Tak nějak to vyšlo, že se nám doma objevil pořádný balík jeleního plecka. Svátky na krku, návštěvy rozplánovány… naštěstí zvěřina vydrží, takže jsme se hned po vánocích vrhli na zpracování všemi možnými způsoby. Pár funkčních tipů najdete v tomto článku. Přidáme i jeden náš oblíbený předkrm. A nakonec poznatky z první celé lahve Bordeaux ročníku 2004, kterou jsem pokořil.
Jelení závitky
Marinované (třeba takhle) plátky jeleního masa rozklepeme, potřeme medovou hořčicí, proložíme slaninou a moravským masem a zarolujeme, vhodno zajistit třeba nití. Nejprve po všech stranách zprudka osmahneme a pak strčíme do trouby na zhruba půl hodinky. Docela fajn je při pečení maso podlít pár deckami červeného vína (rulandské modré ideál), které lze v závěru (společně s vypečenou šťávou) slít a zahustit povidly a jíškou. Ňamka!
Rychlá povidlová omáčka
Při přípravě čistě medailonků panovala obava, že bude maso příliš suché. Bezpečnější nám přišlo spíchnout nějakou „omáčku“, takže jsme v rendlíku rozpustili máslo se švestkovými povidly, přidali sklenku vína, panáka slivovice (a lehce brandy, když už se v něm maso marinovalo) a vše rozmíchali do husté omáčky. Hutné, výrazné ale k marinované zvěřině funguje.
Bramborové pusinky
Použit recept z těchto stránek, pouze parmazán nahrazen Gran Morávií. Moc dobré! Pouze doporučuji pusinky dělat za střízliva a s odpovídajícím vybavením, ať nespácháte podobná „psí hovínka“ jako já. Druhý pokus s tvarovátkem místo prostřiženého igeliťáku už dopadl o něco lépe.
Cuketové (lilkové) rolky plněné sýrem
Oblíbený předkrm ze salátového baru restaurací Ambiente Brasileiro. Tenké plátky lilku ogrilujte (osmahněte na pánvičce), na ubrousku z nich vysajte olej a následně do nich zarolujte výraznější krémový sýr. Vyzkoušeny česnekové varianty, kozí sýr, klasické křenové náplně do šunkových rolek a kupa dalších… vše výborné.
Château de Malleret 2004
Ročník 2004 byl v Bordeaux řekněme „klasický“, jde najít vína špičková i podprůměrná, ale celkově spíše slušná a taková, jak to odpovídá kvalitě a jménu producenta i potenciálu místa původu. Nejde tedy střílet úplně naslepo jako v ročníku 2005, zároveň ale není nutně něco pitelného vyloženě hledat jako v letech… hmmm… vlastně už hodně dlouho to v Bordeaux takhle nebylo :o) Kvalitní vína z tohoto ročníku jsou stále mladičká a sevřená (mnohá právě nastoupila svou i několikaletou„prostě červené víno“ fázi, kdy prvotní šťavnatá ovocitost již ustoupila a delikátnější tóny lahvového zrání se zatím neobjevují), krom těch obyčejnějších druhých vín a nějakých základních château vlastně nemá moc smysl něco otevírat. Ale prostě už to nešlo vydržet, takže jsem sáhnul do zásob z en primeur nákupů a vylovil zástupce základu, u kterého si případné zavraždění příliš brzy nebudu tolik vyčítat.
De Malleret je poměrně velké château, dle zrušené (pokud se nic nezměnilo, už mne ty aféry okolo skoro nebaví sledovat) klasifikace Cru Bourgeois spadá do druhého stupně „Supérieur“. Vinice se nacházejí v oblasti Le Pian-Médoc, udávané odrůdové složení je pak 60% Cabernet Sauvignon, 30% Merlot, 8% Cabernet Franc a 2% Petit Verdot. Průměrné stáří keřů je něco okolo 35 let, jsou vysázeny v hustotě zhruba 8000 keřů na hektar (celková plocha vinic je asi 50ha). Zpracování hroznů probíhá v moderním provozu, při kontrolované teplotě, stárnutí pak jeden rok v baricích (každý rok nová třetina). Výnos s hektaru se pohybuje okolo 47hl, víno se filtruje a čiří, technicky jde tedy spíše o slušnější „spotřební“ pití bez nějakých zásadnějších ambicí. Ročně se tohoto vína vyprodukuje asi 130.000 lahví, dělají ještě „druhé víno“ pod názvem Château Barthez, kterého pouštějí na trh dokonce okolo 150.000 lahví.
Víno se ukrývá v tradiční zelené bordó lahvi z těžšího skla, záklopka je kvalitní kovová a i korek velmi slušný, 50mm dlouhý s potiskem. Viněta celkem tradiční, překvapí zadní nálepka s popisem vína ve francouzštině a angličtině (opět důkaz směřování na běžnější trh). Barva vína je mladičká až do fialova, v podstatě bez známek nazrávání. Ve vůni se objevuje nejdříve výrazná ostřejší ovocitost (taková lehce „umělá“, v vína jakoby až příliš výrazně extrahovaná), zrání v sudu v podobě kávy, višeň, rybíz a později selštější tóny (guláš). Tělo vína je středně plné, v chuti dominuje kyselejší ovoce, chuť není úplně harmonická, tříslo se hádá s kyselinou, ale celé je to překvapivě dlouhé, v kombinaci s jídlem (už
