Cuketové carpaccio k letnímu těkání

Těkám. Skoro nejsem schopen soustředit se na nějaká složitější témata, ať už vinná nebo jiná, tohle počasí a vůbec taková ta ospalá „prázdninová“ (kde jsou ty časy!) atmosféra mne ubíjí. Místo nových rozečtených knih se vracím k těm starým a dobře známým. U vín dostávám chuť na jednoduché těžké novosvětské obludy (to když se večer trochu ochladí) a vína lehká, hodně svěží a spíše jednoduchá kdykoliv jindy. Skoro se bojím otevřít cokoliv komplexnějšího a zasluhujícího delší zkoumání, abych to do sebe, s čelem zbroceným potem, jen tak nekopl :o) Místo vína jsem si začal dělat chlazené nebo za studena louhované čaje, třeba takový Lu Xue Ya je skvělý, bio Darjeeling z letošní sklizně (ó jak odlišné od honbou za vyzrálým vínem!) vyloženě skvělý. Ale v čajích se skoro nevyznám a ve zkratkách FTGFOP 1 a jim podobných na obalech se ztrácím stejně, jako začátečníci u přívlastků či různých apelací na vinětách vinných, takže do jakýchkoli experimentů s popisy se zde pouštět nebudu. To už raději jedna báječná chuťovka a moc příjemný suchý Sauvignon…

U cuketového carpaccia si ušetřím recept, na webu je totiž docela fajn video. Oblíbený „bloogger v důchodu“ Matesola (prostě už dlouho nic nenapsal, ale všichni se těšíme, až zase dostane slinu…) má nové angažmá v restauraci Como a mimo jiné tam rozjíždí webový marketing (twitter, facebook a tak) a k tomu občas přihodí i nějaké to video z kuchyně. Prvním bylo právě cuketové carpaccio a já neodolal a spáchal ho doma. Sice jsem se do restaurantu Como ještě nedostal a tak netuším, jak to má chutnat „doopravdy“, ale domácí variace byla prostě skvělá, sladkokyselá a tak akorát pálivá, navíc to celé máte hotovo za pár minut. K tomu trochu výraznější aromatičtější víno, klidně nějaký podchlazený polosladký kořenitý kousek, a „lehká“ večeře je tu :o)

Vinný objev jsem učinil o víkendu, bohužel fotka z kompaktu je vyloženě tragická a neostrá. V jednom maloměstském restaurantu, ze kterého by se ovšem Pohlreich v Ano, šéfe! asi osypal (= lístek se vším možným a jídly stylu „ňader paní nadlesní“, slušné dávky kečupu, ryby vyplouvající z mražáku a k tomu nezbytná pizza a hodně váznoucí obsluha) mají dost zajímavý sortiment vína. Minimálně v tom, že obsahuje lahve, které jsem nejen v restauracích prakticky neviděl, ale často na ně nenarazil na našem trhu jako takovém. Jednou z nich, nabízenou za dvě stovky, byl Sauvignon blanc ročníku 2007 z Bordeaux od Château Madirac (s “M” uprostřed viněty jak od Michlovského :o). Čekal jsem opravdu základní supermarketovku za dvě eura, ale výsledek dost překvapil. Víno je velmi svěží, aromatické a překvapivě intenzivní, a to jak ve vůni tak i v chuti. Voní to tak, jak si fajn Sauvignon téhle třídy představím (angrešty, rybíz, mírně zelenější a přitom příjemně ovocité), má hromadu kyselin, je spíše lehké a skvěle se pije, prostě výborné letní víno nebo kousek do gastronomie. Čisté, dobře udělané a přitom nepůsobí nějak vyloženě technologicky. Netušíte, kdo to sem dováží? Klidně bych i něco koupil domů, protože jestli stojí v restauraci tak dvojnásobek maloobchodu, bude to malý cenový zázrak :o)

Co pijete a jíte vy? Nějaký tip na lehkou letní večeři a víno k tomu? :o)