Nedávno jsem v článku o novinkách z Bordeaux psal, k zprávám o špičkovém ročníku 2009, že “takový ten hype let předchozích se úplně nekoná, všechna ta prohlášení se zatím drží trochu více při zemi, hodnocení jsou zatím veskrze pozitivní, ale nejsou nám cpány rovnou do obličeje a gigantickými titulky na úvodní stránce novin Le Monde“. Možná jsem s tím zápiskem měl počkat pár hodin, protože ten samý den se, právě ve zmiňovaném Le Monde, objevil text “Le millésime 2009 devrait être exceptionnel dans le bordelais”. Kde už se hýří prohlášeními ve stylu, že jde o možná nejlepší ročník od čtyřicátých let a rozhodně špičku ve 21. století a ročník lepší než 2005. A podobné výkřiky jsou slyšet stále častěji ze všech stran. Trochu mne to děsí, z mnoha důvodů. A nejde jen o ceny (na debatu o nich je prý brzy, ale „poptávka bude velká“). Těch „velkých“ ročníků je v poslední době nějak moc (a krom Bordeaux na to dojede třeba snížená důvěra ve Vintage Portské, to teď také deklarují jak na běžícím pásu). Navíc se objevují zprávy, že vinařství mají problém zvládat vysoký alkohol, vypadá to na extrémně extraktivní, koncentrovaná vína, kde alkohol snadno překračuje 14% a někde se prý blíží i patnácti. Trochu se bojím „znovosvětštění“, na Bordeaux mám rád tu plnost a přitom ale krásnou pitelnost a schopnost zrát i při 12.5% alkoholu. Vína, co neunaví a nesestřelí konzumenta po dvou sklenkách. Věřím, že několika postupnými sběry a díky chladným nocím, o kterých často mluví, se jim podaří dosáhnout harmonie a svěžesti. Ale varování o problémech s přeextrahováním a také o vysokém alkoholu přibývá. Uvidíme.
A další zpráva. Bílé víno prý hodně poškozuje zubní sklovinu a pomáhá na to ho zajídat třeba sýrem. Bílé je na zuby ošklivější než víno červené a největší šmejd, kvůli svým kyselinám, je můj milovaný ryzlink. To jsou věci. Mám se bát? Po změně zubařky (o zubních peripetiích jsem se tu vlastně zmiňoval, dokonce o kontakt na dobrého zubaře prosil) jsem si absolvoval různá vyšetření a dostal kupu tipů i pro nás, co máme pravidelně zuby rozleptané ryzlinky či, společně se rty a jazykem, obarvené nafialovo z nějakých moderních koncentrovaných vín. V zásadě ale nic moc navíc oproti pořádnému poctivému čištění a používání Listerinu nebo podobné ústní vody. Tak snad to bude fungovat :o)
Další dobrá zpráva, tedy hlavně pro mne, je ta, že od zítřka na pár dní zmizím do Francie. Kam přesně? Nechte se překvapit! Dobrá zpráva je to vlastně i pro vás, články z „místa činu“ mohou být docela zajímavé. A možná něco „živě“ přihodím i na Facebook. Každopádně jsem v týdnech minulých zjistil, že umět trochu francouzsky by se mohlo více než hodit (stále častěji na tuhle jazykovou bariéru narážím a je mi trapně) a začal chodit na kurz. Mám za sebou první dvě lekce a návrat do školní lavice byl tvrdý. Vůbec mi to nejde do hlavy. Hromada slov spojujících se ve výslovnosti do jednoho, které vůbec nezní jako kterákoliv z jeho částí… děs a hrůza :o) Skoro se mi chce napsat „J'adore les vins français, mais leur langue est bizzare“ :o) Jenže je to nejspíš gramaticky úplně blbě :o)
A na závěr jeden tip. Mrkněte se na blog Davida Clarka, jak vypadá usnadňování viničních prací, když začne ve Vosne-Romanée a na dalších místech Burgundska pracovat inženýr z Formule 1. Moc pěkný :o) Něco málo o Davidu Clarkovi proběhlo v dokumentu The Firm, o kterém jsem tu nedávno psal.
