Zhruba před dvěma lety se mi do rukou dostal nádherný sekt z produkce Miloše Michlovského, k mé velké lítosti jsem poté sehnal již jen jedinou láhev. Dlouho si ji šetřil a otevřel ke zvláštní příležitosti tuto sobotu, s lehkou obavou, zda by bývalo nebylo lepší víno vypít hned a dále nearchivovat. Obava byla marná, skvělá vína zrají do krásy…
Dnes popisovaný crémant (révové víno šumivé dle viněty a tehdejšího vinařského zákona, ale zní to mnohem hůře než obchodní název) je kvašen v lahvi klasickou šampaňskou metodou a nese označení „Brut de Brut“, tedy extrasuché víno. Ročník 1996 nebyl v Čechách a na Moravě nějak zvlášť vydařený, ovšem v oblasti Champagne je jedním z nejlepších za posledních 20 let (i když ne tak proslavený jako špičkový 1990). Očividně se dařilo i sektům z jiných míst Evropy. Další z nápisů na lahvi hlásá „Classic Riesling Sekt“ a čekal bych tedy víno z odrůdy Ryzlink Rýnský, realitou je asambláž společně s Ryzlinkem Vlašským. Viněta, svou zeleno-zlato-černou barevností na zelené lahvi ne úplně ideální, prozradí obsah alkoholu 11% a gastronomická doporučení – ke studeným úpravám kuřecího masa, jeseterovitých a lososovitých ryb a kaviáru. Víno se pyšní zlatou medailí z Vinofora 2000 v Chorvatsku, jedinou zlatou pro sekt ten rok.
Korek v lahvi je pořádně zatuchlý, ale naštěstí jen zvenku. Uvnitř je vše v pořádku. Víno zavoní nádhernou nazrálou směsicí lipového medu, petrolejových tónů a květin. Ryzlink! Aroma je to komplexní, omamné. V chuti je víno dokonale suché, elegantní, s živou kyselinkou a krásným perlením. Bohaté, docela dlouhé, skvělé! Perfektně vyzrálý sekt, který nejeví známky ochabování a ještě hezkých pár let bude nejspíš zrát do krásy. Jeho jedinou nevýhodou je to, že dnes již bude prakticky nedostupný. Ale nenapsat o něm by byl hřích, o skvělých domácích vínech a navíc takových, která dokáží perfektně nazrávat na lahvi, je psát třeba. Pokud náhodou máte láhev doma, závidím. A klidně rád odkoupím :o) Ale za původní cenu před dvěma lety, která se pohybovala něco nad tři stovky, už se ho asi nedočkám, že? Hrát si s ryzlinky v šumivé podobě má smysl, na našem poněkud chladnějším území (tedy bývalo to pravidlem, ale časy se mění) více než jinde.
Něco málo k termínu Crémant
Původně se jednalo o typ vína z Champagne s trochu nižším tlakem, než je u šampaňského běžné (pod 2.5 baru, tedy „krémové“ pološumivé víno), ale v roce 1975 se stalo generickým označením kvalitního šumivého vína vyrobeného klasickou metodou ve vymezených A.O.C. oblastech. Na crémant se tedy ve Francie a potažmo EU vztahují docela přísné předpisy, krom těch v rámci jednotlivých A.O.C. (maximální výtěžnost z hektaru, povolené odrůdy atp.) i například povinnost ručního sběru hroznů a minimálního vyzrávání na lahvi v délce jeden rok. Mimo Francii je toto označení používáno snad jen v Lucembursku, jinde se „předpisově“ neužívá a v našem novém vinařském zákoně tuším tento termín též zakomponován není (ostatně bez definovaných A.O.C. by to šlo velmi špatně). Za pozornost dle mého stojí především crémanty z Burgundska a samozřejmě, pro fandy ryzlinků, z Alsaska.
