Na začátek mého malého souhrnu by se slušelo doplnit, že Sauvignon není mým velkým oblíbencem. Sice jej pravidelně přechutnávám na vinných akcích a na degustacích snažím vyhledávat a vracet k neskutečně úžasnému (a otravně drahému) Pavillon Blanc du Château Margaux (jedno z nejlepších suchých bílých, jaká jsem kdy pil), ale jinak si nepamatuji, že bych si u Sauvignonu někdy řekl „to je ono, taková vína vyhledávám“. Určitě mne nadchlo pár slaďáků, různých botrytických výběrů, ale u suchých vín to vždy bylo maximálně tak, že víno bylo výborně udělané, klidně bych si ho koupil, ale proč vlastně, když je tolik hezčích ryzlinků za stejné peníze? :o) Následující názory tedy berte s velkou rezervou.
První degustovaná pětka obsahovala ročník 2006 z vinařství Lahofer (dříve První Znojemská Vinařská) z trati U Hájku – mladé, přímočaré a odrůdově typické pro znojemský Sauvignon (to považuji za velký úspěch v poznámkách :-D), s poněkud vyšší kyselinkou a předpokladem, že slušně nazraje. Pěkné třetí místo v (mém) celkovém hodnocení. Sauvignon v pozdním sběru 2004 od Málka mne nenadchl, víno bylo za zenitem s podezřením na už lehkou oxidázu. Za Nové Vinařství se chutnala Ardea 2005, u které jsem byl po přečtení soudu veřejně konfrontován s textem, který jsem o ní napsal před rokem a čtvrt. Láhev se za tu dobu znatelně posunula, tvrdost a extrémní kopřiva je pryč, nyní je tu výrazně ale neagresivně odrůdová aromatika a lehká nazrálost, poměrně plná chuť v ústech i díky alkoholu, cukr hezky v harmonii s kyselinou. Slušně ovocná chuť ale poměrně rychle přeběhne po ústech a zmizí, dochuť nijak dlouhá, byť příjemný pocit v ústech přetrvá. Povedené víno do gastronomie, v hodnocení bych ho měl někde okolo 4 – 5 místa. Další víno bylo výrazně „naparfémované“, přímočaré, s lehkou „hospodskou“ pachutí v závěru a působící jako průmyslová výroba, téměř nejhorší vzorek, navíc mnou přinesený. Sauvignony moc nekupuji, šlo o základní Loiru - Destinea blanc Joseph Mellot 2006, kterou dostal kolega za podpis hypoteční smlouvy, to se banka moc nevytáhla. Další vzorek nedal zapochybovat, že je z domácí půdy – kopřiva, rybízové listí, ale vše příjemně a v souladu. V chuti hezky pikantní, s fajn kyselinkou, lehce mandlovou hořčinou a alkoholovým závěrem. Chce trochu ležet, ale v současném stavu je o něco lepší než mladší Lahofer a umísťuje se na druhém místě – pozdní sběr ročníku 2005 ze Staré vinice v Havraníkách od Znovínu Znojmo.
Zajímavý, velmi povedený Sauvignon pocházel od vinařství Kovacs, šlo o suchý ročník 2004 z trati Na štrekách. V mém bodování se umístil na prvním místě, moderní krásně udělané víno, z kterého jsem neměl ani trochu „moravský“ dojem a zařadil ho někam úplně jinam, navíc tipoval lehké poležení v sudu (prostě dojem dřeva, byť ne nějakého masivního bariku). Odrůdovost posunuta k exotičtějším tónům, chuť plnější výrazně ovocná a dlouhá dochuť. Moc povedené víno, i polosladký bratříček ze stejného ročníku (trať Stará hora) stojí za pozornost. U Sauvignonu 2006 z vinařství Las Moras v Argentině mám v poznámkách „$3 z Chile”. Přeparfémované, ujeté, v chuti snad trochu citrusových tónů, ale ve vůni vše přebíjí jakási chemie a „kočičina“. Na Víno a Destiláty prý víno chutnalo lépe, snad to byl jen vzorek s nějakou podivnou vadou, tohle by do prodeje vůbec nemělo jít, ani v ceně okolo stovky. Čistě odrůdový a efektní ve vůni, výraznější, díky cukru plnější, s chutí citrusů, lehce nazrálý, poněkud technologičtější ale v zásadě celkem fajn mi přišel Sauvignon 2005 z Tanzberku (pozdní sběr, trať Turold), bojoval by o čtvrté až páté místo. Velké jméno mají sauvignony od Barabáše, zastoupen byl ročník 2005, ale já ho nehodnotil, protože mi přišel „jetý“ – mírně korek i oxidace. Velká škoda.
