Pokud na tento článek klikl nějaký příznivce komprimačních programů, bude zklamán. Označení RAR nese speciální cuvée 60% Cabernet Sauvignonu a 40% Merlotu od Raula Anselmo Randona pro brazilské vinařství Miolo, z hroznů pěstovaných v nadmořské výšce více než tisíc metrů v oblasti Muitos Capões (Campos de Cima da Serra, stát Rio Grande do Sul). Nadmořská výška, výrazné změny teplot mezi dnem a nocí, chladnější vzduch… to vše přispívá ke zvláštnímu charakteru hroznů z této oblasti. Tak alespoň mluví informační materiály. Jak ale chutná již vyzrálejší hotové víno?
O detailech technologie výroby se zde zmiňovat nebudu, stejně jako nemusím psát nic o vinařství. Dovozce má všechny tyto údaje dost pěkně zpracovány na webu, stojí ho za to navštívit už kvůli nádherným fotkám z Brazílie. Mohu se tedy vrhnou přímo na víno.
Zelená láhev bordó tvaru, ale o něco vyšší a lehce zkosená (ale ještě ne tak výrazně, jako bývají lahve vín z Argentiny). Kovová záklopka, pěkný dlouhý korek. Viněta jednoduchá a docela pěkná, navíc s kontravinětou se spoustou informací a to včetně nálepky od dovozce, kde je vše přeloženo. Takže se dozvíte nějaký ten popis, doporučený způsob servírování (otevření předem, já bych doplnil i dekantaci) a vhodné párování s pokrmy. Barva vína je hluboká rubínová, se znatelným přechodem do nazrálé oranžové. V lahvi je dost depotu, dekantace či velmi opatrné nalévání je na místě. Ve vůni dominuje nazrálá ovocitost s kapkou živočišnosti a sladšími tóny z barikového sudu, spíš kokos než vanilka. Po rozdýchání jemnější a delikátnější vrstvy, vůně čerstvých bylinek, příjemné. A působící hodně „old world“, tak trochu jako nějaké Bordeaux zákeřně nacpané do amerického dubu :o) Chuť se projevuje rustikálně, drsněji. Ovoce (výrazně švestky až do slivovice), alkohol, dost třísla, kyselinka i slušná dochuť jsou sami o sobě v pohodě, jen by bylo potřeba je více skloubit dohromady, působí trochu jako samostatné entity a chuť nemá tu správnou harmonii. Baví mne náznak rajčat s bazalkou, vůbec ta „zeleninovost“ a bylinky jsou tam znát hodně. Slušné víno, po hodně hezké vůni jsem čekal od celku o něco víc, cena 430,- Kč je příliš vysoká na to, abych zakoupil znovu. Jako zajímavá zkušenost proč ne, ale na pití najdu za tyhle peníze (pro mne) znatelně zajímavější Cabernet/Merlot směsky…
Ze zástupců Nového světa mi vína z Brazílie sedí asi nejvíce. Jsou pro mne, samozřejmě pokud se zadaří, zajímavým skloubením starého a nového vinařského světa. Pokud pijete Chile, USA, Austrálii či Argentinu, rozhodně dejte šanci i Brazílii. Má to smysl!
P.S. Na včerejším večírku jsem postupně chutnal několik vín z Nového světa ve spíše té běžně dostupné kategorii, byl to fajn exkurz. Jmenovitě šlo o Rawson´s Retreat Shiraz-Cabernet 2003 od Penfolds (Austrálie), základní Carmenére Varietal 2005 od Anakeny (Chile) a Merlot 2006 od Misiones de Rengo (Chile). V tomto pořadí bych je i volil pro další nákup na stůl, bohužel jsou seřazeny i podle cen (sestupně). Ten Shiraz-Cabernet určitě zkusím znovu, tohle byla sice trochu nazrálá láhev, ale vypadá to, že i mladé víno bude hodně zajímavé, byť asi výrazně přejeté sudem. Obě Chile měla překvapivě podobný štych, Carmenére se přeci jen projevovalo o něco vrstevnatěji (a to mne při první lahvi před pár měsíci vůbec nebavilo a přišlo mi jako vyložená spotřeba, ale šlo i jinou šarži než kupuji teď, uzavřenou klasickým korkem místo plastu, a dost mne překvapuje tak výrazný rozdíl, který ve vínech této třídy nebývá obvyklým). Merlot z Misiones je vyloženě nenáročné přímočaré pití s jedním rozměrem novosvětsky koncentrovaného moštu, ale nepůsobí jako tradiční „chemie“, kterou lze v této kategorii běžně koupit. Ke grilování bych neváhal ani chvilku, obzvláště při ceně 89,- Kč v místní večerce. A zároveň si říkám, jak bych tato vína hodnotil na nějaké slepé degustaci a ne při pití v milé společnosti přátel…
Odkazy na další Brazílii: Velká ochutnávka vín z Brazílie | Merlot Desejo 2004 – Salton (Brazílie) | 5x Chardonnay & (vs.) Riesling
