Ochutnávka vinařství Zlomek & Vávra

Jsou ochutnávky / vinařství, ze kterých odcházíte tak trochu na rozpacích. Před pár dny jsem se nechal nalákat na degustaci rodinného podniku Zlomek & Vávra z Boršic, která se konala ve Viničním altánu (tradičně dost hlučné, ale podle všeho tam jede klimatizace a nebylo vyloženě natřísknuto, takže se dalo přežít), především kvůli jejich medailemi ověšenému a údajně skvělému Rulandskému bílému. Původně jsem chtěl ochutnávku shrnout jednou větou v nějakém souhrnném článku. Větou, která padla přímo z úst vinaře: „nemusíme se starat o vinice a to více můžeme věnovat marketingu.“ Pro mne vystihuje vše, co je špatném na současném vinařském průmyslu u světových velkovýrobců – zaměření na produkt, značku napůl vyráběnou v laboratoři stylem „chtěli jsme, aby vypadalo tak a tak“ pro různé cílové skupiny. V menším vinařství s produkcí 30.000 lahví bych očekával něco úplně jiného, než snahu mít „široké portofolio typických představitelů odrůdy z různých částí Moravy“. Přijde mi to trochu smutné. Navíc mi pak reklamní text „Víno Zlomek & Vávra s.r.o je vinařství v jihovýchodní části Slovácké podoblasti v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V malebné krajině Moravského Slovácka okresu Uherské Hradiště se zaměřujeme na výrobu špičkových vín a vysokou kvalitu obhajujeme na řadě prestižních výstav. Šetrné zpracování hroznů z redukované sklizně technologií řízeného kvašení dává našim vínům osobitý charakter.“ přijde hodně zavádějící. Co má sídlo v CHKO Bílé Karpaty, na jehož úplném okraji Boršice u Blatnice opravdu jsou, společného s vínem, jehož hrozny pocházejí z Velkých Bílovic či Novosedel? Ale jak už jsem tu psal, já jsem vinný romantik a jen zákazník, nemusím se v tomhle oboru živit…

Než se dostanu k dalším poznámkám, tak tu máte krátké video z úvodu prezentace. Dozvíte se něco o vinařství, jak zákazník už skoro nechce červená a také se můžete pokochat kroji, ve kterých vinaři prezentovali (odvážně, vzhledem k odpudivému vedru).

Problém může tak trochu v tom, co je hlavním oborem podnikání Zlomkových. Jak jsme se dozvěděli, tak s jejich produkty se v Altánu prý setkáváme i při prezentacích jiných vinařství. Jejich firma Lipera totiž dováží a prodává širokou škálu vinařského příslušenství, ty všemi oblíbené a nezbytné kvasinky, enzymy, bakterie a přípravky na čeření, krášlení a stabilizaci. A možná i proto jsme na ochutnávce sledovali a byli informování, že vína „sice vznikají na vinici“, ale zároveň nám „bylo demonstrováno, že v rámci výrobních procesů se s tím dá…“. Přišlo mi naprosto šílené, že je nám prezentován rozdíl ve dvou různých Rulandských bílých s původem každé v jiné vinařské obci, ale reálně srovnání proběhlo na úplně něčem jiném, protože jeden mošt byl zakvašen „čistými kvasinkami na rulandské bílé“ (kde je ta čistota, u úpravy chování a aromatického profilu pro specifickou odrůdu?), kdežto ten druhý byl upraven použitím kvasinek specializovaných na Chardonnay. Proč?!?

