Hapalo nám víno

Navnaděn včerejším archivačním zápiskem u P.J. jsem vyrazil do svého archivního boxu uložit několik lahví a pár připravených naopak vyzvednout. Mám takovou teorii, že u boxu by to mělo fungovat podobně jako u tchýně. Měl by být dostatečně blízko, aby nebyl problém do něj zajet (u tchýně nechat pohlídat děti), ale zároveň dost daleko, aby nebylo možné ve večerním záchvatu vyrazit pro tu láhev „co ještě určitě musíme otevřít“ (u tchýně aby nemohla jen tak zazvonit a říct „šla jsem náhodou kolem…“). Když už jsem se vypravil a v tom chládku pobýval, rozhodl se tak trochu ověřit „skladové zásoby“ a zapsat si, kde zhruba která láhev je. Čím míň s nimi budu hýbat, tím lépe. V úplném závěru jsem se ještě vylovil a prohlédl si jeden pěkný kousek, na který se moc těšil. Sice jsem věděl, že ho stejně domů nepovezu a zatím nechám zrát, ale nedalo mi to. Chyba. Při ukládání zpět mi vyklouzl z ruky a rozprskl se na podlaze…

„Zobáky“ ve vyzrálejší podobě, Les Becs Fins 2005 z vinařství Tardieu Laurent, tedy neochutnám. A tak slibně tohle víno vypadalo na degustaci! Leda bych si koupil novou láhev. Jenže tahle byl navíc dárek, o to víc mne to mrzí. Ta vůně, když se víno rozlévalo po dlaždicích na podlaze, byla vyloženě opojná. Měl jsem chuť vzít nějaký větší ze střepů a zbytek vína z něj vysrknout, ale udržel se. Finanční ztráta není nějak tragická (tedy kdybych novou láhev koupil), spíš ten nepříjemný pocit, že jsem nešikovností zničil pěkné víno, které navíc dobu předtím opečovával a nechával v klidu zrát. Co naděláte.

Podobné blbosti mne vždycky nakopnou k úvahám, jak si někdy život zbytečně komplikujeme. Archivní box? Přímo dole v baráku máme večerku, cestou domů vezmu jednoho či dva „klokany“ a bude… :o) Přestanu se zabývat tím, jak asi bude vypadat nový kovový uzávěr na šampaňská. Nechá mne chladným, že většina výsadeb odrůdy Albariño v Austrálii je vlastně Savagnin Blanc. A už vůbec mne nebude zajímat, kde asi tak sehnat víno z v Peru pěstovaného „ztraceného klonu“ odrůdy Petit Verdot. Ale přejít k popíjení klokanů jen pro ten alkohol, když už jednou propadnete tomu všemu úžasnému okolo vína, není zrovna příjemná představa. Ze všech těhle hloupých úvah mne naštěstí vytrhla jiná láhev, taktéž dárek, otevřená k večeři. Nádherné a trochu exotické víno, u kterého jsem po dlouhé době doma popsal poznámkami celou stránku. Jenže o něm zatím vím strašně málo. Až vypátrám víc, určitě se podělím…