Šnečí i vinný neúspěch

Minulý týden jsem vás lákal na budoucí zkušenosti s přípravou šneků v přírodě, takže svůj slib plním. Bohužel nemám moc zásadních informací, které bych mohl předat. Postupy na přípravu šneků před vařením se liší, někdo je vysušuje na dřevě, jiní zase pravidelně kropí a pouze přestávají krmit a nechávají vyprázdnit vnitřnosti. Nechávají se ležet na písku i ve skle. Nám se nepovedlo pořádně realizovat žádný z těchto postupů. Nepovedlo se nám ani šneky uspat dle receptu Gordona Ramsayho (asi nebyl potok dost ledový) a vůbec to bylo jedno velké fiasko.

Asi patnáct šneků jsme upravili na tři různé způsoby a zkoušeli konzumovat jak jen „nohu“, tak i komplet s vnitřnostmi, ale ani jedna z verzí prostě nebyla zajímavá. Jíst se to dalo, ale usmrcení plného kotlíku šneků prostě neospravedlňovalo. Máslo, česnek, víno… nic nepomáhalo. A tak nakonec zvítězila již několik dní sílící Snail Liberation Front a celá pracně nasbíraná hromada slizáků putovala zpět do trávy. Několikadenní půst jim snad neublížil, během hodiny po nich nebylo ani památky.

V přilehlém městečku, kde provádíme většinu nákupu, prakticky nejde sehnat slušné víno. V samoobsluhách tu mají jen tu nejhorší levné humusy. Příjemným objevem se tak stalo květinářství, kde stáčejí Veltlín (špatný, 44,- Kč za litr) a Modrý Portugal (49,- Kč za litr, za ty peníze dost slušný) z Dolních Bojanovic od firmy Vinacz. A především ve stojanech mezi květinami již očividně delší dobu „archivují“ několik lahví od pár lepších vinařů, kupříkladu Bízy či Františka Mádla. Právě druhého jmenovaného Rulandské Šedé kabinet 2006 jsem zakoupil k očekávané šnečí pochoutce. A jak se nám šneky připravit nepovedlo, tak zklamalo i víno. Určitě může být moc fajn když je v kondici, ale má láhev prezentovala korkovou vadu s přímo encyklopedickou přesností. Škoda, přeškoda…

A tak vím, že pro příště si budu dávat šneky spíše v restauraci. Nebo se pokusím o druhý pokus v lepších podmínkách, ale žádná další přírodní improvizace asi nemá valného smyslu. Ten tábor mi to samozřejmě nemohlo pokazit, to by mi musel nějaký ten šnek sežrat kus ruky :o) Přikládám pár fotek z celého toho pobytu, jen tak pro atmosféru. Bohužel už zase trčím v Praze, sám se na ně rád podívám. Inu bude víc vinných recenzí, stejně bych ale raději zpět. A možná vypotím ještě jeden článeček s fotkami improvizované pece ve svahu a pečení buchet, o rybárně a čerstvých pstruzích, o letní pohodě…