Burgundsko je na jednu stranu dost složitá změť apelací a vlastníků jednotlivých vinic, která začátečníkovi zatočí hlavou, na stranu druhou se pak pro „zjednodušení“ uvádí, že ve skutečnosti netřeba hledat žádné komplikace, protože je přeci jasné, že ve sklence je buď Pinot Noir nebo Chardonnay. Na Aligoté se jakoby zapomíná, o výsadbách Pinotu Blanc, Pinotu Gris, Melon de Bourgogne a Gamay nemluvě. Už proto, že jiné než dvě hlavní odrůdy musí být vždy jasně označeny a od klasického Bourgogne Rouge / Blanc (o Village či 1er/Grand Cru vínech nemluvě) se tím liší. Na vinětách najdete Bourgogne Aligoté či, v případě směsi Pinotu s Gamay, Bourgogne Passe-Tout-Grains. Pozor si je třeba dát jen na village apelaci Bouzeron, která může být stoprocentní Aligoté a na vinětě to nikde není. Prostě výjimka potvrzující pravidlo :o) Momentálně se ovšem rozhořel boj mezi dvěma burgundskými organizacemi, protože pod Bourgogne Rouge / Blanc můžete najít i vína z Beaujolais. A v červeném to dokonce ani nebude Pinot Noir…
O co jde? Dle jednoho starého zákona je to totiž možné označovat Chardonnay z Beaujolais, kde se dříve prakticky nepěstovalo, jako Bourgogne Blanc (společně s víny z Côte d'Or, Mâconnais a Côte Chalonnaise). Stále je to šardonka, stále v podstatě „Burgundsko“, ale Beaujolais Blanc či něco podobného by přeci jen bylo o něco férovější označení. Nebo snad ne? Podobný spor nastává i s původem hroznů pro Crémant de Bourgogne. Ještě problematičtější je to v případě červeného. V případě, že hrozny odrůdy Gamay pocházejí z jednoho z desíti cru Beaujolais (Brouilly, Régnié, Fleurie, Morgon, Moulin-à-Vent a další), pak může vinař výsledné víno označit jako Bourgogne Rouge, kde většina z nás očekává Pinot.
Boj se rozhořel mezi „marketingem“ Burgundska v podobě BIVB (Bureau Interprofessionnel des Vins de Bourgogne) a Syndicat des Bourgognes, kde se združují vinaři. Došlo i ke zrušení oslav k dvacátému výročí BIVB, ty se přesunují do doby po sklizni a snad uklidnění nálad. Syndicat des Bourgognes se obává, že BIVB sabotuje jejich snahy o kvalitu a dobré jméno a snaží se díky spojení s Beaujolais získat větší vliv. Zvyšování výsadeb Chardonnay v Beaujolais a označování jej „prestižnějším“ názvem chápu. To, že víno ze specifických cru se jim nedaří prodat za rozumné peníze, a vyplatí se „deklasovat“ na mnohem běžnější apelaci, je v podstatě smutné. Vinaře štve mnohem více bílé, výsadby odrůdy stoupají a počet „problematických“ lahví taktéž, byť mnohem větší rozdíl (od půdy po odrůdu) je v červeném. Ale po pravdě - takové dobře udělané a pár let vyzrálé barikované Gamay z Moulin-à-Vent, podáno naslepo a ve vhodném skle, dokáže leckterého znalého milovníka pinotu dobře zmást :o)
Beaujolais sice slavilo obrovský úspěch díky mladému vínu, Beaujolais Nouveau, ale kvůli stejnému nápoji (často se jedná o příšernosti, co mají s vínem jen málo co společného) opadl zájem o jejich tradiční a často skvělá vína. A Nouveau mánie též není to co bývala. Region potřebuje novou vzpruhu. Je otázkou, zda podobné spory a přesouvání jejich vín pod etikety Bourgogne něčemu pomohou. Prostě taková apelace očividně není žádná sranda, však mi to tady taky poznáme, už ta první a její pravidla vzbuzuje silné emoce. Každopádně… jestli někdo objevíte skvělé Cru Beaujolais označené jako Bourgogne Rouge za pár euro, tak mi dejte vědět :o)
P.S. Pěkný článek na téma apelací v Burgundsku měl nedávno na svém blogu P.J., doporučuji.