Slovácký krúžek a košt ve Strašnicích

Dneska zabrousíme trochu do „archivních“ materiálů, protože popisovaná akce se konala už před měsícem, ale tenkrát jsem reportek nějak zapomněl uveřejnit a to by byla škoda, takže to teď napravuji. Kdo by se totiž nadál, že uprostřed Prahy (tentokrát v KD Barikádníků ve Strašnicích) se už třináctým ročníkem koná velká výstava moravských a českých vín, prostě takový úplně klasický košt. Tedy až na to, že nejde o nějakou konkrétní obec či styl vína, ale vzorky jsou sesbírány ze všech možných koutů republiky a představují dokonale chaotický a neutříděný průřez celým naším vinařstvím. Na skoro čtyřech stovkách vzorků, v tlačenici, s cimbálovkou a obsluhou co rozhodně nepodá doplňující informace si šlo paradoxně docela dobře udělat obrázek o tom, co že jsou to vlastně „vína z Moravy, vína z Čech“. K tomu typu degustací, která mám rád (malé komorní akce s pečlivě vybranými několika málo vzorky), měla tahle akce hodně daleko, na stolech chyběla voda a o plivátkách se mi mohlo jenom zdát, ale mělo to celé zvláštní a moc příjemnou atmosféru. A dala se najít hromada dobrých, zajímavých či vyloženě zvláštních vín. Obzvláště mne fascinovala série vzorků „anonymní dárce“ se známou odrůdou a přívlastkem :o) Několik vzorků od (pro mne) prakticky neznámých jmen nejen z Moravy, ale třeba i z Prahy a okolí. A taky jsem si prošel všechna přihlášená Rulandská modrá a pak směsky několika odrůd. U bílých byla tlačenice totiž větší, takže jsem jim věnoval o něco méně času a červená protentokrát zvítězila :o)

Přiznám se, že jsem tak trochu hledal (po prvních pěti vzorcích od známějších jmen) něco příjemného, čistého, lehkého, ovocitého a zábavného, ale úplně se nedařilo. Jako kdyby byla vína buď z kategorie těch obyčejných „jakostek“ (možná ne špatných, ale ne úplně dotažených a poněkud nudných), nebo snaha s větším či spíše menším úspěchem vytvořit něco víc, přetáhnout do zbytečně vysokých přívlastků, nacpat to do dřeva a podobně. Ale ono se to tu čase ustálí. Fajn klasika z Čech, v podobě co mám rád, je určitě Pinot Noir 2007 v pozdním od Lobkowiczů z Roudnice, ten musím do sbírky zařadit. Potenciál má, ale poněkud zbytečně „efektní“ a sudem obalený je, i Pinot 2007 v pozdním z Collegium Vinitorum (ale zabte mne, v katalogu to chybí a od koho z nich přesně nevím… nemáte to někdo na fotce či v poznámkách?). Vinařské družstvo sv. Václava z Prahy 9 odvážně nasadilo ročník 2004, kde mohu pouze říci „překvapivě slušně přežilo“.

V kategorii červených směsek se objevila (alespoň tak mi to přišlo) jak vína vytvořená pro dosažení co nejlepšího výsledku spojením zajímavě se doplňujících odrůd, tak i „zbytkovky“ a podivnosti. Z kategorie první a asi zajímavější je Cuvée Barrique 2006 Františka Hrabala, temně fialový a plnotučný barik, který bych určitě rád ochutnal za pár let, co to s ním provede. A spadá tam i Supremus, směs Pinotu, Frankovky a Neronetu z vinařství Salabka v pražské Tróji. Plnější, intenzivní, komplikovanější víno se zatím ne úplně jasně definovaným projevem co by mohlo být také zajímavé sledovat v čase.

Potěšil mne zemský Cabernet Moravia 2007 od Petra Kláska (Petrov), překvapivě elegantnější ovocitost, lékárenské tóny, uhlazené, lehčí, zajímavé a krásně pitelné. Morávka od Pavla Skráška (Perná, trať Bergus) překvapila nepřirozeně obludně temnou barvou, slušné fialové barvivo bylo i Zweigeltrebe 2008 od dua Vávra – Kaňovský z obce Tupesy. Vůbec takhle přehlídka zajímavostí vyloženě volala po slepé ochutnávce ve skupince… jeden by přinesl dva vzorečky a nechával ostatní hádat. Co je to za odrůdu? Jsou v obou sklenkách stejné? Nebo různé odrůdy jednoho producenta? Škoda, že jsem musel utéct na svatební oslavu, býval bych tam někoho známého odlovil a zkusil se na tom domluvit. Tak třeba příště :o)

Když jsem tam tak sledoval starý pár s koštovačkami, kdy dědeček babičce na dotaz „co to pijeme?“ odpovídal „nevím, něco mi tam nalila“, musel jsem se nad svými škrábanci na papíře trochu zamyslet, jestli to víno někdy nepojímám úplně blbě :o) Tenhle report píšu proto, že jsem měl z koštu moc příjemný pocit, byť vína rozhodně ne vždy nabízela nějaká zásadní senzorický zážitek. Letos jsem byl poprvé, příště půjdu zas! A pokud víte o nějakých dalších „ukrytých“ akcích podobného typu v okolí, dejte vědět!

Jo a znáte tenhle vtip: „Víte, jak se jmenuje vinařův pes? Barrique!“ :o) (via @kober)