Vinařství má pouze kousek vlastních vinic (s odrůdami Rulandské bílé a Muškát Moravský) a jinak, jak už naznačeno výše, hrozny nakupuje od smluvních partnerů (proto více toho času na marketing), ideálně z oblastí, které té konkrétní odrůdě (v sortimentu je jich tuším 24, prostě aby byla nabídka co nejširší) sedí nejlépe. Z osmdesáti procent se jedná o vína bílá, zbytek červená a rosé, nabízejí i sekt. Něco o vínech se můžete dozvědět na jejich webu, e-shop obsahuje technické detaily o každé nabízené lahvi. Já už přeskočím přímo ke svým degustačním poznámkám. Celkem se chutnalo 14 vín ročníků 2008 a v nich celkem 12 různých odrůd, takže průřez sortimentem to snad byl reprezentativní. Vína byla v podstatě bez vad, pitelná, v pořádku. Ale nějak zajímavá či vyloženě dobrá ne. Nevidím důvod, proč si je (v kontextu současné nabídky a při požadovaných cenách) kupovat. Vlastně si tak říkám, že třeba i velkoproducent Znovín mi nabízí vína často lepší za ceny nižší a navíc s mnohem silnější propagací směrem „na vinici záleží“ (byť technologicky to bude úplně to samé, jen ve větším měřítku)…

Pokud se mi nějaké víno z jejich nabídky vyloženě líbilo, tak to k mému velkému překvapení byl Muškát Moravský 2008 v kabinetu (hrozny z Boršic). Velmi bledá barva, ale nádherná čistá muškátová aromatika, svěží, ovocité (trocha liči), krásně vyvážené, jemné a v podstatě velmi elegantní. V chuti suché, lehké, trochu kořenité příjemné pití. Jejich vlajková loď v podobě Rulandského bílého je hodně slušné víno, pokud tenhle styl vyhledáváte. V případech obou kvasinek se jedná o více či méně takovou tu sladce exoticky ovocnou modernu, plnější díky trochu vyššímu cukru, ale drženo na dostatečné svěžesti kyselinou. Život vám nezkomplikuje, líbivější záležitost.

Sauvignon v pozdním sběru i ve výběru vám dá upomenout na skoro jakýkoliv kousek z Nového světa, který koupíte v supermarketu, je to přesně ten aromaticky poněkud přestřelený uni styl. Je tam ve vůni stále dostatek svěžesti, výběr je pak v chuti až medově do sladka a své zákazníky si najde, ale pro mne tam chybí něco navíc, jsou to prostě jen „korektní“ představitelé odrůdy v jejich aktuálním moderním hávu.

Velkým zklamáním byl jednoduchý a nevýrazný Ryzlink Rýnský 2008 kabinet, nepotěšil ani Veltlín v pozdním (tady zase až lehce naoxidovaná vůně a víno velmi krátké). Takové Agni Rosé v pozdním sběru si jistě fanoušky najde, mělo to hodně vlezlou „bílou“ aromatiku tak jakoby obalenou trochou červeného ovoce (manželka: „OLMA cereální jogurtový nápoj“), ty odrůdy v původu se nezapřou (kříženec André x Irsai Oliver), docela vtipné. Jen dost nudné a nepříliš harmonické v chuti. Červená vína mne příliš nezaujala, Merlot v pozdním byl extrémně bledý až vodnatý a v chuti vadila divná papriková pálivost. Cabernet Sauvignon v pozdním už měl přeci jen docela příjemnou sladčeji ovocnou vůni do višní, v chuti byl do višní nezralých a trpce kyselých, spíše lehčí a jednoduchý. Obyčejné základní červené, pokud chcete zkusit vyloženě tuhle odrůdu, tak svých 140,-Kč investujte jinde.

V poslední době jsem na degustace vinařů z Moravy chodil mnohem méně často než dříve a spíš pil doma jednotlivé naslepo kupované lahve od oblíbených a ověřených producentů. Snaha to napravit a objevit někoho nového se mi tentokrát moc nevyvedla. Nu což, není každý den posvícení…

P.S. Jestliže má firma více času na marketing, mohla by ho věnovat přepracování vinět, které mi evokují spíše supermarketové lahve z těch nejnižších polic. A ty paprsky mi strašně připomněly Hodonínské slunce :o)