Pálavská potulka v obrazech

V dnešním zápisku nečekejte nic moc objevného, žádné skryté malé vinaře či tajemné šarže netradičních vín. Jen si píšu „deníkový zápisek“ z příjemného víkendu (respektive jeho části, ještě vás kus čeká, ale tam snad budou i nějaké užitečné informace). Skoro každý, kdo se vydá za vínem na Moravu, dříve či později propadne pohledu na Pálavu, projde si vinařské obce okolo a následně i přejde „povinnou“ trasu od Děviček (Dívčí hrad, Maidenburg) na Děvín, do Klentnice, přes Sirotčí hrádek a Stolovou horu, okolo Kočičí skály a přes Turold do Mikulova. A třeba i několikrát. Když vyjde počasí, může to být opravdu krásný výlet. A světe div se, na této turistické magistrále pomalu ale jistě začínají fungovat i nějaké ty zajímavé služby. Obecní vinotéka v Pavlově, zjevení v podobě Café Fara v Klentnici či poměrně dost míst s možností dát si sklenku dobrého vína v Mikulově, za všechny třeba Degustační Galerie Pálava. Dnes tedy jen pár krátkých poznámek k tomuhle výletu a ještě něco málo okolo, třeba ráno a večer v kempu či svatováclavský sběr odrůdy Pinot Noir na trati Čtvrtě v Bořeticích.

Už kemp po ránu může vypadat moc krásně, byť takhle v sezóně zabere dost času ho vyfotit tak, aby nikde nebylo vidět auto, stan nebo kolo. Všude se potulují koťata a vyvolávají obavy, co se s nimi asi tak stane na zimu. V kempu Apollo, při troše štěstí, večer zakoupíte nějakou tu sudovku. Obvykle naprosto anonymní a v letech minulých nepitelnou. Letos byl hodně slušný Sauvignon, lehký příjemný Muller (i když čerstvě natočená láhev na první pohled vypadala hodně divně) a i Vavřinec docela ušel. Snad to nebylo jen atmosférou, ale opravdu se něco zlepšilo. Dokonce i stáčená Frankovka, kterou kamarád dovezl v PETce z Vinných sklepů Valtice (40,- Kč/litr) je povedená, očividně mají přebytek vína z dobře vyzrálých hroznů, nic řídkého to nebylo. Zkusmo jsme otevřeli jedno Chile, supermarketový Merlot z vinařství Luis Felipe Edwards. Proč taky ne, když ho vozí firma z Hustopečí. Snad se tam pak moc nemíchá do Moravy :o) Jinak je to celkem obyčejné pití, taková ta unifikovaná novosvětská klasika, ale neurazí. A při nočním posezení si můžete fotit západ slunce či třeba révu, která se vine po pergole. A občas na vás, při hře v kostky, spadne hrozen.

Celé album

V Pavlově mají obecní vinotéku! Rozhodně nesplňuje mou představu o tom, jak by podobný podnik měl vypadat (o tom někdy příště), ale krok kupředu je to každopádně. Zakoupili jsme jednu láhev od Abrlových a vydali se směrem na Maidenburg. Z něj je krásný výhled na okolní vinice i různé části vodního díla Nové Mlýny, neuvěřitelné socialistické prasárny, která ovšem určitě výrazně přispěla k okolnímu (mikro)klimatu a dodává vínům z Pálavy část jejich osobitosti. Milé hořčince v závěru některých místních vín možná pomáhá Pelyněk pravý, na který tu můžete narazit :o) Kdo ví, co vše vítr do vinic navane a se zrníčky prachu se na hrozny nalepí a následně skončí v moštu. Ale o tom také někdy jindy, u článku o „mineralitě“ a dalších pojmech, už je skoro hotov. Posezení v lese, kousek od křižovatky silnic na Klentnici a Pernou, přímo vybízí k pár skleničkám dobrého (v tomto případě lehkého, ovocného a na morávku docela hebkého a výborně pitelného) vína.

Celé album

V Klentnici je na každém konci stánek občerstvením a posezením, věčně obalený davy cyklistů. Hospoda uprostřed obce si na nějaké vaření moc nehraje, ale občerstvit se můžete v posvěceném Café Fara. Tenhle podnik jako by tam ani nepatřil. Káva v nabídce je kvalitou i servisem na úrovni, která by zahanbila leckterý luxusní podnik v centru Prahy. Hromady dortíků, mošty, sympatická obsluha, ze zahrádky výhled na okolní kopce a hromada dalších drobností, detailů a příjemností. Já měl tu smůlu, že si objednal zapečenou specialitu (poměrně chutná houska), bohužel v návalu hostí nebyl informován, že zatímco ostatní budou baštit dortíky po pár minutách, já si na housku počkám tři čtvrtě hodiny. Škoda, snad to příště vyjde lépe. Ale hlavně, že tam mají lidi. Podobné projekty si to prostě zaslouží.

Celé album

Cesta pokračuje pohledem na vinice u Klentnice, vystoupáním na Sirotčí hrádek a kocháním se pohledem ze Stolové hory, kde vidíte jak Sirotčí tak Dívčí hrad hezky za sebou. Tanzberg láká turisty k návštěvě a ochutnávce ukazatelem na stromech a nápisy na silnici. Vůbec nápisů jsem si všímal, někdy jsou v nich úžasné hrubky či roztomilé překlepy. Dva za všechny v galerii najdete. Na Turoldu je pěkně a není to jen vinicemi. Ty, kteří rádi stále něco studují, rozhodně potěší výstava různých hornin a dalších šutrů. Třeba takový devonský vápenec. Alespoň je možné se podívat, jak vypadá to, do čeho se réva snaží zavrtávat své kořeny. Výlet můžete zakončit pohledem (pro ty vytrvalejší i výstupem) na Svatý kopeček či zastávkou v některém z podniků v Mikulově, i v neděli bylo několik lákavých otevřeno (třeba vinotéka Dobrý ročník). A doufat, že vás nevyděsí reklama na koncert Samanthy Fox s předskokanem v podobě Michala Davida. Mám noční můry!

Celé album

Svatý Václav přinesl nádherný den a já se vypravil, se ženou a kamarádem, na výpomoc do vinařství Bogdana Trojaka. V plánu bylo posbírat již dostatečně zralý Pinot Noir na trati Čtvrtě. Chutnal skvěle a za celou dobu se mi podařilo střihnout se jen jednou a to ještě když jsem se snažil nůžkami vypreparovat z hroznu nějakou ne úplně ideální bobulku :o) Hrozno už je pomleto a kvasí v kádi, i s nějakou tou přihozenou třapinou (trochu více o tom, ale nejvíc o svatováclavských legendách, najdete na veltlínu). Příjemné to bylo, někdy je drobné se trochu zahrbit při podobné práci a ne jen u počítače. Naivní představy o tom, že vinaření je nějaká snadná práce, už dávno nemám. Ale mít pár vlastních řádků mne stále láká :o) V nejhorším bych se mohl dát na entomologii a studovat hmyz jak ve vinici, tak záplavy vos, včel a much na vyhozených vylisovaných hroznech. Závěr výletu v podobě návštěvy vinice s nádherným výhledem v trati Veselá, ze které asi letos vznikne jen nějaká zajímavá směska a „pořádná“ vína snad až rok příští, byl už jen takovou pěknou tečkou za všemi těmi zážitky.