Všechno je nějak urychleno

Letos je všechno nějak podivně urychleno a zraje dříve, než by člověk čekal. U vína, a jak se to podepíše na jeho kvalitě, o tom ještě určitě uslyšíme. Víkend jsem strávil doma v podkrkonoší a zmateně koukal, jak se to tam červená. Rybíz, jahody i třešně, oboje najednou a báječné. Jsou toho hromady a vše vypadá nádherně, i bez postřiků a kdo ví čeho. Možná se hmyzáci nestihli ještě pořádně rozjet a už se sklízí :o) Hlavně těch třešní je neuvěřitelně moc, nestíhají se zpracovávat a začíná to na stromech hnít. Co s tím? Někde jsem zaslechl tip, že nejlepší je vyskládat je do sklenice, hezky vrstvu třešní, trochu cukru, vrstvu třešní… a když je to plné, tak poctivě zalít tuzemákem. Zní to celkem lákavě, ale pokud máte někdo zajímavější „recept“ (ano, ideálně nějakým takovýmhle směrem), tak sem s ním do komentářů!

Minulý týden jsem si absolvoval dva velmi příjemné jídelně-vinné zážitky, tak se mi snad podaří tenhle týden něco sepsat. Letmý pohled na předpověď počasí říká, že ta šílená vedra, kterými jsem byl ještě před pár dny strašen, snad nakonec nedorazí :o) Vypadá to nadějně. Na úvod možná pár poznámek k jedné příjemné ochutnávce u P.J., kterou ostatně inzeroval na svém webu. Nakonec jsme se sešli v dost komorním počtu šesti osob a ochutnali, krom vína zvoleného jako hlavní bod programu a důvod setkání, i několik dalších Chardonnay a jedno Neuburské.

Právě Neuburské mne zaujalo skoro nejvíce, ač šlo o „papírově“ záležitost, která nemusela být úplně v kondici. Jakostní víno ročníku 2005 od vinaře Josefa Dobrovolného má původ ve vinici Weinperky, ze které jsou jinak známé spíše kousky Znovínu Znojmo. U vína vyšší barvy mám v poznámkách, a sám se tomu divím, spíše výrazy, které si ponechávám pro lahve úplně jiných kategorií. Delikátní vůně, bohatá a překvapivě komplexní, jasně vyzrálá, medová, kořenitá. Suché a krásně čisté v chuti, vyzrálé, medové, vyvážené, s jemnou (ale příjemně „hravou“) horčinou v závěru. Krásné víno a důvod se podívat po dalších kouscích, za stovku jasný nákup.

Chardonnay 2008 jakostní (Slup / Dolní vinohrady) ze Znovínu mne nějak zvlášť nezaujalo, v té jejich řadě devadesátikorunových jakostek se dají nají lepší kousky (nějaké mám doma a určitě o nich pár řádků napíšu), tohle je takové neutrální, korektní mladé bílé (s hromadou kvasničných tónů), v chuti je celkem dost znát o něco vyšší zbytkový cukr a tupší kyselina. O Chardonnay 2007 z Errazuriz jsem tu už psal, tentokrát mi přišlo přeci jen více „tropiko“ a se znatelnějším dřevem, pamatuji si ho mnohem svěžejší, možná své udělala teplota. Základní Bourgogne 2006 z družstva Caves des Hautes-Côtes z Beaune splnilo očekávání, bylo to jednoduché Chardonnay. Trochu modernější „sladký“ styl ve vůni, celkem dost znát nazrávání (až moc, už to mělo být vypito), suché, s fajn kyselinou, jednoduché pití. Ale všechna ta Chardonnay měla být stejně jen předskokanem k Puligny-Montrachet 1er Cru "Clos du Cailleret" 2000 vinařství Jean Chartron, ač to vůči nim bylo nefér.

Na detaily o víně opět odkážu na web P.J., zde jen degustační poznámky. Barva hlubší, zlatá, krásná. Vůně nejdříve pouze naznačuje, je hodně sevřená, ale postupně dává čím dál víc. Je to očividně víno na celý večer a jen pár desítek minut nestačí. Víno bohaté a komplexní, s vůní květin, vinice a jejích brouků :o) A skořápek dřívějších mořských potvor. V chuti suché, ovocité a krásně dlouhé, s karamelovým dřevem, vyvážené. Dřevo mi přijde takové vulgárnější, příliš dotěrné, ale zároveň je poznat, že se s vínem již spojuje. Kdo ví, jak by to vypadalo za dalších pár let, víno by to myslím ještě zvládlo. Velmi povedená záležitost. Cena zbytečně vysoká, beru ji jako daň za komplikovanou dostupnost tohoto terroir v lahvované podobě.

Proč jsem ale tyhle poznámky zařadil zrovna do článku s „urychleným“ nadpisem? Jak je těch vinných akcí čím dál víc, začínají mi tak nějak utíkat mezi prsty. Kdepak je ta pečlivost, se kterou jsem si zjišťoval informace o každém ochutnaném víně, obzvláště pokud šlo o něco výjimečnějšího? Začínám mít pocit, že v posledních týdnech a měsících stále víc kloužu jen po povrchu. Ono řešením by asi bylo zaměřit se na nějakou úzkou sadu vín, jednu oblast původu třeba, a nebo toho prostě chutnat a pít méně. Přijde léto a času sednout si s encyklopedií k otevřené lahvi či degustačním poznámkám snad bude více. Alespoň doufám. Jestli bych něco nechtěl, tak přejít do fáze, kdy mi bude u lahve vína stačit mé vlastní „chutná / nechutná“ a nebude mne zajímat, jakou má historii, kdo za ním stojí, proč je takové jaké je…