Deset klasických Chardonnay z Burgundska představila na degustaci společnost Riesling & Co., která se, jak již název napovídá, zaměřuje především na ryzlinky. Jejich novou láskou je však i Burgundsko. Co se chutnalo, jaké to bylo a tak vůbec se dozvíte na následujících řádcích.
Degustace probíhala v nových prostorách společnosti na Smíchově, světlých, moderních a docela příjemných. Vína zasvěceně prezentoval pan Sitár a bylo vidět, že s vinaři se setkal osobně, jejich produkci má rád a můj celkový pocit z ochutnávky byl „neděláme to jen pro peníze“, což není pravidlem a vždy moc potěší. Na stolečcích se nacházelo i chutné pečivo a výběr několika sýrů. Degustovaná vína byla povětšinou docela mladá, ale v zásadě to nevadilo. V desítce lahví se nacházela produkce vinařství Hubert Chavy (dělá vína právě tak, aby mladá pít šla), Jean Pascal, Remi Jobard a jeden vzoreček od Domaine Lamy-Pillot. Více informace o vinařstvích najdete například na stránkách dovozce – http://www.tichavina.cz/bourgogne.html.
Jakožto první vzorek posloužilo základní Bourgogne Blanc 2006 (Hubert Chavy), byť v tomto případě s uvedením konkrétní polohy – Les Femelottes. Květinově minerální, citrusové, se středním tělem, svěží kyselinkou a slušnou dochutí, skvělé základní Chardonnay, jednodušší a nekomplikovaně připravené čistě jako doprovod k jídlům. Překvapilo.
Auxey-Duresses Bourgogne Village 2004 (Jean Pascal) je o poznání tmavší, vyzrálejší, ve vůni s lehkým nádechem sudu a kávy, opečeného toustu, ale stále dostatečně svěží, trochu hutnější a snad drsnější, minerální. V chuti opět střední tělo, zakulacené, pěkně pitelné s čistou dochutí. Opět bych si asi neotevřel samostatně, ale jedině k jídlu.
Meursault „Les Narvaux“ Bourgogne Village 2005 (Remi Jobard) má naprosto klasickou, moc povedenou a docela omamnou vůni. Květiny, citrusy a mineralitu doprovází nádech vůně másla a vlašských ořechů, takové trošku „vánoční“ to je. V chuti velmi mladé, svěží s trochou zeleného jablka, ještě neuhlazené a docela dlouhé. U vína mne, nevím proč, neustále napadalo, že je takové „záludné“. Nechce dát vše, co v něm je, ale najednou z něj nečekaně vyskočí další zajímavý tón. Do archivu s ním a přechutnat časem…
Puligny-Montrachet „Les Enseignères“ Bourgogne Village 2006 (Hubert Chavy) působilo přímočařejším dojmem než předchozí vzorek. Barva jiskřivě mladá, vůně do citrusů a hutnějších květinových tónů s mineralitou v podobě „křísnutí křemenem“. V chuti plnější a delší než předchozí vzorky, ale zároveň dost neuhlazené, mladičké s drsnější dochutí s až hořčinou.
Saint-Aubin 1er Cru „En Creot“ 2005 (Rene Lamy) s jiskřivě zlatavou barvou překvapil trochu zvláštní, výraznou a těžší vůni, krom běžných součástí i s něčím jakoby „nečistým“, ale tak trochu dekadentním způsobem, spíše než vadou. V chuti plnější, znatelně se projevuje alkohol, delší a bohatší, komplexnější, dojem. V podstatě dost zajímavé, ale osobně bych asi sáhl spíše po některém z předchozích dvou village vzorků.
O první „souboj titánů“ se postaral Meursault 1er Cru „Les Charmes“. První víno, ročník 2006, jehož otcem je Hubert Chavy, se prezentuje „luxusnější“ vůní, takovým tím klasickým bohatým barikem, omamným a hutným, ale přesto možná zbytečně výrazným. Mineralita, květiny i ovoce jsou tu samozřejmě též a krásně, ale sud poněkud dominuje, což se časem snad ještě trochu upraví. V chuti se opět nevyhnu výrazu „klasické“, takhle ta vína prostě vypadají a asi i vypadat mají, plnější, již nyní elegantní a hodně povedené, ale samozřejmě moc mladé a teprve na cestě. Kyselinka a aromatické tóny mi ze všeho nejvíce připomínajíc jablka vonící z dřevěné bedýnky. Trochu zvláštní a delší dochuť. Pěkné víno. Totožná poloha ale ročník 2005 ze sklepů Remi Jobarda působí znatelně selštějším dojmem, ve vůni chleba s máslem, vlhké dřevo i trochu zvláštnější, ne úplně typické, tóny. V chuti slušně plné, s výraznou kyselinou, delší a mladé, sevřené. Přiznám se, že zrovna moc neoslovilo.
Druhý souboj zajistilo další slavné jméno, Puligny-Montrachet 1er Cru „Les Folatières“. Ročník 2006 z vinařství Huberta Chavy je v barvě krásně jiskrné, vůní opět luxusní barik, citrusy a mineralita, vrstevnaté a příjemné. V chuti plnější, hladší s kyselinou méně znatelnou než bych si přál a… vzhledem ke kvalitativní třídě a ceně trochu nudné. Nebylo špatné, jen v něm nevidím nic okouzlujícího, Meursault stejného vinařství a ročníku si mne získal víc. Jako druhé víno z této polohy se prezentuje Jean Pascal s ročníkem 2003. Vysoká, zlatavá barva, dekadentní nazrálé tóny, až do trochu „sklepních tónů“ (dovedu si představit, že někým toto vínu bude označeno za vrcholem, osobně si nejsem jist), s ořechy, těžšími květinami a snad přezrálým ovocem. V chuti plnější, hladší a delší s mnoha rozměry, víno na klidné vychutnávání a večerní klid s knížkou či hudbou, nebo jen tak. Pro někoho, kdo jej ocení. Přiznám se, že já ale pro tento účel volím vždy vína červená.
A na závěr Puligny-Montrachet 1er Cru „Les Champs“ 2005 (Remi Jobard). Klasické Chardonnay, citrusové, květinové, hutnější ale přitom svěží, s trochou až „champagne“ (taková ta šumivá jablíčka) tónů. V chuti plnější, s mladou živou kyselinou, delší a poněkud drsnější, určitě chce zrát. Pěkné víno, jen v něm nevidím nic zásadně zajímavého.
Přiznám se, že čistému Chardonnay v jeho tiché podobě jsem nikdy nepropadl, takže pokud na řádcích výše necítíte nějaké veliké nadšení, berte to s rezevou. Rozhodně mne tato odrůda nejvíc osloví z Chablis či Côte-d'Or, ale jen málokdy mne opravdu dostane. A i pokud na mne nějaké takové víno silně zapůsobí, úplně mi to stačí na degustaci a doma je moc mít nemusím. Důvodem je mimo jiné i to, že ceny jsou obvykle hodně vysoké a za mnohem nižší peníz zakoupím ryzlink, ze kterého jsem nadšen znatelně víc. Ale to je o osobních preferencích. I přesto, že domů bych si je nekoupil, zůstávají dva Meursaulty zapsány vysoko v mém „top 10 bílých vín“. I tato degustace mi potvrdila, že bílé burgundské budu vyhledávat spíše příležitostně a pokud možno ve spojení s ideálním jídlem. Jsou to krásná vína, jen… mám jiný vkus. Z této ochutnávky jsem tedy paradoxně odešel s lahví ryzlinku, který byl rozléván jako „welcome drink“ a na zavínění sklenky…
