Supermarketové Nové Vinařství – Vinextra „99“

Zdá se to jako jednoduchý příběh. Nové Vinařství se vřítilo na trh s odvážným konceptem, rebelským přístupem, špičkovým designem a s víny, která možná nemusela vyhovovat každému, ale za pozornost (minimálně na degustaci a ryzlink Lange’warte) stála. Navíc se společně s dalšími vinařstvími ze skupiny V8 zařadilo do jakési „elity“ vinařské Moravy. Postupem času se vyhraněný a ostrý přístup začal rozmělňovat, otupovat. Z nejspíše ekonomických důvodů se pragmaticky objevila nová řada vín, ne úplně dle původního (na degustacích neustále opakovaného) konceptu vín směsných a pouze bílých, ale málokdo se nad tím pozastavil. Ano, mluvím o řadě Cépage a prvním rosé vínu. Ale den se sešel se dnem, na scénu vstoupila „sesterská společnost Beskyd Fryčovice“ (stejně jako Nové Vinařství spolupracující se zemědělskou skupinou Agro Měřín a.s., minimálně mají všechny tyto tři podniky stejného předsedu představenstva, aneb co se člověk klikáním na pár odkazů z webu vinařství nedozví...)  a s ní i řada vín Moravská Růženka a nově také série Vinextra, vína určená exkluzivně pro supermarkety Tesco. Původní image směsných rebelujících vín za prémiové ceny do gastronomie a vinoték se ztrácí a zůstávají „lahve co zaujmou hezkou vinětou a tvarem v regále obchoďáku“. Obecně mám trochu problémy s každým vinařstvím, které se snaží dělat vína špičková, ale zároveň pod svým jménem hází na trh masovou supermarketovou produkci. Nejen já mohu soudit podle té nejzákladnější lahve v sortimentu a každý vinař by si měl dát zatraceně velký pozor, jestli si své jméno nezkazí právě něčím takovým. Ale možná je to nějakou dnešní nesmířlivou náladou a chutí prudit, vždyť na tom vlastně nic není. Nové Vinařství má prostě řadu supermarketových vín, no a? O nic nejde, každé z obyčejných větších vinařství v ČR to dělá, nic neobvyklého. Jaké je tedy nové víno jednoho z nich?

Nejprve něco k tomu, jak je celá ta nová řada Vinextra koncipována. Najdete v ní tři vína ve štíhlých zelených pistolích, s velkou číslovkou 33, 66 či 99 na barevně odlišených vinětách. Všechna vína mají být postavena na odrůdě Ryzlink vlašský, jelikož „dává v regionu Mikulovska výjimečnou kvalitu“ a čísla pak uvádějí procento této odrůdy ve výsledné směsi. Číslo 33 je polosladká směs vlašáku a odrůd pro červená vína, 66 suchá směs opět vlašáku, Ryzlinku rýnského a Sauvignonu. A konečně dnes hodnocená 99tka doplňuje vlašák ještě Rulandským šedým a Chardonnay, ale pokud číslo sedí, pak by měl vlašák naprosto dominovat. Všechny viněty jsou moderní a stylové, značky X a nápisy tvořeny výrazně vystouplým parciálním lakem (nebo něčím podobným, na oficiálních fotkách je to vidět), obsahují reklamní text na Vino-lok, po straně seznam použitých odrůd, promo texty k celé řadě Vinextra i analytické hodnoty vína. Stylové a nadprůměrné, byť detailnější místo původu než „Mikulovsko“ či ročník tu nenajdete, nejspíš tyto údaje nejsou v projevu vína důležité. Navíc mne trochu zarazila i další věc. Vino-lok je totiž ukryt pod něčím jako screw-cap, ten musíte nejdřív ukroutit a teprve pak lze sundat skleněnou zátku. Ta má kovová krytka šla volně sundávat a nandávat, takže de-facto bylo možné si jakkoliv pohrát s obsahem a láhev zase zavřít, aniž by to bylo poznat. Divné. Ale teď už k vínu.

Barva je nehluboká, zelenkavá, ale jiskrně průzračná. Vůně se pak poměrně výrazně mění vlivem teploty. Na úvod (dobře nachlazeno) je intenzivně květinová, ovšem s výrazným podílem zelených travnatých tónů a listí rybízu. Naslepo dávám přičichnout přítelkyni a stejně jako já bez váhání tipuje Sauvignon blanc. Později se objevují tóny odkvétajících květin a lehce kořenitost, aby se víno už jen lehce teplající a chvilku ve sklence přeměnilo na dost „uni“ bílé. V chuti je suché, spíše tenčího těla (alkohol 12%), ale zároveň tak nějak tupé a ne úplně živé (přitom kyseliny je tam prý přes šest gramů při dvou gramech cukru). Na úvod jemně zaperlí, dochuť tam je a není z nejkratších, květinově-kořenitá, ale celkový pocit je prostě a jen „korektní konzumní bílé bez objektivní vady“. Nic víc a nic míň. Lehké, ořezané a jednoduché pití bez čehokoliv navíc. Navíc z toho senzorického profilu mám pocit, jako by do mého vzorku byla nalahvována směs č. 66, protože takhle se téměř čistý vlašák prostě nechová.

A to je konec dnešního příběhu. Za 130,- Kč (a to po slevě, běžně 170,- Kč) tohle víno prostě nestojí, platíte za hezkou štíhlou láhev a moderní design. Polosladká varianta č. 33 je ještě mnohem dražší a její nezlevněná cena je 249,- Kč. 66tku jsem v katalogu a tuším ani regálu nenašel. Víno tohoto stylu koupíte ve všech supermarketech za zlomek ceny, takhle vypadají průmyslová bílá třeba z Itálie. Pokud chcete, aby vaše víno na stole hezky vypadalo (a to Nové Vinařství opravdu splňuje), zkuste koupit ve vinotéce něco z jejich řady Cépage, tam jsou ty odrůdové charakteristiky znát docela pěkně (testován Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlín). A nebo kašlete na vzhled lahve, u levnějších vín je skoro pravidlem, že čím efektnější balení, tím odfláknutější obsah a za stejné peníze možnost pořídit znatelně lépe…

Odkazy: Report z jedné z prvních degustací Nového Vinařství