Tak jsem si zase proběhl aktuální expozici stovky „nejlepších“ vín z ČR. Na úvod tohoto článku doporučuji projet reportáž z návštěvy ročníku loňského, protože v mnohém bych se opakoval. Drtivá většina kladů i záporů Salonu totiž zůstala zachována v naprosto nezměněné podobě. Proč měnit něco, co v zásadě funguje. Pro náhodné turisty či hosty ze zahraničí je to dost možná zajímavý pohled na domácí vinařství, u poněkud poučených konzumentů je zde stále komplikací více než dost…
Na rozdíl od loňského roku se mi podařilo ukořistit umně skrytou nádobu, do které jsem mohl plivat. Velké plus. Bohužel nejsou samozřejmostí, je o ně nutné požádat. Dost divné mi také přijde, že v Salonu se některá vína umístí více ročníků po sobě. Možná si to zaslouží, přesto člověk tak nějak čeká, že půjde o sto nových vín. 
Ale to jsou vše drobnosti proti jednomu naprosto tragickému nedostatku. Obrovský průšvih jsou příliš dlouho otevřené lahve. Tentokrát jsem nenalézal ani nápis na dně, s jak starou lahví mám tu čest. Ale jelikož jsme degustovali ve čtvrtek hned od rána (ze začátku v naprosto prázdném prostoru, kam se teprve navážela voda na vymývání sklenek), po asi méně aktivním běžném týdnu, mohla mít leckterá láhev hezkých pár dní oxidace na krku. A projevilo se to přímo drasticky. Podstatnou část vín prostě nemělo smysl pít, natož si dělat poznámky. Kdybych kvůli každé běhal za sommelierem a nechával si otevřít novou, tak si toho moc nepřechutnám. Takže jsem se choval jako „běžný návštěvník“ a bral vína tak, jak byla prezentována. Snad jednou si nechal něco otevřít (tuším ryzlink z Roudnice), ale to je tak vše. Poznámky k těm jetým sem dávat nebudu, nemá to smysl. Berte to jen jako varování. Podobná instituce by měla mít možnost každý den otevřít novou láhev. Mne takhle zkušenost utvrdila, že příští rok už Salon nejspíš úplně vynechám. Konec jedné „tradice“, zbude čas na jednotlivá zajímavá vinařství…
Přesto, několik fajn vín v dobré kondici se našlo :o) Vzorek číslo 6, například, Vetlínské zelené 2005 ve výběru z hroznů z Purmice od Vinselektu. Odrůdový, intenzivní, svěží, překvapivě komplexní veltlín s delší harmonickou chutí, plnou medových a kořenitých tónů, s vyšším zbytkovým cukrem dobře vyváženým kyselinou. Překvapivě slušný bílý barik je Rulandské bílé 2006 pozdní sběr z trati Pod Valtickou od Moravína, vzorek č. 23. Ovoce v kandované podobě, likérové tóny ze sudu, plnější sladce ovocitá chuť, docela dlouhé… proč ne. Potěšil vzorek 38, Ryzlink rýnsky 2005 výběr z hroznů ze Sovice od Lobkowiczů z Roudnice. Výrazná aromatika do tónu pečeného jablka a botrytických aromat, velmi hutné v chuti, ovocné, dlouhé, trošku do „candy“ pouťových sladkých tónů. Povedené. Ze slaďáku nejvíc zaujal (ale pravda, zkusil jsem jich jen pár) Tramín červený 2005 výběr z hroznů z Kacperk od Znovínu, vzorek 50. Aromaticky velmi intenzivní, těžší, krásně odrůdové s dominancí květů růže. V chuti překvapivě svěží kyselina, harmonické a velmi dlouhé, minerální, s přetrvávající chutí takové té duhové cucavé tyčky z pouti :o) Tolik z bílých.
Červená, asi pro menší obrat, byla ještě více zasažena přílišným vystavením vlivu vzduchu. Schválně si zkuste vzít nějaký slušnější ale reduktivně připravený Modrý portugal, půlku odpít a zbytek nechat v chladničce otevřený týden, bez odsávání vzduchu. Tak nějak to vypadalo. Hodně jsem se těšil na vzorek č. 73, Rulandské modré 2006 ve výběru z trati Sukov od Vinných sklepů Kutná hora (viz reportek). Nezklamalo intenzitou, slušně vrstevnatou a zajímavou vůní, v chuti však bylo příliš dominantní tříslo a horký alkohol narušující harmonii. Možná se srovná časem, přesto mne zasáhlo méně, než jsem doufal. Nakonec jsem ze salonu odešel se dvěma lahvemi vzorku č. 82, kabinetní Cabernet Moravia 2006 z trati Růženy od Michlovského. Cabernetové, trocha makového koláče, hezky pitelné a za 160,- Kč v místě prodeje, k ohýnku plánovanému na ten večer, skoro ideální. Smutný výsledek, přesmutný. A poznámky k bílým i červeným, co mne prostě nezaujala (slušná vína s moc alkoholem, příliš výrazným cukrem nevyváženým kyselinou, vína neodpovídající kategorii „to nejlepší z domácích vinařství“ atd.) sem dávat nebudu. Zbytečná práce. Prostě mne to tam dost otrávilo a 350,- Kč protentokrát nevidím jako dobrou investici.
Zklamání trochu napravil oběd v jednom místním podniku, kde se za velmi snesitelný peníz servírovalo kůzlečí hrudí nadívané staročeským řeřábkem. A k tomu, ač v „hlavním městě vína“, jsem si vyprahlý po degustaci dal vychlazený Budvar :o) No a pak večerní degustace ve vinařství Springer, naopak vinně zážitek více než zajímavý, ale o tom zase příště.
Jak už jsem zmínil v jiném článku, ač v podstatě za rohem a jen o den později, přesto jsem vynechal Valtické vinné trhy. Spousta vzorků (879, z toho 723 z ČR), určitě zajímavá vína a možnost snadno a levně jich prochutnat pořádnou hromadu, to vše je jistě lákavé. Ovšem představa obludných davů, „degustátorů“ snažících se do sebe nalít co nejvíce vína v krátkém čase polehávajících ve stavu více než lehké opilosti všude okolo zámku, to naopak odrazovalo. Tohle prostě nezvládám a přestávám zkoušet, obvykle mi to dá řádově méně, než pět či deset vzorků někde v klidu. Touha se zúčastnit definitivně přešla po spatření nafukovací dinosauří skluzavky a pouťových stánků přímo před kostelem na valtickém náměstí. V sobotu mi pak dorazila SMSka od druhé části naší výpravy, která v Lednicko-Valtickém areálu zůstávala na celý víkend: „Ahoj, uz po 3 hodinach degustovani jsme vzdali vinne trhy (ochutnali jsme vse, co se dalo: cervena, bila, ruzova, sumiva). Nejvic nam chutnala sladka vina a vyber z cibeb, co je cibeba?“ A tak je vidět, že i beze mne si Vinné trhy své zákazníky našly :o) Vlastně jich byl opravdu pořádný dav, podle oficiálních informací se jich tam vystřídalo na pět a půl tisíce. Prý očekávání byla ještě větší a počty mohl trochu snížit hokejový šampionát…
Odkazy: Report ze Salonu 2006/2007 | Katalog Salonu 2008 (PDF) | Web Salonu