Hodně překvapila vysoká barva většiny vín, o to více pak bledší projev novozélandského vína, Villa Maria z Marlborough. Šlo o jejich základní víno, byť v ceně okolo 300,- Kč. Vůně trochu „zelená“, s odrůdovými tóny a citrusy. V chuti řízné, s výraznou kyselinou, jemně perlí na jazyku, vyloženě víno do gastronomie, bez vad ale zároveň nenadchne. Vyšší řady s barikem jsou údajně kvalitativně úplně jinde. Hodně vyzrále působil další vzorek, šel až do medových tónů. V chuti slušná kyselina, pěkně suché, výrazné a delší, ale žádný zázrak a možná už trochu za vrcholem. Ukázalo se, že jde o Classique Sauvignon blanc 2004 z Südsteiermark od, v této odrůdě proslaveného, Waltera Skoffa. Další láhev skrývala Sauvignon Blanc Maidenburg ročníku 2005 z vinařství Reisten. Upřímně – nadšen jsem nebyl. Vůně již nazrálá, výrazná a trochu netypická, působící mírně sladce. Chuť méně harmonická, s až příliš výrazným a hrubým alkoholem a trochu i hořčinou. Tohle víno má svou cestu teprve před sebou a určitě se posune, ale v současné podobě jeho kvality prostě nedocením. U posledního vzorku jsem si nepoznamenal ročník (láhev bez viněty), ale šlo o čistě připravený a hodně efektní barik od Franty Mádla. Z vína jsem měl chvílemi pocit „vítězství dřeva nad hroznem“, ale sem tam se ovoce vylouplo a jako představitel bariků to jistě poslouží a vlastně se docela příjemně pije. Pokud vám ale vadí prachová suchost, tóny snad až kávy, mineralita a vůbec trochu „Sancerre“ projev, hledejte jinde. Zajímavé, opět by bojovalo o 4. až páté místo.
Závěr? Potvrdil jsem si, že Sauvignon je odrůda, ze které sice mohou být fajn vína, ale jdou mimo mé preference. Zároveň je příjemné, že Morava v tomto směru produkuje vína, která jsou v základní cenové kategorii více než konkurenceschopná.
Osobní TOP 3 z ochutnávky přehledně
1 – Kovacs – pozdní sběr 2004 (Na štrekách) – skvělé!
2 – Znovín Znojmo – pozdní sběr 2005 (Havraníky / Staré vinice) – velmi dobré
3 – Lahofer – pozdní sběr 2006 (U Hájku) – velmi dobré
Včera se uskutečnila zajímavá ochutnávka 13 vín odrůdy Sauvignon v rámci příprav na týden této odrůdy pro portál O Víně, na kterém se časem objeví názory a hodnocení dalších účastníků. Jak již název článku naznačuje, ochutnávka byla slepá, každá z nalévaných lahví byla pečlivě obalena a těžko z ní šlo něco poznat, někdy ani tvar lahve. Po každých 4 až 5 vzorcích došlo k odtajnění lahví a pokusu přiřadit je k jednotlivým poznámkám, dlužno dodat že překvapivě až nadprůměrně úspěšně. Vína byla převážně z Moravy se zástupci i z jiných zemí, všechna v cenové kategorii zhruba 100 až 350,- Kč a ročnících 2004 až 2006, tedy v té asi nejčastěji zastoupené na stolech běžných milovníků vína v ČR. Všechna degustovaná vína, až na jednu decentně polosuchou variantu, byla suchá. Slaďáky z této odrůdy jsou přeci jen trochu jiná kategorie. Cenový rámec vyřadil legendární vína této odrůdy z údolí Loiry (Sancerre, Pouilly-Fumé) či klasická barikovaná Bordeaux, ale i tak poskytl poměrně velký rozsah vůní, chutí a kvalit. 
První degustovaná pětka obsahovala ročník 2006 z vinařství Lahofer (dříve První Znojemská Vinařská) z trati U Hájku – mladé, přímočaré a odrůdově typické pro znojemský Sauvignon (to považuji za velký úspěch v poznámkách :-D), s poněkud vyšší kyselinkou a předpokladem, že slušně nazraje. Pěkné třetí místo v (mém) celkovém hodnocení. Sauvignon v pozdním sběru 2004 od Málka mne nenadchl, víno bylo za zenitem s podezřením na už lehkou oxidázu. Za Nové Vinařství se chutnala Ardea 2005, u které jsem byl po přečtení soudu veřejně konfrontován s textem, který jsem o ní napsal před rokem a čtvrt. Láhev se za tu dobu znatelně posunula, tvrdost a extrémní kopřiva je pryč, nyní je tu výrazně ale neagresivně odrůdová aromatika a lehká nazrálost, poměrně plná chuť v ústech i díky alkoholu, cukr hezky v harmonii s kyselinou. Slušně ovocná chuť ale poměrně rychle přeběhne po ústech a zmizí, dochuť nijak dlouhá, byť příjemný pocit v ústech přetrvá. Povedené víno do gastronomie, v hodnocení bych ho měl někde okolo 4 – 5 místa. Další víno bylo výrazně „naparfémované“, přímočaré, s lehkou „hospodskou“ pachutí v závěru a působící jako průmyslová výroba, téměř nejhorší vzorek, navíc mnou přinesený. Sauvignony moc nekupuji, šlo o základní Loiru - Destinea blanc Joseph Mellot 2006, kterou dostal kolega za podpis hypoteční smlouvy, 
