Filharmonická bohémka a další drobnosti

Před včerejším prvním abonentním koncertem další sezóny České filharmonie jsem spáchal kratičký článek na téma vína, tedy především sektu, který je v Rudolfinu návštěvníkům prodáván. Neočekával jsem totiž změnu, ke které ovšem došlo. Jenže já asi nedovedu být spokojený :o) Původně byla v nabídce totiž sklenka té úplně nejlevnější (a nejhorší) „bohémky“, sklenka za zhruba šedesát korun, což mne velmi mrzelo. Ani ne tak kvůli ceně a mně, ale spíše proto, že koncerty jsou pravidelně z velké části zaplněny hosty ze zahraničí a seznamovat je s našimi víny tímto způsobem je, mírně řečeno, nešťastné. Od této sezóny se o nápoje podle všeho stará nový catering (Stones) a věc se trochu změnila. Na lístku se objevila i pitelná vína (místo hnusíků z litrovek) a v sektech jsem s úžasem hleděl na Bohemia Prestige Rosé, Bohemia Regia Brut (zde nechápu, proč též nebyl použit znatelně lepší Prestige) a jedno italské Prosecco. Navíc, a to je věc vyloženě neobvyklá, cena všech těchto nápojů byla na polovině oproti nabídce v minulé sezóně, tedy sklenka vína či sektu za 30 – 35,- Kč. Zázrak! Jenže…

Na nápojovém lístku to vypadalo hezky, ale v reálu fungovalo o poznání hůře. Místo nabízených variant vín se opět podával ten úplně základní Bohemia Sekt (a teď navíc kazil jméno těm vyšším řadám) a jako základní nápoj, ten preferovaný a nejvýrazněji vystavený, bylo podáváno Prosecco. A to mi vlastně přijde horší. Byla zde možnost nabídnout slušné domácí sekty (a cenu třeba nechat tam kde byla) a přesvědčit pár cizinců, že to tu není jen země piva, a místo toho je nabízen nápoj zahraniční, navíc v kvalitě spíše nízké. Ale co naděláte. Prostě a jen další postesknutí k tematice vinné nabídky v našich restaurantech a dalších podnicích, kde ve většina případů stále hrají prim ta nejhůř připravená müllerka společně s frankovkou (což mi připomíná, že mne moc potěšila včerejší sada komentářů u článku právě o müllerce, a tak vám sem dávám jednu starší fotku s tou oblíbenou z Žernosek) či několik málo nesourodě vybraných přívlastků s několikasetprocentní marží.

Ale je pátek, nikdo nechce číst tyhle chmurné poznámky o stavu vína v domácí gastronomii. Tak ještě dvě příjemnější drobnosti. Včera jsem díky Žufánkovi narazil na web, který se zabývá designem obalů. A samozřejmě tam najdete i kupu extravagantních nebo jinak zajímavých variant vinné či destilátové lahve, speciálních boxů a dalších věcí okolo. Podívejte se sami, stojí to zato! V našich končinách jsou zatím posledním výkřikem módy vysoké štíhlé lahve (flétna, pistole) s moderní vinětou na jedné straně a různé historizující butelky s rytířem či vzpomínka na legie římanů na straně druhé. Ale ono to přijde i sem. Bohužel i naštěstí :o)

A na úplný závěr jedna aktuální fotografie (ale bohužel ne má) ze Slovenska. Na burčák si dejte pozor, on ten slibovaný zdravotní účinek a „pročištění organismu“ může znamenat leccos… :o) Nedávno jsem chutnal „částečně zkvašený hroznový mošt“ z Rakouska (odrůda Veltlínské červenné ranné) a byl báječný, ale po pěti litrech bych si na schopnost jej udržet opravdu nevsadil. Takže to zažité pravidlo, že burčáku se má vypít zhruba tolik, kolik máte krve v těle, bych doporučil ignorovat. Hlasujte v burčákové anketě! Příjemný víkend přeji.