Degustace výběru mladých Čech a Moravy

Pomalu se prohrabávám poznámkami z degustací a upravuji je do zveřejnitelné podoby, je toho nějak moc. Pro dnešek jsem zpracoval krátký reportek z ochutnávky průřezu sortimentem Vinum Bonum, firmy s velmi zajímavou nabídkou vín z Moravy i Čech, navíc v mnoha případech i v „archivních“ ročnících. Ovšem tentokrát se chutnala nová vína v sortimentu, tedy především ročníky veskrze nedávné (typicky 2006 v červených a 2007 v bílých). Vinum Bonum představilo v salónku hotelu Adria na padesát vzorků, od vinařů malých i větších (ale obecně spíše známějších a v kvalitě relativně konzistentních), v cenách od 75,- po 310,- Kč za láhev, od suchých po sladká, prostě klasickou všehochuť.

Z vybrané sady vín bych si o úrovni našeho vinařství (tedy především o Moravě) odnesl ten obrázek (což bych normálně nedělal, ale nějak mne k tomu nakopla skupinka poblíž degustujících, která se snažila přechutnat v podstatě vše a na základě přidělených hvězdiček vytvářela ortel domácímu vinařství či alespoň ročníku 2007), že na ní vznikají slušná vína, technologicky obvykle dobře zpracovaná, bezproblémově pitelná a konkurující zahraniční produkci v takové té „standardní“ kategorii, byť cenou ji obvykle i převyšující. Taková, která se zákazník nemusí bát zakoupit. Mluvíme o bílých, v červených jsou ta opravdu dobrá dražší než srovnatelná cizina téměř vždy. Zároveň jsem ale skoro nenarazil na vzorek, u kterého bych se zatetelil a řekl si „TO JE ONO!“, na víno výjimečné, něčím zvláštní, s výrazným charakterem. Takové, kterého bych si koupil bedýnku a vychutnával si ho následující roky pokaždé, když mi na něco toho stylu přijde chuť. Možná je to klasický problém tohoto typu akcí, kdy s OIVkou kroužím v davu okolo hromady lahví mladičkých vín a pozornost tříštím mezi příliš mnoho z nich. Kdo ví, z kolika vín bych byl nadšen, kdybych měl doma celou láhev v klidu? Každopádně co zaujalo nejvíce a co nejméně napsat mohu…

Začnu snad jediným úplným (samozřejmě třeba jen pro mne) fiaskem. Za téměř tragédii považuji vzorek z nejdražších – Rulandské modré barrique 2007 výběr z bobulí (Mikulov / Pod Sv. kopečkem) od Vinařství Kosek, v barvě nízké, ve vůni odrůdové ale podivně rozplizlé a v chuti vysokým zbytkovým cukrem otupělé. Rozhodně ne kvalitní sladké víno podpořené kyselinou a ani náhodou Rulandské modré v podobě, v jaké by šlo normálně pít. Základní nejlevnější Bourgogne na vás! :o)

Hodně zaujal Reisten a jeho Chardonnay „Maidenburg“ 2007 pozdní sběr (Mikulov / Valtická) a Riesling (ale bohužel v degustačním listu byl uveden vlašák, ve skutečnosti se chutnal rýňák, ale detaily jsem si neopsal… více než tuším kabinet z Valtické ročníku 2007). Jedno je víno velmi koncentrované, do přezrálého bílého ovoce, plné až hutné, ale harmonické a krásně udělané. To druhé mnohem svěžejší, aromaticky do sušených meruňek a minerálních tónů, s pěkným květinovým (až muškátovým) nádechem, skvěle pitelné. Reisten umí!

Potěšila Mělničina bílá 2007 od Krause, směs mullerky a rýňáku, víno asi nejblíže škatulce „zajímavé, chci koupit další“. Pěkný mix květin a mandarinek, muškátové tóny, hodně kyselinek ale dobře zakomponovaných, lehčí ale slušně dlouhé, fajn. A na vzduchu se rychle měnící, chvílemi sladčeji zábavné, jindy zase trochu zachmuřené. Za 75,- Kč víno na celý večer i v počtu dvou lahví :o) Od Krause ostatně potěšil i zemský Dornfelder 2007 (Mělník / U Labe), sice zatím hodně mladičký, ale moc pěkně udělaná ukázka odrůdy.

A pak už nějak nevím. Ryzlink rýnský 2007 v pozdním od Sonberku vypadal tak nějak „jak se tu dneska ryzlink dělá“, taková ta medovější líbivka. Mně to ale nějak míjí. Doma bych mnohem raději přechutnal Sylván 2007 v pozdním od Mádla, aromaticky vyzrále hroznově „neutrální“, ale se zvláštní delikátní harmonickou chutí, kterou by stálo prozkoumat pořádně.

Z červených určitě stojí za zmínku Cabernet Sauvignon 2006 ve výběru od Tanzbergu, z trati Turold. Intenzivní, moderní sladce ovocný kabernet s lehkým „lák do okurek“ zeleninovým štychem (to mám celkem rád :o), ovšem mladičký a tříslovinově svíravý. Ale časem by za hřích celé lahve stál. Doma mi leží láhev Rulandského modrého 2006 ve výběru ze Šlechtitelky v Pavlovicích (trať Nadzahrady), ale na degustaci mi přišla jako víno poněkud tenčí, taková ta kořenitější „chladná“ klasika bez něčeho navíc. Tak uvidíme, ještě nějaký ten týden počkám a pak ho otevřu, co s ním udělá větší sklenka a pohoda pomalu se blížících zimních večerů.

A to bude asi tak vše. U ostatních ochutnaných vín nevím co napsat, snad je leda rozřadit do skupin „dobré“, „normální“ a „nebavilo“, ale do toho se mi nechce. A hlavně je tu lepší varianta. Stejná (alespoň to tak vypadá) ochutnávka se bude opakovat dnes odpoledne. Původně jsem chtěl tenhle text a upoutávku spáchat o něco dřív, ale nepovedlo se. Každopádně v kalendáři už pár dní visí :o) Tak kdo máte čas, zaskočte a dejte vědět, jak chutnalo vám.