Čechy a Morava ve zkratce

Naše země je, tedy minimálně co se vína týče, prakticky neznámá. Malé i větší úspěchy na zahraničních soutěží či vývoz několika stovek lahví do Hong Kongu na jejím světovém významu nic nezmění, můžeme si v klidu naše povedená vína popíjet sami a nebát se, že nám je návaly zahraničních vinných turistů vykoupí :o) Ta opravdu dobrá vína za rozumné ceny se prodají bez problémů i bez nich, o špatná či zbytečně drahá nebude mít brzy zájem ani našinec, natožpak někdo ze zemí s nabídnou výrazně lepší. Je docela vtipné listovat encyklopediemi vína a hledat si v nich, co se tam o nás píše. Samozřejmě je na to lepší originál, protože do překladu může být vložena nová sekce, která „opomenutí“ autora knihy napraví, a o našich viničních oblastech mnohé doplní. Před několika dny jsem se pročítal vánočním dárkem, kapesním vinným průvodce Hugh Johnsona pro rok 2009, a u části Czech Republic & Slovakia (čtyři odstavce, celkem téměř celá jedna stránka ze tří set :o) se vyloženě pobavil. Na úvod se dozvíme, že tu probíhá ekonomický boom, střední třída má k dispozici více peněz a pomalu přesedlává ze svého milovaného piva na víno. Ale informace o víně jsou mnohem zajímavější, vlastně je docela fajn poznat, jak nás vidí jedem z nejvýznamnějších vinných autorů vůbec (tedy pokud mu někdo celou sekci nenapsal)…

Povzbuzením může být, že v oblasti Mělníka se dá najít „příkladný Pinot Noir“. Méně zábavná (a ne úplně nepravdivá) je poznámka, že se tu vyrábí sekty a to „především kvašením v tanku za použití hroznů dovezených z Rakouska.“ Pomyslnou polevou na dortu jsou zdejší ledová a slámová vína, ovšem zároveň Johnson upozorňuje, aby si zákazník dal pozor na „odporně přeceněné 0.2l lahve“. To, že jedno z doporučených vinařství sídlí v šišlavé obci „Pouzdfiany“ by se dalo odpustit :o) Spíš si ale říkám, čím si zasluhujeme to, aby v krátkém textu o našem vinařství zabíralo dost místa sdělení o častém (a někdy bohužel i nedeklarovaném, ale to je zase jiný příběh…) dovozu vína z Rakouska a předražených ledovkách. Protože je to pravda?

Co bych asi tak, v případě maximální povolené délky zhruba jedna normostrana, shrnul do textu „Vinařství v České Republice“ já? O rozdělení na Čechy a Moravu informovat, ale podoblastí Znojemsko či Velkopavlovicko už čtenáře nestresovat? Jaká vinařství jmenovat? Spíše ta větší a snadno dostupná? A nebo se na konkrétní podniky vykašlat úplně a pokusit spíše napsat něco o našich typických odrůdách, jejich projevu a třeba přívlastkovém systému? Není to jednoduchý úkol. Budu nad tím přemýšlet a pokusím se něco sesmolit. Mezitím jsou volné komentáře pro vaše nápady. Třeba vás inspiruje fotka, kterou jako letošní PFko rozesílal Pavel Springer :o) A dost by mne zajímalo, co o vinaření a vínech v ČR vlastně vědí naši nejbližší sousedé, třeba v Polsku nebo Německu. Jestli tedy vůbec něco…

P.S. Na fotce v titulku je sklenka Campari (vůbec nechápu, že mi ještě před rokem nechutnalo), kterým jsem si nedávno vyplachoval hlavu, následně i za pomoci filmu Gympl (ten je vlastně docela v pohodě, pokud neočekáváte něco zásadního). A taky jsem zjistil, že na nové TV Barrandov dávají v noci (alespoň tedy v pondělí) krátké nezávislé, studentské a podobné filmy, což je skvělé. Jinak mi přijde programové složení dost mimo. Někde jsem slyšel, že ta televize má směřovat na „Husákovy děti“, takže vyloženě lidi, které určitě „nadchne“ úvodní estráda plná provařených nomenklaturních kádrů. Jelikož televize pořad dokonce opakovala, tak to asi vyšlo. Jen nevím, jestli o to opakování spíš nežádala skupina ve věku důchodovém. No nic, někdy mám chuť napsat na blog i něco „nevinného“, ale další si kvůli tomu zakládat nechci. Tak to třeba nemusíte příště číst. Důležité je to téma o odstavec výš :o)