Svátky mladého vína mají něco do sebe. Sice obsah lahví obvykle není nějaký velký zázrak, ale jako předzvěst věcí příštích, pro pohodový večer a prostě jen tak tahle vína poslouží dobře. O domácích Svatomartinských jsem něco málo psal, text na téma Beaujolais Nouveau si odpustil (byť vína, i některá „papírově dobrá“, ochutnal… nic neoslovilo) a teď se zmíním o mladém víně, které mne opravdu „dostalo“…
Své nadšení z Dobré vinice jsem myslím prezentoval na více místech. Oslovují mne jejich vína, filozofie vinařství a ostatně i osoba pana Nejedlíka, jehož přístup k vinařství, věcem okolo i styl humoru mi sedí. Letos se mi dostalo do rukou i jejich mladé víno. Je to jen „Martinské“, oficiálně se nemůže certifikovaným Svatomartinským stát pro nepovolené odrůdové složení – 70% Zweigeltrebe, 20% Modrý Portugal a 10% Frankovka. Viněta obsahuje pouze základní informace a je… inu posuďte sami :o) Kýč neuvěřitelný, ale víno je to mladé, hravé a vyrobené v dosti omezeném počtu lahví, takže bych se tím netrápil. A v albu se bude obrázek vyjímat skvěle.
Od vína nečekám žádný zázrak, láhev otevírám spíše kvůli skleničce něčeho pohodového při přípravě sobotní večeře. A jsem polapen a jen těžko se mi z lahve odsává kyslík a víno zase ukládá, nejraději bych tu sedmičku vypil celou a hned. Krásná, mladá a jiskřivá barva uvede výraznou, svěží ovocitou vůni, asi nejvíce do červených plodů (třešně). Postupně, jak víno dýchá ve sklence, se objeví i trochu hutnější a „tmavší“ tóny (švestky) a možná i náznak kořenitosti. V chuti mladičké, ale zvláštním způsobem harmonické – kyselinka, trocha třísla, snad i nějaký cukřík, ale stále skvěle suché. Šťavnaté, živé, lehčí, ovocné, perfektně pitelné… nemůžete pustit sklenku, prostě to sajete jak mimino mateřské mléko :o) Dal bych si ještě, ale už není…
