No dobře, ne že by se nedal vypěstovat dost slušný, pár takových už jsem měl a ten dnešní mezi ně určitě patří, přesto si za tímhle názorem budu stát. Horký rok a pořádná redukce na keři možná dělají skoro zázraky (v roce 2003 bylo báječných cabernetů spousta, sada od Vinných sklepů Valtice neměla chybu), přesto si myslím, že Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe či Rulandské modré dávají o řád lepší a především zajímavější výsledky. A i mimo tropické ročníky. Ale což. Dneska to bude cabernet, konkrétné pozdní sběr ročníku 2005 z vinařství Bíza.
Víno je umístěno v zelené lahvi tvaru bordó se zlato-černou vinětou s velkými prohnutými nápisy. To mi přijde tak trochu nevkusné, ale jiným se třeba libí. Na zadní vinětě najdeme senzorický popis vína přímo z vinařství, něco o technologii (studená macerace, odbourání kyseliny jablečné) a doporučenou archivaci. Viněta mluví i o párování s pokrmy (velmi široké uplatnění, až zázračně se snoubí jak s kořeněným hovězím, tak s těstovinami, kachnou a zvěřinou… trochu mi to připomnělo článek Tomáše Domince v posledním Víno & Styl, vřele doporučuji k přečtení). Záklopka plastová, korek krátký ale kvalitní plný. Důležitý je ještě alkohol 12.2% a především trať Stará hora v obci Čejkovice. Ale pojďme na hodnocení…
Barva je pěkná, jiskrná, stále mladá fialka bez výraznějších stop nazrávání. Dojem z vůně, hned po otevření a bez možnosti dýchat, vyloženě „cabernetový unifikát jakých jsou miliony“. Naštěstí se víno během hodin hezky otevře a zavoní příjemně ovocitě, dominují jahody. Objevuje se sladká červená paprika a zajímavé „zeleninové“ tóny – kořeněný zelný salát (překvapivě příjemné). 
Chuť je středně plná, ovocitá, tříslo je velmi jemné a uhlazené, víno působí nasládle (alkoholem to není, tipuji trochu vyšší cukr), kyselinky je tak akorát a neruší. V chuti je to takové dost líbivé, jednoduché a hezky pitelné. Rozhodně neurazilo a vypili jsme ho celkem s chutí. Vinařství doporučuje pít okamžitě či archivovat 8 až 10 let. Já se, vzhledem k vyhlazenému tříslu a nízkému alkoholu, přikláním k okamžitému vypití. Víno padlo s kusem hovězí roštěnky a spařenou brokolicí (přelitou lehce sýrovou omáčkou, naše oblíbená příloha k masu) a celkem to fungovalo. Byť bych k tomuto vínu volil spíše něco k těm nasládlejším tónů, takový kus vepřového zapečený s nějakým camembertem a ovocem. Bízova vína nejsou levná, tohle jsem dostal jako dárek, ale podle webu se prodává někde na hranici 250,- Kč. A za tyhle peníze máte, bohužel, dva minimálně srovnatelné typické cabernety z Nového světa.
