Krvavě rudé víno z Transylvánie

Během lovu na bagetu jsem zabrousil do jedné z mnoha večerek rozesetých po Praze a, s kusem obložené housky v ruce, neodolal prozkoumat nabídku vína. Na překvapivě povedené (v poměru cena / kvalita a u některých odrůd, specielně Carmenére a Sauvignon Blanc) Chile v podobě Misiones de Rengo okolo stovky jsem si už na těchto místech zvykl, tentokrát mne však zaujala skoro černá láhev s velkým stříbrným V na vinětě, nápisem Pinot Noir a podtitulkem „legenda Transylvánie“. Ha, někdo tu očividně hraje na upírskou legendu! Slovo dalo slovo, stokoruna změnila majitele a obsah lahve mám ve sklence. Bude to upírské červené s příchutí krve (některé tamní vinice mají v půdě železité složky, takzvaná Terra Rossa to je, takže něco z nasládle železité chuti by se tam dostat mohlo)? Nebo snad vyloženě průmyslové víno do hypermarketů? Či dokonce zajímavý objev a příjemný Pinot?

Nebudu vás napínat, dneska to vůbec nepíšu kvůli tomu vínu jako takovému, které je velmi jednoduché, decentně ovocité ve vůni (trocha třešňového kompotu), ostřejší, sem tam náznak těkavek, středně plné a ovocité chuti, ale trpčí a poněkud nudné. Pitelné bez větších problémů, ale v konkurenci klokanů zaostává a celkově jde spíše o naprostý průměr v současné nabídce supermarketových vín na okamžitou spotřebu, nenáročný doprovod narychlo spáchaného oběda. Možná Cabernet nebo Merlot (toho přidávají deset procent i k výše popsanému pinotu) budou lepší, kdo ví. Článek páchám spíše proto, že na téhle lahvi lze krásně ukázat (výrobce se totiž ničím netají), jak funguje trh s vyloženě spotřebním vínem. Máme rádi své malé příběhy jednotlivých lahví, vína vyjadřující terroir, svérázné vinaře a všechny ty další aspekty poctivých vín, která lze potom vnímat jakou jistou formu umění. Většina tohoto nápoje ovšem vzniká jako prostý produkt.

Řada „V“ je kooperací podniku z Velké Británie s velkým vinařstvím (Cramele Recas) v Rumunsku, která měla za cíl „uspět na trhu v USA a UK spojením vína z Rumunska s upírskou legendou“ (a uspěla, ročně se prý exportuje milion lahví). Netají se tím, že koncept byl vytvořen „s použitím obecně známého obrazu Transylvánie, s poutavým moderním obalem, stylovým a určeným k zasažení co největší skupiny.“ Zároveň na vinětách uměle vytvářejí „příběh“, krom upírů i informací o tom, že v oblasti Rumunska se v dávné minulosti narodil bůh vína Bacchus. Doplňují důležitý poznatek, že vinice jsou na stejné zeměpisné šířce jako Bordeaux a podobné dobře znějící věci. Na webu naštěstí najdete i informace spíše pro nadšence (či znalé obchodníky), typu docela detailního popisu oblasti původu hroznů.

Podnik zařazuje svá vína do skupiny těch se „správným poměrem cena/kvalita, vín svěžích, vinifikovaných v moderním Australském stylu“ a zároveň popisuje typickou cílovou skupinu jako „ženy i muže, věk 25-45 let, ve velkých městských aglomeracích, s větším příjmem, znalostmi o víně nad průměrem, s vůlí zlepšit svůj sociální statut“. Nepřekvapuje mne to, je samozřejmé, že velcí výrobci cílí vína (či ve výsledku spíše jejich obaly a souvisejících marketing) na jasně definované skupiny a moc se to nebude lišit od jogurtů či prášků na praní, jen mám se sklenkou vína v ruce tendenci propadat jakési romantické naivitě, že víno by se mělo dělat takové, jaké je v místě původu ideální a ne jiné. Věřím, že v Transylvánii a oficiálním DOC regionu Ville Banatului (odtamtud je většina vín V, tenhle Pinot pochází z Dealurile Zarandului) existují báječná vína. Možná i nějaké takové bude skryto v řadě V, ale Pinot Noir mne nepřesvědčil. Snad bude mít celý tenhle projekt alespoň takový přínos, že milionům lidí dokáže existenci Transylvánie, kterou dost možná považují čistě za smyšlenou. Samotné vinařství používá slogan: „Všechny naše nápoje jsou připraveny v Transylvánii – Ano, opravdu existuje!“

P.S. Word mi při psaní opravil slovo „vinifikovaných“ na „unifikovaných“ a v tomto kontextu se dost možná vůbec nepletl :o) A dost by mne zajímalo, jak se sem tohle víno dostává, protože láhev nemá žádnou přelepku dovozce a při hledání ročníku jsem narazil na takový ten dotisk informací o šarži, který operuje s termíny „India“ a „Sector 5 Gurgaon“, tak snad to sem neputovalo jako nějaký přeprodej až odtamtud…