Včerejší poznámka o nechtěném prvním sektu u ryzlinku z vinařství Vondrák mne tak trochu přiměla otevřít skutečnou sektovou prvotinu, tentokrát z vinařství Hrabal. Však už je na každodenní popíjení vychlazených sektů skoro počasí :o) Má oblíbená směs Ryzlinku rýnského a vlašského, klasická metoda druhotného kvašení v lahvi, doporučení prodejce a poměrně dost vysoká cena… očekávání byla velká. A ač bublinky mají v povaze obluzovat smysly, úplně naplněna bohužel nebyla.
Vinařství Hrabal je poměrně mladým podnikem dvou bratrů, kteří vinaří ve Velkých Bílovicích a již mají jisté jméno díky svým vínům červeným (v této lokalitě poměrně logicky). Mimochodem mladost vinařství a jeho vedoucích osob se projevuje i v docela fajn zpracovaném webu a drobných „vtípcích“ typu uvedení polohy vinařství i GPS souřadnicemi: 48°51'4.01"N,16°54'0.93"E. Dnes ochutnávaný sekt je jejich vůbec prvním počinem na poli tohoto typu vín.
Láhev je pěkně tvarovaná, elegantní a na sekt více než vhodná, kvalitní a docela těžká. Viněta nepřekypuje informacemi, ale zároveň není nějak přeplácaná. Byť tedy k černozlaté v tomto stylu mám jisté výhrady, ale to je čistě o vkusu. Z viněty se dozvíme obsah alkoholu 12.5%, že jde o brut víno, původ hroznů na Moravě a odkaz na webové stránky, kde lze získat odrůdové složení.
Barva vína je tak běžně hluboká, nic zvláštního, táhne do zlatých tónů. Při nalití do sklenky víno bohatě zapění, tomuhle typu pěny říkám „JARová“ :o) Perlení je hezké, spousta malých bublinek, vytrvalé. Ve vůni je sekt dostatečně svěží, spíše jednodušeji ovocitý, objevují se hrušky v čerstvé a sušené podobě, snad trochu vlašský ořech. V chuti bych netipoval úplně brut sekt, cukřík je znát. Opět se objevují ovocné tóny, snad sušené meruňky, celek je ovšem lehce disharmonický. Víno je to čisté, pěkně pitelné, ale spíše jednodušší. Prostě obyčejný základní sekt, co rozhodně neurazí, ale jen těžko nadchne (pokud nemáte zkušenosti pouze se základní bohémkou).
Jinak řečeno na prvotinu dobré, večer zpříjemnilo, ale cenu na hranici 300,- Kč zde prostě nevidím ani omylem. Patriotismus je hezká věc, domácí šumivky zkouším rád, ale v téhle cenové relaci mám znatelně lepší Cavu ze Španělska (byť od velkoproducenta) a ještě mi stovka zbude. A o crémantech z Alsaska či Burgundska v této cenové kategorii vůbec nemluvím. Když tak koukám znovu na jejich web, musím ocenit popis, se kterým bych se shodnul (ty hrušky a meruňky) :o) Uvidíme, jak se povedou další ročníky. Zajímavých domácích sektů není zrovna moc, každý další přírůstek se počítá! A ocením Vaše tipy na domácí šumivky, které stojí za pozornost :o)
Odkazy: Od Rossijskoe po Champagne… | Crémant de Vinselekt 1996 | Degustace Champagne Drappier | Americká odpověď na šampaňské | Dvacet zašumění – velký den šampaňského
