Ani nevím, čím to vlastně je, ale různá srovnání a souboje všeho možného jsou strašně populární. Stavět proti sobě různé typy vín, cenové kategorie a výrobce láká pozornost více, než „jen“ obyčejná ochutnávka. Ideální porovnat nesrovnatelné, to je ta pravá výzva. Vidím to i na sobě. Otevřít prý velmi zajímavý a přitom levný veltlín z Tasovic na znojemsku? Proč ne. Jak by se popásal s nějakým tím kouskem z Rakouska? A šup, další láhev končí ve sklenici. Pravda, místo veltlíny proslaveného Weinviertelu to byl vzorek z Kremstalu. Ale proč ne, i zde se rodí skvělá vína této odrůdy a společně s ryzlinky mají od ročníku 2007 vlastní DAC (apelaci). Nechť souboj započne…
Veltlínské zelené „Gout de Terroir“ 2006 jakostní
Znovín Znojmo
Morava, Tasovice, Staré vinice, 90,- Kč
vs.
Grüner Veltliner Exclusiv „Frauengrund“ 2006
Winzerhof Dockner
Rakousko, Kremstal, Göttweiger Berg, 220,- Kč
Co se ambaláže obou výše uvedených vín týče, asi bych hlasoval pro Znovín. Jejich styl mi vyhovuje, možná je to i zvykem. Šedivá, černá, zlatá a barevný obrázek na Docknerovi mi nesedí. Byť tedy pro láhve typu flétna a pistole mám jinak slabost. Ale vinětou jasně dávám hlas na Moravu :o) (výjimečně, někdy je to tam dost velká tragédie). Bod i za to, že i u jakostního vína se dozvím vinici a další zajímavé detaily. Znovín je pod korkem (dvojploška), Dockner pod kovovým screw-cap uzávěrem. Co je pro veltlín spíše na rychlé vypití nechám na vaši úvaze, s kovem tady nemám problém.
Barva obou vín je pěkná, u Znovínu možná trochu vyšší a zlatavější, u Docknera více do zelenkava. V obou případech s malými vzduchovými bublinkami, které časem zmizí. Ve vůni se Morava prezentuje květinami až do kompostovaných růží (dost často spíše u tramínů), je zemitější a poněkud… dekadentní, klasický veltlín na první nadechnutí určitě ne. Rakousko v tomto směru odrůdu prezentuje jasně, ve vší její kořenité svěžesti, byť velmi přímočaře a jednoduše. Chuť Znovínu je pak pěkně suchá, středně plná, zemitá, s bylinkovými tóny a tak běžně dlouhá. Jednodušší ale slušná. Dockner působí lehčím dojmem, na úvod mírně perlí na jazyku, kyselina má ostřejší citrusový průběh, velmi výrazně se objevují tóny kvasnic. Víno k jídlu a ne jinak. Čekal jsem, především vzhledem k ceně, o docela dost víc.
Co souboj prozradil o kvalitě veltlínů v jednotlivých regionech? Vůbec nic, na jednom vzorku se to nepozná. Navíc se přiznám, že Veltlín je jednou z těch zásadních domácích odrůd, kterou na stole nemám příliš často, takže mé názory berte s velkou rezervou. Koupil bych si znovu víno z Moravy nebo z Rakouska? Tentokrát je to asi Morava (byť je to „koupil bych si“, ve skutečnosti si další lahve nekoupím a spíše investuji do jiných letních pití). I kdyby stál Docker zde tolik, kolik přímo v Rakousku (necelých 6€), určitě bych spíše sahal po místních zástupcích odrůdy. V kategorii okolo sto korun třeba po těch od Zdeňka Peřiny z trati Pod Svatým Kopečkem, Goldhammeru (byť tedy s ročníkem 2005 jsem se před pár dny trochu zklamal) či Kamenného vrchu. A nebo zajel do Retzu či Poysdorfu a nakoupil hromadu levných vín z okolních vinic, tam je přeci jen větší naděje, že víno bude třebas jednoduché, ale každopádně typické, úplně suché a nebude taženo do módní nasládlosti (což je důvod, proč na pití z Moravy často místo přívlastků sahám po těch „obyčejných“ jakostkách od spolehlivých producentů). Ale jak říkám, na našem stole končí spíše jiné odrůdy.