Sobotní výlet do Mělníka přinesl jak jeden báječný vinařský objev, tak i velké vinné zklamání. Začnu tím horším, ale abych při pondělku nebyl vyloženě negativní, přidám i něco příjemných poznámek. Věc se má tak, že na zámku v Mělníce můžete degustaci rovnou vynechat a investici dvou stovek si ponechat na něco jiného. Možná si pamatujete na dřívější článek „Nahradí mělnické vinice domky?“, který se zmiňoval o „naschválech“ mezi rozvádějícími se Jiřím a Bettinou Lobkowiczových. Vinice zůstávají, pod jménem Lobkowicz se na Mělníku dále vinaří, ale na zámku nyní očekávejte, snad díky nové partnerce (operní zpěvačce Zdence Belas), spíše hudební festival než vinný zážitek.
V jednom starším článku o historické vinné ročence od Lobkowiczů jsem krom přepisu části textů a nascanované mapy sklepení psal, že se na zámek vrátím přechutnat aktuální ročník vín. A to se mi také konečně podařilo uskutečnit. Zapadl jsem do sklepů, pohlédl na lahve a řekl si: „jé, tady je i Roudnice a vína z České zemědělské univerzity, nejen ta zámecká…“. Jenže skutečnost je jiná. Všechna vína byla sice od Lobkowiczů, ale právě z roudnické větve, doplněna jedním univerzitním. Skoro ve všech případech šlo navíc o ty úplně základní a nejméně zajímavé jakostky.
Vypadalo to, že ze zámeckých vinic je tu alespoň tradiční Ludmila, jenže i zde zkoumání odhalilo, že se v bachratém kalamáři vlastně skrývá víno lahvované zemědělskou univerzitou. No alespoň je to snad od Mělníka. To, že jsme k degustaci dostali arch s popisem starších vín z bývalého Zámeckého vinařství, považuji pouze jakousi sarkastickou tečku na závěr. Samotná vína nebyla tragická, hlavně červená a z nich nejvíce jakostní Pinot Noir 2007 mi celkem chutnala, bavil mne i Muškát Moravský kabinet 2007 z ČZU, ale očekával jsem prostě něco úplně jiného a to se na dojmech asi i podepsalo. Jinak „stylové“ je odlévání nedopitých vzorků, prostě to chrstnete do neosvětlené části sklepa (ověřeno dotazem). Chleba na zakusování dostanete, voda už k dispozici není. Ale hlavně se dozvíte, že „vypít toho můžete, kolik jen chcete“…
Ne, vinařství nezaniklo, nemějte strach. Pod novým jménem Lobkowicz vinařství Mělník funguje dál, stále s vedením Bettiny Lobkowicz a sklepmistrem Karlem Hejdukem. Navíc má hezkou novou ambaláž. Jenže tam, kde tahle vína budete čekat asi nejvíce, je už prostě nenajdete. Chápu, že takový rozvod může být pořádný boj, ale kdo by měl více udržovat tradice a dobré jméno kdysi téměř legendárních vín z Mělníka a zámeckých sklepů, než právě šlechta? To, že se na degustaci v zámku prezentují vína z Roudnice, mi přijde jako špatný vtip. Vlastně i proto, že ten víkend jsem měl původně v plánu právě Roudnici, nakonec se mi „poštěstilo“ takhle…
Změny na zámku nejsou všechny špatné. Obchod a vůbec celé turistické zázemí jsou po rekonstrukci a mnohem důstojnější než dříve, k tomu byla navíc nedávno otevřena stylová cukrárna. Zda jsou křesílka z depozitáře zámku či přivezena odjinud netuším, ale vypadá to honosně a rozhodně je potěšením tam usednout a dát si něco dobrého. Dortíky vypadají čerstvě a (bohužel po zkušenosti jen s jedním z nich) chutnají přímo fantasticky, prý mají vlastního cukráře (a ten očividně ví co dělá). O kafi bych asi domů nepsal, taková ta klasika s objemným pressem, ale zase dostanete automaticky teplé mléko i sklenku vody. Rozhodně doporučuji z výběru různých čokoládiček a dalších pochoutek (třeba pomerančová hrudka je báječná), nám to tedy náladu po sklepním zklamání dost zlepšilo :o)
Ještě něco? Oběd v restauraci U Václava hned vedle zámku rozhodně nebyl nějak zásadním zážitkem, celkem zajímavé prostředí kazí podivné zelené trubky u lamp a ceny jsou… řekněme „pražské“. Každopádně se tam snaží o trochu něco lepšího než klasické guláše a „prsa zámecké paní“, jídla na talíři vypadají celkem pěkně, ke všemu mají odpovídající vinná doporučení (a na lístku většinu oficiálních vinařů z Mělníka) a tak. Samotná jídla ujdou, ale nějak nenadchnou. O to víc mne potěšil obchůdek cestou zpět na autobus v ulici Kpt. Jaroše, očividně čerstvě otevřená prodejna čajů, koření a vína (především) od Krause. Bavili jsme se výlohou s nabídkou koření zdarma k lahvi vína, ale agilní mladý prodejce nás odchytil a byl tak příjemný a začal o vínech mluvit se zápalem, že jsem hned se dvěma lahvemi odešel. A žena si tam koupila nějakou sušenou papriku či co (na bonusové grilovací koření jsme zapomněli). Jen více takových obchodníků :o) Navíc jsem tam zjistil, že má oblíbená Mělničina je k dispozici nejen v sedmičkách, ale i jako 5l a 10l bag-in-box :o) Na velkou letní zahradní párty ideální…
Mělnické články: Historická vinná ročenka od Lobkowiczů | Nahradí mělnické vinice domky? | Prague Wine Week a Mělničina | Bachratá kyselá Ludmila | Česká vína ve Slaném a bingo z vad