Rudý fantom Burgenlandu

Baví mne objevovat nová vína, kousky neproslavené, za rozumnou cenu, ale nabízející skvělý zážitek. Koupit velké víno za kupu peněz není žádné umění (krom některých opravdu raritních záležitostí), je to jen o ochotě vydat peníze. Ale zase je tu ta touha je vyzkoušet, porovnat. Zjistit, co na nich kdo vidí :o) Das Phantom je víno někde uprostřed. Na straně jedné víno s pověstí jedné ze špiček Rakouska, pro což dělalo vinařství K+K Kirnbauer co mohlo (moderní styl, lahvování do velkých formátů a další marketing okolo…). Na straně druhé je toto víno stále cenově dostupné a paradoxně krom úzké skupiny nadšenců spíše nepříliš známé. A v samotném sortimentu vinařství už nově neplní funkci toho nejlepšího, kde jej vystřídalo cuvée Forever, klasická bordeaux směska a víno prý „ještě větší“ :o) Před nějakou dobou jsem jednu láhev fantóma ročníku 2005 zakoupil a i přes relativní mládí, přeci jen to leželo rok a půl v sudu a mělo by jít o mocné červené, neodolal a vytáhl korek.

O K+K Kirnbauer jsem se tu už trochu zmiňoval v článku o apelaci Mittelburgenland a jejich DAC (VOC) frankovce. Jedná se o nevelké (asi 100.000 lahví ročně) vinařství hospodařící v okolí obce Deutschkreutz. Na webu najdete kompletní přehled jejich vinic (dříve tam bývala i interaktivní mapka, ale z nové verze zmizela; celý web pak doporučuji v němčině, je tam toho o dost víc než v anglické verzi), u leckterých včetně detailního popisu. Jedná se až o „burgundské“ kousíčky třeba 0.3ha z různých poloh, ovšem zároveň s rozdílnými odrůdami na každé z nich, kterých nepěstují zrovna málo. Základem produkce je samozřejmě Blaufränkisch, Frankovka, ale letmý pohled prozradí zastoupení i internacionálního setu v podobě Merlotu, Cabernetu Sauvignon a Chardonnay.

 
Vinařství, od budovy přímo ve vinici po technologie, je v podstatě dost moderna a aktuální oblíbený styl. Kontrolované teploty kvašení v nerezu nejsou už nic neobvyklého, vinařství u podstatné části červených nechává proběhnout malolaktiku v sudech a následně vyzrává ve dřevě i rok a půl (nebo déle, Forever je v nových sudech „věčně“, tři roky). Část sudů pochází ze dřeva jejich vlastního lesa nedaleko Deutschkreutzu. Nově jsou součástí místního uskupení Vitikult, skupiny devíti vinařství z Mittelburgenlandu, které se v zásadě snaží o společnou propagaci a prezentaci místní Frankovky. Každé vinařství má jednu speciální, označenou Vitikult, momentálně je prodávají dohromady jako degustační set.

Cuvée Das Phantom 2005, skrývající se v efektní bordó láhvi s černostříbrnou vinětou (a s kvalitní kovovou záklopkou a neméně povedeným korkem), je sestaveno z odrůd Blaufränkisch, Merlot, Cabernet Sauvignon a Syrah. V sudech si poleželo 18 měsíců a k pití by mělo být již nyní, ale zároveň doporučují archivaci až do roku 2017. Zajímalo by mne, zda na větších formátech než je sedmička (krom obligátní magnum lahvují až do osmnáctilitrové obludy) najdete jiný údaj o archivačním potenciálu :o) Barva je temná, ale ne neprůhledná, jen mírně nazrálá. Vůně intenzivní svěže ovocitá, červené bobule, třešně nejvíce. Znatelné kyseliny a „chladnější styl“, nic novosvětsky přezrálého. Trocha rybízu, trocha kůže, ostřejší tóny a jasný podíl dřeva. Postupných tepláním a vlivem vzduchu se objevují tónu ovoce trochu kvasícího, lehce zatěká alkohol, ale zároveň přicházejí jemnější a zajímavější „éteričtější“ vůně, se sklenkou netřeba zuřivě točit, je lepší je tam nechat nahromadit a „vysát“ :o) V zásadně příjemné, ale nic z čeho bych si sedl na zadek. V chuti suché, středně plné, živé a delší. Úder nabušené moderní ovocitosti se překvapivě nekoná, je to mnohem lehčí než jsem čekal. Dost kyselin, nijak výrazné třísloviny. Zajímavé, dobře pitelné červené, ale daleko od nějaké větší komplexnosti či finesy.

Pokud bych srovnával se svým (v tomhle stylu vín) oblíbeným Bordeaux, asi nakoupím za méně peněz víno, které poskytne větší zážitek. Možná jsem tohle otevřel moc brzo, kdo ví. Že by se tohle víno bez problémů rozvíjelo do krásy ještě osm let jet je možné, trochu o tom ovšem pochybuji. Což tedy neznamená, že bych si v roce 2017 jednu lahvičku rád neochutnal :o) Možná ty byl cimrmanovský prvek očekávání nutně následovaný prvkem zklamání, prostě jsem čekal velké červené a dostal spíše jen velmi slušné červené, u kterého bych s vydáním 650,- Kč za sedmičku více než váhal (cena v ČR, tohle byl dovoz z Rakouska o nějaké dvě stovky levněji).