George Riedel a skleničková show

Česká republika (či zatím především Praha) se stává místem, které s chutí navštěvují ty největší vinařské osobnosti a můžeme na to být pyšní. Okolo listopadu jejich koncentrace samozřejmě stoupá, mají více klidu (vína už zrají ve sklepích) a k tomu se blíží prodejní žně, Vánoce. V úterý nás díky firmě AD Vivum návštěvou poctil někdo, kdo sice nemusí čekat na dokončení sklizně, není to vinař, ale komu nemůže nikdo upřít naprosto zásadní vliv na celý svět vína a jehož firma je naprostou špičkou a zdrojem inspirace pro ostatní v oboru. George Riedel, majitel slavné sklářské firmy, odprezentoval na velké show hlavní poselství Riedelu – na tvaru sklenky záleží! Já už uvěřil dávno (ostatně o tom i firmě Riedel několikrát v různých článcích psal, rozcestník na ně bude třeba u výsledků tematické ankety), přesto si tuhle prezentaci neodpustil a velmi užil. Energický chlapík s nadšením a neuvěřitelnou schopností pracovat s davem v sále jel sice až trochu „teleshoppingovým“ stylem (respektive to mírně připomínalo setkání skupiny „na vše říkejte ano“, pokud někdo z vás viděl film Yes Man), ale na rozdíl od nožů řezajících nože či zapalovaných karoserií v show (dnes již legendárního) Horsta Fuchse je jím nabízený produkt opravdu funkční a lze mu důvěřovat. Krátké video, pár poznámek k tomu, co a z čeho se chutnalo a jak to v různém skle působilo, najdete na následujících řádcích.

Před každým účastníkem se nacházel arch formátu A3 se třemi pozicemi (1, 2, 3, A, B), na každé jedna sklenka na víno i s odpovídajícím obsahem (jen u části chybělo druhé červené a dostali jej až později z karafy). Na pozici jedna byl prázdný „joker“, sklenka pro demonstraci toho, že z určitých tvarů víno prostě nevoní i hůř chutná. Zde bych si dovolil kritiku, protože na tomhle místě mělo být něco, co cílová skupina v sále možná používá (tj. nějaké běžné otevřenější sklo, třeba základní IKEA), ne kónický průhledný plastový kelímek. Z toho víno doma nepije snad nikdo a bylo to pod úroveň podobné demonstrace, účel každopádně splnilo. Z logistických (a cenových) důvodů neměli všichni účastníci od každého vína nalito pět vzorků v různém skle, ale muselo se přelévat. Z vinných skořápek, přesouvání obsahu sklenek, udělal pan Riedel funkční a zábavný bod své show. Závěrečnou sklenkou byla vždy ta původní a správná jako důkaz, že víno se v průběhu přelévání maximálně lehce ohřálo a provzdušnilo, ale jinak bude projevovat podobně jako na začátku (a rozdíly jsou skutečně ve tvaru skla a ne v tom, že každým tím přelitím by něco ztrácelo).

Než se vrhnu na popis jednotlivých vín a jejich projevu z různých sklenic, shrnu tu ještě pár věcí, které George Riedel na akci říkal. Informoval o čtyřech důležitých bodech při konzumaci vína – správná společnost, vhodná teplota, dekantace mladých vín a správné „odrůdové“ sklenice. Show byla směřována především na začátečníky a ty, které je třeba teprve přesvědčit. Pokud někdo sleduje jejich produkci více, občas ho něco zatahalo za uši. Velmi tlačil na to, že důležitá je odrůda (spíše než místo původu) a té je i tvar přizpůsoben. Zde bych si dovolil polemizovat a jejich vlastní řady sklenic to potvrzují, místo původu či různé styly výroby se na víně podepíše také a snad ještě více, než ta odrůda. Navíc jsem si dříve absolvoval degustace, kde byl vliv skla demonstrován na rozdílech sklenek pro Sauvignon blanc a pro Riesling, které jsou v řadě Vitis (docela povedená, sklenky tažené z jednoho kusu skla a na vyšší nožce) sloučeny do jedné. Prostě vždy je to nějaké zjednodušení a Sauvignon ze Sancerre s až „ryzlinkovou“ kyselinou můžete pít klidně z ryzlinkovky, ale barikovaný nabušený Sauvignon z Bordeaux bude možná lépe fungovat z široké sklenky Montrachet určené hlavně na barikované Chardonnay a podobná vína. Pro demonstraci rozdílů a podobou show však nelze dav nudit podobnými výjimkami a detaily :o)

Hodně se mluvilo o dekantaci, především jako nutnosti pro provzdušnění moderních mladých vín. Prezentován byl povedený dekantér Face to Face, ovšem pan Riedel s ním pořádně třásl a víno až napěnil, u toho mi cukalo v oku :o) Mám raději pomalejší provzdušnění a méně „násilí“ vůči vínu, které piju. Víno se podávalo i z nového „krouživého“ dekantéru Eve vyžadujícího trochu složitější práci, dodávají ho s instrukčním DVD, ale video je i na YouTube :o) Je to navíc velká obluda, kterou prakticky nejde umývat jinak, než že se s ní půjdete osprchovat.

