Když jsem tu nedávno popisoval Svatovavřinecké z vinařství Koráb, tetelil jsem se blahem. A z důvodů, které pěkně popsal P.J. ve svém článku na O Víně, se nemohl dočkat, až přechutnám větší část sortimentu tohoto (na poměry Moravy) trochu netradičního vinařství. Příležitost se naskytla minulý týden v restauraci Thrakia, kde ochutnávku uspořádala Abakukova vinice. Je mi líto, že zrovna u této poměrně oblíbené firmy musím napsat, že ochutnávka byla svým konceptem naprostá tragédie a vína se měla hodně co snažit, aby se s podmínkami vyrovnala. Bohužel mne to vše okolo semlelo do tak špatné nálady, že poznámky asi valného smyslu nemají. O co šlo?
Možná jsem prostě jenom zmlsaný z komorních degustací u některých dovozců a podobných akcí, ale ochutnávka s vinařem mi při počtu okolo 50 účastníků nepřijde vhodná, což samozřejmě může být jen má preference. Ale pokud navíc účastníky rozdělíte do celkem tří různých místností, dostáváte se do podivného stavu, kdy vinař pobíhá sem a tam a říká stejné věci několikrát, někde odpoví na něco a jinde zase na něco jiného. A je to celé divné. Pokud jako bonus sedíte v jedné místnosti přímo u kuchyně (= cítíte naprosto vše, co se tam děje, ale už méně delikátní přirozená vína) a v té druhé je zase intentivně zápáchá dezinfekce z toalet, taky to náladě nepřidá. K tomu na posouzení vůně vína absolutně nevhodné sklenky (nakonec se mi podařilo získat jednu trochu lepší, ale dalším účastníkům nezávidím) a jako pozornost podniku malé občerstvení, tedy k jemným bílým vínům mastný kebab s hranolkami a kečupem… už si připadáte, jak ve špatném snu. A pohled k okolním stolkům, kde degustující prokládají vzorky vína pivem a coca-colou, vám k bizarnímu dojmu z celé akce jen přidá. Takže asi tak. Tahle konstelace mne prostě dovedla do stavu, kdy jsem se sice snažil vína nějak ocenit, ale moc to nešlo. Měl jsem raději jít domů. Úplně nadšeně ze situace nevypadal ani Petr Koráb, který vína prezentoval. Nedivím se mu. Ale snažil se, jak to jen šlo. Nebýt příjemného rozhovoru s ním před odchodem, odcházel bych úplně zklamaný.
Něco k vínům? Když tak koukám do poznámek k mladým vínům ročníku 2007, zjišťuji, že společným znakem „korábů“ jsou dlouhá dochuť a minerální tóny. Vína dělaná plně přirozeně jsou spíše jemnější, delikátnější, ty zakvašené ušlechtilými kvasinkami se projevují intenzivnější aromatikou. Preferoval bych ty přirozené, ale to může být i nějaká autosugesce, kdo ví, co bych zvolil úplně naslepo. Nadchnul Veltlín, zklamal Ryzlink. Za nějaký ten rok bych chtěl vidět, kam se posune velmi slibné Neuburské. Zamiloval jsem si Zweigeltrebe. A Sauvignon Blanc mi zase přišel jako běžná líbivka. A tak vůbec a všelijak. Tak snad příště to vyjde lépe.
