Tak trochu na zavínění přišel Vinný sklep Sovín a jejich jakostní Ryzlink Rýnský 2008 (původ podoblast slovácká). Tohle vinařství pod novým majitelem tak trochu „vstalo z mrtvých“. Víno je voňavé, mladičké, jednoduché, hodně svěží s kyselinou občas až trochu nepříjemně „řezavou“ (citrónovou) a nijak dlouhé, ale na osvěžení celkem příjemné. Stokorunová supermarketová (Billa tuším) záležitost, nebál bych se jí.
Osvěžit se šlo i sklenkou Crémant d'Alsace Riesling Brut vinařství Lucien Albrecht. O tomto víně padlo pár slov v článku Vína z Alsaska v hladomorně, o jejich sektu z Chardonnay pak v Od Rossijskoe po Champagne…, tiché víno Luciena Albrechta dostalo prostor v Gewurtztraminer Cuvée Martine Albrecht 2004. Aromaticky hodně intenzivní, jablíčkově navinulé, hodně svěží, velmi výrazná kyselina, trocha kořenitosti. Příjemné pití, byť trochu jednorozměrné. Sic jde o sekt neročníkový (= do mladého vína nejspíše míchána i nějaká rezerva a snaha o nějaký typický projev nepříliš odlišný v čase), tak je každý rok trošku jiný, obvykle se projevuje komplexněji a zajímavěji, tentokrát šlo „jen“ o příjemné a velmi dobře udělané bubliny. Na trhu za ceny různé, tohle koupeno za zhruba 300,- Kč.
V Alsasku ještě chvíli zůstaneme, ve sklence je Riesling 2006 z polohy Hagenschlauf od vinařství Jean Becker. Láhev se pyšní zlatou medailí ze Štrasburku. Vinařství je z valné většiny „bio“ (tahle konkrétni vinice podle všeho v nějakém přechodném období), do osmdesátých let to byla spíše négociantská firma, poté změnila směr a pustila se především do přípravy vlastních vín se zaměřením na „terroirové“ kousky ze specifický lieux-dits okolo Zellenbergu. Hagenschlauf se nachází severovýchodně od obce poblíž hřbitova, prý je to místo proslulé bouřemi a krupobitím, ale když zrovna přežije, dává skvělé hrozny :o) Vůně tohoto vína je svěží, ale poněkud zvláštní a zastřená, postupných vymícháváním se objevují především ovocité tóny. V chuti suché, svěží a intenzivní, řízené pěknou kyselinou, poměrně bohaté a dlouhé. Zatím trochu nevyhraněná záležitost na dobré cestě, dal bych mu více času. Cena něco pod tři stovky tady, od stejného dovozce bude řeč o jedné z největších hvězd večera později, jak už jsem naznačoval v úvodu.
Alsasko potřetí, v podobě Léona Beyera a jejich Riesling Comtes d'Eguisheim 2000. Tohle víno bylo, je a ještě dlouho bude v mém ryzlinkovém Top 10 (které ve skutečnosti nemám, ale kdybych ho sestavoval, tohle víno řeknu určitě). Delší článek jsem sepsal už dříve, v něm je ostatně i popis, který bych použil i tentokrát. Na téma vín tohoto vinařství je zde třeba ještě článek Beyerův prachově suchý terroir. Tohle je archetypální vyzrálý RYZLINK, petrolejový, bohatý a elegantní. Víno čisté, plné a zároveň jemné a delikátní, dlouhé, s krásně zapracovanou kyselinou a harmonickým projevem. Vlastně nijak komplikované, nenabízí příliš složitých nuancí, ale přesto funguje dokonale. Přijde mi, že svého vrcholu dosáhlo a již začíná pomalu sestupovat, ale na trhu se objevil neméně skvělý ročník 2002 :o) Víno na popíjení celý večer i dokonalý průvodce k jídlu. Ještě pár lahví k dostání u AdVivum, cena už bohužel přesahuje tisíc korun.
Návrat na Moravu se nesl v duchu vín se zbytkovým cukrem. Jako první se představil polosladký Ryzlink Rýnský 2005 pozdní sběr od Znovín Znojmo ze slavné polohy Šobes. Ovocité, medové ale dost přímočaré, vlastně spíš jednoduché a „nekonfliktní“ víno. Celkem slušně se to pije, i nějaká kyselina tam je a cukr nějak vyloženě nevyčnívá, ale věhlasu polohy neodpovídá. Od podobných vín čekám mnohem více. V poznámkách k nákupu mám 0.5l/110,- Kč a to bych ještě celkem snesl (za Šobes a jako zkušenost), ale mám obavu, že jsem si to napsal špatně a ve skutečnosti platil běžných zhruba 240,- Kč.
Ovšem proti vzorku následujícímu je to stále zázrak. Nové Vinařství a jejich Ryzlink Rýnský Léger 2007 je totální úlet. Ono to vlastně není víno, oficiálně to deklarují jako „částečně zkvašený hroznový mošt“. Tahle obludka má být příjemným nízkoalkoholickým pitím (na vinětě označují jako pití „lehké“), ale projevuje se spíše jako hromada cukru rozpuštěného ve vodě s jemným dochucením hrozny, tlamolep bez čehokoliv navíc. Další výraz z jejich vlastního popisu, „extravagantní“, určitě nelže. Navíc ve vůni se objevují jakési nečisté tóny. A oni přitom udělat dobrý ryzlink umí, tohle dílo mezi ně nepatří. Částku 190,- Kč (vinotéka Cellarius) jsem měl investovat jinak. Tento vzorek také jako jediný zůstal po degustaci nedopit, snad nikdo si nedolil.
Na zlepšení je tu Trčkovo rodinné vinařství a jejich polosladký Ryzlink Rýnský kabinet 2004, víno připravené v „německém stylu“ na 9.8% alkoholu, původem v oblasti velkopavlovické a vinic Podhoří. S víny toho vinařství nemám moc zkušeností, vlastně jsem si jen před lety absolvoval jednu degustaci a sem tam narazil na jednotlivou láhev, ale spíš výjimečně. A po pravdě je mám spojeny spíše s „aférou“ na O Víně, bylo to jedna z mých prvních drsnějších srážek s vinařem ohledně názoru na jeho produkt a obsah článku. Tohle víno voní jako zralejší ryzlink, s medem, citrusy a jemně petrolejovými tóny. V chuti sladké, ale vyváženo kyselinou, slušně dlouhé, velmi dobře udělané víno. To vše i přes lehký náznak korkové vady. Povedená tečka na závěr. Schválně jsem si pak vylovil poznámky ke kabinetu 2004 z degustace v lednu 2006. Tenkrát mi přišla vůně naprosto o ničem a v chuti mi víno připomínalo „burčák“ (viz třeba i další hodnocení). Vína se v čase mění, někdy až neuvěřitelně, a jejich degustátoři ostatně také. Při hledání, zda šlo o stejnou šarži (čemuž se mi opravdu nechce věřit, ale bohužel detailní foto té starší lahve nenašel), jsem objevil web rodinnavinarstvi.cz, kde je o Trčkových desetiminutové video.
Odkud byl Ryzlink Rýnský, který vám chutnal vůbec nejvíce? Rozbuší se vám srdce při vyslovení „Alsasko“, nebo spíše „Mosela“? Nebo snad Čechy či Morava? Příjemný letní víkend přeji!
