Když už mi dá někdo jako dárek víno, jsem nejraději, když je to něco málo známého, neobvyklého, klidně divného a třeba ani „objektivně dobrého“, spíše než nějaká drahá značka z každé encyklopedie. Nejraději dostávám vína, o kterých na první pohled vůbec netuším, která bije. Vína, kde musím zkoumat vinětu, odhadovat styl obsahu (když se nechci poradit s internetem) a kdy se mohu těšit, čím mne první sklenka překvapí. Takovým vínem byl i tento zástupce jižní Francie, Languedocu…
Víno z Domaine des Lambrusques se skrývá v těžší lahvi burgundského typu, pod kovovou záklopkou uzavřeno plným korkem spíše nevalné kvality. Viněta je docela zajímavá, ostatně posuďte sami na fotografii, a prozrazuje celkem hodně. Původ moku jest pak A.O.C. Coteaux du Languedoc, kde se mi ale vybaví spíše Saint Chinian. Odrůdové složení je však pro oblast celkem typické, jedná se o směs Syrahu a Grenache (dle webu 60:40). Barva vína je docela vysoká rubínovka, ale ne neprůhledná, s již velmi znatelným gradientem do oranžova na okrajích. Vůně je výrazná, divočeji ovocitá, s trochou kůže (kožený pásek), ostřeji alkoholem, marmeládovými tóny, švestkou, jablečnými křížalami, lehkou živočišností. Nic nedominuje, je to takový docela fajn mix. V chuti je víno středně plné, ovocité, zakulacené, kyselinky ani tříslo nijak nevyčnívají, dochuť je delší a trpčí. Slušně udělaní jižní víno spíše na pití k jídlu (nevím proč, ale dostal sem chuť na lečo…) než nějakou večerní meditaci. Languedoc takhle vlastně vypadá dost často.
Pátraní po netu prozrazuje, že „Pic Saint-Loup“ je hora dominující horizontu Montpellier, člověk se stále učí něco nového. Víno se prodává okolo devíti euro, na našem trhu ho mají Kratochvílovci (ráj whisky!) za 321,- Kč. Víno je to pohodové a příjemné, ale za tyhle peníze znám i lepší kousky nejen z jihu Francie, cena je myslím trochu přestřelená. Ale darovanému koni na zuby nekoukám a láhev rád dopíjím.
