Dneska jen krátce, delšího povídání si to nezaslouží. Včera jsem si absolvoval moc příjemnou degustaci u Domaine R&W. Skoro samá pěkná vína tam byla. A navíc, krom úvodního šampaňského, jen samé Burgundsko. Slavné polohy, jako Puligny-Montrachet či Meursault, obluzovaly smysly. Fenomenální Clos de Corvées z Domaine Prieure-Roch se snažilo přesvědčit, že dát za něj přes sedm tisíc má smysl. Tuhle vinnou ligu už fakt hrát nehodlám, u podobných vín ovšem moc rád investuji do ochutnávek, alespoň mám pak srovnání u těch dvacetkrát levnějších kousků, co konzumuji častěji. Podobně se snažilo omámit i Domaine Comte Georges de Vogüe se svým Chambolle-Musigny, ovšem tak zoufale mladým, že by to mělo zkusit znovu za nejméně pět let. Pierre Damoy a jeho Gevrey-Chambertin úspěšně odstřelil poslední zbytky odporu proti dalším nákupům, neuvěřitelné víno! Ale jelikož vzorků bylo třináct, do sklenek se lila více než degustační dávka a plivat by byl hřích, domů jsem dorazil velmi příjemně ovíněn. A protože nadměrné degustování vína poškozuje (minimálně krátkodobou) paměť, tak jsem veškeré své poznámky nechal v restauraci, kde se ochutnávka konala. Takže teď zoufale smolím záznamy z posledních zbytků vzpomínek. Po telefonátu mi naštěstí restaurace potvrdila, že poznámky našla a dodá. Snad si nepřečtou ne úplně kladná slova u vína pana Leflaiva %-)
To jen tak na okraj degustačních poznámek z jižního svahu. Byl to náročný týden, vlastně spíše několik za sebou. Plné příjemných překvapení i různých lehkých i větších rozčarování (vertikální degustace Château Malescot Saint-Exupéry, vína Leroy 1998, Bordeaux 2007, a mimo vinný svět ročník 2007 u daní a pojištění a kupa dalších pitomostí), ale o tom zase třeba někdy příště. Tak ještě pár lehce depkoidních (nevinných) fotografií a hurá do práce. To je zase den. Přeji příjemný pátek a víkend, já si ho hodlám užít jak jen to půjde…
