Ve dnech fotbalových výsledků přináším malou reportáž ze souboje na poli vinném. Celé jméno ochutnávky bylo „Zaměřeno na odrůdu – Francie versus Morava“, kdy versus bylo spíše menším písmem a mohlo jej nahradit klidně písmenko A. Ale znáte to, souboje každého baví, porovnávat je sranda. A tak u AdVivum měl každý dvě sklenky (Riedel odpovídající odrůdě v případě pinotu a ryzlinku, sauvignon se degustoval z ryzlinkovky) a v jedné z nich zástupce odrůdy z Moravy a v druhé z Francie. Celkem na třech párech (bohužel, budou to třetiny a ne poločasy) šlo krásně demonstrovat, jak „mít rád Sauvignon“ může znamenat lásku k naprosto odlišným vínům. A vůbec jak je ten svět vína bohatý. A ať už „zvítězil“ kdokoliv, vždycky šlo o zajímavá vína. Jen… tentokrát měla ta Francie prostě navrch :o)
Riesling 2006 Léon Beyer, Alsasko, Francie (487,- Kč)
Alsasko se prezentuje spíše běžnější barvou, nijak zásadně hlubokou, ale krásně čistou a jiskrnou. Vůně je naprosto klasika, svěží takovým způsobem, až se vám začnou sbíhat sliny. Silné minerální tóny, náznak barev& laků, vlhkého kamene, lehce citrusů a medových tónů. V chuti intenzivní, krásně suché a na kyselince postavené, velmi výrazné a krásné. V dochuti zvláštní květinový dojem. Skvělý ryzlink do gastronomie.
Ryzlink Rýnský 2005, Premium, Dobrá Vinice, Morava (390,- Kč)
Morava má znatelně hlubší barvu, již s lehce zlatavým nádechem, a ve sklence se převaluje i trochu bublinek vzduchu. Vůně výrazná a do sladkých tónů (ale ne tak vyloženě „candy“ jako se projevovala ještě před rokem), znát vůně kvasnic, trochu ostřeji alkohol, ale celkově hodně příjemná. V chuti působí velmi mladičce, ještě zaperlí na jazyku, a poněkud sevřeně. Projevuje se především sladce ovocitě s pikantnějšími tóny a kyselinkou, která je jakoby „hranatá“, ne úplně ideální. Dochuť je velmi, velmi dlouhá a příjemná.
První kolo mělo dost silné zástupce a k obou vinařstvím jsem si už vybudoval, díky několika neskutečně skvělým vínům, dost obdivný vztah. Ale být to úplně naslepo, asi se přikloním spíše k Alsasku. První třetina tedy končí 1:0 pro Francii.
Sauvignon Blanc „Attitude“ 2007, Pascal Jolivet, Loire, Francie (495,- Kč)
Loira má barvu velmi nízké intenzity, skutečně slabou se zelenkavými odstíny. Vůně je ukázková bomba černého rybízu, angreštu, čerstvě nakrájené papriky, kiwi a lehce i broskve, neuvěřitelně svěží a intenzivní. V chuti dojem pokračuje v naprosté harmonii, víno se krásně pije, je řízné a hezky dlouhé. Jak projev Sauvignonu nemusím, tak tohle mne dostalo.
Sauvignon Blanc Opuka 2006, Premium, Dobrá Vinice, Morava (390,- Kč)
Morava (na vinětě se dozvíme přesné geologické složení vinice, ale její jméno ne) se prezentuje naopak barvou velmi vysokou, zlatavou. Vůně je opět zajímavě nasládlá, projevem jde o „milování ovoce se sudem“, snad nějaká ta broskev, opět tóny kvasnic, moc pěkné. V chuti mladičké, svěží, se sladkostí ze sudu i velmi intenzivního ovoce a opět fascinujícím způsobem dlouhou čistou dochutí.
V druhém kole bych, pokud by tématem bylo něco jiného, asi hlasoval pro barik od Dobré Vinice, ale Sauvignon bych u tohoto vína prostě ani náhodou netipoval. Při tématu „zaměřeno na odrůdu“ jde tedy můj hlas jasně k Pascalu Jolivetovi, kde je odrůda vyjádřena mnohem silněji. Francie nám už vede 2:0.
Sancerre Rouge 2005 „La Bondenotte“, Pascal Jolivet, Loire, Francie (1013,- Kč)
Sancerre má nádhernou barvu, sice nijak hlubokou, ale jiskřivě rudou a přitažlivou. Vůně je, a lépe to popsat neumím, neuvěřitelně ženská. Elegantní, sexy, svůdná. Naprosto čisté ovocné tóny nenarušené dřevem, šťavnaté višně a švestky (čerstvé, i s peckou, opečené… jsou tam všechny), trocha jahod. Chuť není mohutná, je spíše jemná a lehčí, ale perfektně svěže ovocná a dlouhá, s pomalu se ohlazujícím trochu trpčím tříslem. V dochuti se občas objevuje nějaký nepříjemný tón, který mne dráždí, ale není nijak výrazný. Víno na pítí již nyní a nějaká menší archivace mu nemůže uškodit, ale není moc důvodů.
Pinot Noir 2005, Stapleton & Springer, Morava (685,- Kč)
Víno z Bořetic má barvu slušně hlubokou, již nazrávající, ale odrůdu nezapírá. Vůně je hodně intenzivní, s tóny klasického pinotového ovoce (švestky, třešně) v trochu kvasící podobě, dominancí sudu, likérovými tóny, ostřejším vystupujícím alkoholem a ne úplně příjemnými těkavými tóny. Občas se objeví i mírný a příjemný živočišný závan. V středně plném těle se hodně projevuje sud, šťavnatá kyselinka a ostřejší tříslo, celé to není ještě úplně v harmonii a nejspíše chce ležet, ale já tenhle pokus nepodstoupím a počkám si na nějakou degustaci za dva roky.
AdVivum mohlo do souboje s jedním z nejslavnějších pinotů Moravy (alespoň na mne marketing tak působí) postavit i znatelně levnější víno, z jejich sortimentu třeba Bourgogne „Le Renard“ 2005 od Domaine Devillard, a stejně by Francie zvítězila. Dokázala to i v případě vína z Loiry, která se pinotem zas tolik neproslavila. Jolivetovo Sancerre Rouge mne nadchlo už podruhé, naopak Pinot od Stapleton & Springer mne nechává spíše chladným (až na Roučí 2004, ale to je jiný příběh…).
Celkový výsledek je tedy 3:0 pro Francii. Pravda, možná spíše 2:1 kdybych si vybíral z každého kola svého favorita a nemyslel přitom na to, že víno má být ta která odrůda. Výsledek nenaznačuje vůbec nic. Každou podobnou „soutěž“ lze sestavit tak, aby vyhrála jedna nebo druhá strana. A při této konkrétní příležitosti bych preferoval Francii. Obě vína od Dobré Vinice jsou ale skvělá domácí bílá, která bych si kdykoliv otevřel moc rád. A když tu tak v podvečer ten článek dopisuji, nejspíš si pro nějakou jejich láhev rovnou zajdu…
