoké přívlastky a kabinetní vína tohoto typu dělá málokdo? Ale pokračujme druhým vzorkem, jímž je dnes trochu (dost) opomíjené Neuburské 2004 jakostní z panenské sklizně (U Hájku, 95,- Kč). Zlatavá barva se zelenějšími odlesky, hodně výrazná a nazrálá aromatika s tóny medu, citrusů, trochou exotického ovoce, kořenitostí a dotykem „likérovosti“ či „vanilky“, snad až dojem jako kdyby víno lehce pobylo ve dřevě, byť tento technologický postup pan Chaloupecký popřel, jde o nedoslazený nerez. V chuti plnější, primárně citrusové tóny a nazrálost, trocha pikantní hořčinky v delším závěru a hezký představitel naleželého neuburku. Vína mělo při sběru 20.8°NM, ale firma jej úmyslně deklasovala do kategorie jakostní, protože se jim „nezdálo úplně v pořádku“. Ležením se z toho ale stalo hodně příjemné pití.
Před plnějšími bílými přívlastky si degustace odskočila k několika červeným vzorkům, byť ty nikdy nebudou dominantou společnosti. Jako první máme ve sklenkách Zweigeltrebe 2004 jakostní (Babičák, 115,- Kč), víno hodně světlé a již naleželé barvy s výraznou vůni jahodového kompotu. Zde jsem skutečně necítil nic jiného, prostě ukázkový jahodový kompot. V chuti je víno lehké, tenčí, jahodové s docela slušným tříslem ale poměrně nízkou kyselinou, takové „miloučké“, ale upřímně moc neoslovuje. Svatovavřinecké 2005 pozdní sběr (Babičák, 150,- Kč) je jiné kafe, barva je mnohem vyšší byť i zde již s nazrálými tóny, vůně těžší, primárně nasládlost a „zpocená kůže“ (to bych u vavřince moc nečekal) kombinovaná se sušenou švestkou, tmavým ovocem a dalšími jemnými tóny, překvapivě zajímavé. V chuti je víno lehčí až středně plné, odrůdové, pikantnější se slušnou tříslovinou, poměrně dlouhé, krásně pitelné a dost zaujalo. Ovšem nejvíce jsem se těšil na Rulandské modré 2005 výběr z hroznů (panenská sklizeň, U Hájku, 260,- Kč). Barva je nižší, silně posunuta hlavně na okrajích do nazrálých tónů. Ve vůni ovocnost, sušené ovoce, snad třešně, ale vše zastřeno barikovým sudem. Lahofer zde použil čerstvě repasovaný sud (vyškrabaný a nově vypálený) po dobu deseti měsíců a dle mého toto víno vliv dřeva nepřebilo, škoda že jsem nestačil ochutnat nebarikovanou variantu. V chuti je víno docela plné, s hodně výrazným tříslem i kyselinkou, s ovocnými tóny, projevem vyššího alkoholu a poměrně dlouhé. Víno je to svým způsobem dost efektní, ale dle mého soudu panenská surovina v kombinaci s čerstvým sudem nezvládla situaci a odrůdově je to blíže dřevu než pinotu. V prázdné sklence se později uvolňuje docela příjemná odrůdovější aromatika, takže je jistá šance, že po dvou či třech letech na lahvi se to zlepší, já tento experiment ovšem neprovedu. Vyplachuji sklenku a přichází poslední z „červených“ vzorků, jedná se o rosé Zweigeltrebe 2006 pozdní sběr (Babičák, 150,- Kč). Nizoučká barva, svěží vůně s primárně tóny „jahodovo-jugurtovými“ a rybízovým listím a angreštem. V chuti trochu nasládlé, opět angrešt, rybíz a příjemná osvěžující kyselinka. Letní pohodové pití, v růžácích spíše obyčejný průměr (ale jde o první rosé z Lahoferu, další ročníky třeba budou zajímavější).
O přechod k vínům bílým se postaralo zemské Müller-Thurgau 2005 (U Hájku, 95,- Kč). Barva odpovídající, ve vůni hodně výrazné – především muškátové tóny, květiny, trocha citrusů. Chuť příjemná, s trochu vyšším cukrem (na hranici 4 g/l) i kyselinkou, muškátové tóny a kořenitost, ale celek ne úplně harmonický. Mošt bych lehce docukřen, jako u jediného z ochutnávaných vín. Celkově lehčí jídelní víno pro nenáročné. Na vypláchnutí úst před Ryzlinkem rýnským 2005 výběr z hroznů (U Hájku, 180,- Kč) ideální. Barva tohoto vína je spíše nižší, aromaticky mi klasické ryzlinky moc nepřipomíná – vůně je jemná, mísí se v ní lehce muškátové tóny, mineralita, snad i ten petrolej vykoukne. Ovšem chuť je jiná třída, plnější, mírně zvýšený cukr je atakován hezkou svěží kyselinou, medovost a mineralita provázejí v delší dochuti. Víno by si mohlo ještě chvilku poležet a před konzumací by stálo za to nechat jej chvilku rozdýchat. Zajímavý kousek, byť ryzlinky z Babičáku mi přijdou výraznější a možná i zajímavější.
A pomalu se dostáváme do zóny vín se zbytkovým cukrem. Rulandské šedé 2006 pozdní sběr (U Hájku, 150,- Kč) má hezkou barvu, pikantní ovocně-květinovou vůni, trochu vůni květinového medu a sune se až do „candy“ tónů (pytlík bonparů). V chuti plnější, ovocné opět s candy nádechem a zajímavou dřevitostí v závěru, cukřík znát a kyselina jej nevyvažuje úplně, víno je sice čistě udělané, ale trochu únavné a pro mne trochu nuda. Veltlínské zelené 2006 výběr z hroznů (Babičák, 165,- Kč) má slušnou barvu, výraznou muškátovo-citrusovo-kořenitou aromatiku, hodně slušná a zajímavá. V chuti je víno kořenité, plnější, cukr je znát ale kyselina mu kvalitně sekunduje, v delším závěru se projeví mandlová hořčinka a výraznější alkohol. Povedené, chce trochu uležet a bude výborné. Sauvignon 2005 výběr z hroznů (U Hájku, 170,- Kč za 0.5l) se prezentuje zlatavou barvu a již trochu „olejnatou“ konzistencí. Vůně je hodně zvláštní, až bych řekl „ujetá“ nějakým ne úplně ideálním směrem, trochu rozpoznávám snad hrušku (kompot), ale jinak je spíše jen divná než zajímavá. Chuť je díky alkoholu a cukru plnější, delší, ale tupší a nijak harmonická. Upřímně tohle víno to už má za sebou, mladé muselo být docela fajn. O závěrečnou trochu sladší tečku se postaral Tramín červený 2005 výběr z hroznů (U Hájku, 160,- Kč za 0.5l). Slušná barva, tradičně pikantní výrazná květinová vůně, rozpoznáte třeba růže. Chuť opět díky alkoholu a cukru (13.2 g/l) plnější, kyselinka se hlásí o slovo a víno není tupé, v delším závěru tóny osmaženého cukru, karamelu. Docela zajímavé, ale nijak zvlášť nezasáhlo. Panenka z ročníku 2004 v pozdním sběru byla mnohem zajímavější.
Co dodat? Představený sortiment mne potěšil a po dlouhé době jsem z degustace odešel s kartónem (po dvou kusech základního veltlínu, neuburku a pro uložení ryzlink). Vinařství dodá na trh mladá vína ročníku 2007 (nejspíš Mullerka), pokouší se o ledovky a má našlápnuto stát se rozhodně zajímavým domácím hráčem. Držím palce!