Po degustaci jsem se ptal na několik různých drobností, třeba jestli pozorují na prodejích odrůdových sklenic nějaké zásadní posuny v tom, co lidé pijí (např. od Chardonnay k Rieslingu, o čemž se dost mluví), ale prý ne. Co však vidí je stále rostoucí a dobrý trend pít vína lokální, bohužel stále častěji v podobě mezinárodních odrůd a s potlačenými těmi původními a unikátními. K padělkům jejich skla se vyjádřil v tom stylu, že jako lídr v oboru jsou samozřejmě kopírováni a jejich sklo paděláno, ale nemohou s tím moc dělat. Dotazy na téma sklo s olovem (dekantéry, sommelier řada) a jeho případná zdravotní závadnost smetl okamžitě s tím, že jde o nesmysl a kdyby závadné bylo, tak podobné sklo nevyrábějí. A konečně na otázku, zda řada sklenic s růžovým nádechem nejde proti filozofii Riedel skla (maximální akcentování vína včetně jeho barvy, tedy žádné vzory na skle ani nic, co by mohlo pohled narušit), odpověděl „Ano, jde proti naší filozofii, ale je to pro dobrý účel“. Sklenice jsou vyráběny pro nadaci a na podporu boje proti rakovině prsu. Ale teď už k vínům…

Pascal Jolivet – Sancerre Attitude 2008 – sklenka Vitis Sauvignon Blanc/Riesling (0403/15)
Skvělý mladičký zelenější styl sauvignonu, intenzivní, velmi minerální s až vůní střelného prachu, kouřovost, moc povedené. V chuti výrazné, velmi suché, čisté a elegantní svěží pití. Vyvážené, dostatečně plné i dlouhé, hodně dobré. Plastový kelímek přináší ve vůni pouze „uni bílé“ (přičichnutí k již prázdné správné sklence přináší explozi vůni, ten kontrast je až neuvěřitelný), na chuti se projevil mírným „zesládnutím“, ale jinak nijak zásadně. Z velké sklenky na Chardonnay je aroma ostřejší a zelenější a v chuti akcentována kyselina.

Dobrá vinice – Chardonnay 2005 – sklenka Vitis Chardonnay/Montrachet (0403/97)
Tmavší zlatavá barva, ve vůni sladčí nabušené vyzrálé Chardonnay s jasným vlivem sudu a delším ležením na kvasinkách, komplikovanější a bohaté. S pěkným tělem, plnější s dostatečně výraznou kyselinou, krémové, dlouhé, výborné. V kelímku intenzita vůně naprosto minimální. Z ryzlinkovky působí sevřeněji a mnohem méně komplexně, po napití trochu akcentována hořkost v závěru.

Dobrá vinice – Rouge de Pinot Noir 2005 – sklenka Vitis Pinot Noir (0403/07)
Tomuhle vínu dlužím omluvu, chutnal jsem ho již dvakrát dříve (z degustačního skla, pokud to hrálo zásadní roli) a přišlo mi poněkud moc měkké, s odbouranou kyselinou, až nasládlé. Tentokrát jsem byl mnohem spokojenější a užíval si klasický moc pěkný ovocný pinot s vůni do sladších třešní a trochu i pecek a vyváženou suchou chutí s příjemnou kyselinou, trochou třísla, opět šťavnatými třešněmi srdcovkami a to i v delším doznívání. V ryzlinkovce je vůně jednodušeji „nakvašeně“ třešňová a v chuti ostřeji znát tříslo a jistá zelenost. Ve sklence na chardonnay vůně těkavější a chuť jakoby prudší, narazí do úst a příliš výrazně se projeví kyselina. Sklenka na Cabernet funguje docela fajn (byť víno působí už aromaticky trochu unaveněji, zpět ve správném skle ale zase ožije), v chuti opět moc výrazná kyselina.

Moulin d’Angludet – sklenka Vitis Cabernet (0403/0)
Sladčeji ovocitá vůně, vyzrálé hrozny, kořenitost, sudovina, efektní mladé Bordeaux. V chuti suché, pěkně ovocné a vyvážené, ale příliš mladičké, dost třísla, pěkná délka. Slušné víno a klidně bych si láhev v klidu ozkoušel. Ve sklence na Pinot je vůně jakoby „kvasnější“ a akcentován alkohol, v chuti se více projeví ostřejší tříslo a mírná hořkost v závěru. Zde se pan Riedel vyloženě rozjel a doslova tlačil dav k přesvědčení, jak obrovský rozdíl to bude. Vůbec ten popis toho, co ucítíme a v čem bude rozdíl, ještě před tím, než se člověk napije (i proto jsem spěchal a snažil se udělat to dřív), není moc fér. Cítit to, co cítit máte, je tak snadné. Určitě to z degustací znáte… všichni bádají, co je v tom víně za aroma, a pak někdo řekne cosi jako „týden sušená hruška“ a najednou je to všem jasné a mají ji tam taky… :o)

Byla to zábavná akce a moc jsem si ji užil. Kvituji, že pro prezentaci sklenek na Chardonnay a Pinot bylo zvoleno víno s lokálním původem a ne Burgundsko, sám George Riedel z toho vypadal překvapeně a trochu nervózně (jestli to třeba nejsou nějaké podivnosti, místo dubových sudů použité jen piliny a tak, prostě něco co v jeho skle skle nezafunguje), ale musel uznat, že ač vína z ČR pije poprvé, tak ta dvě chutnaná jsou skvěle udělaná. Výhrady k některým prezentovaným „pravdám“ a postupům bych samozřejmě měl a v textu něco padlo, ale jde spíše o detaily či úhly pohledu. A hlavně… kdo by si stěžoval, když v akci za 750,- Kč bylo nejen setkání s panem Riedelem, fajn show a ochutnávka čtyř báječných vín, ale i možnost odnést si všechny testované sklenky domů? :o)

P.S. George Riedel mi svým vzhledem, obzvláště když mluvil o nějakých technických detailech, strašně moc připomínal akademika Richarda z mého oblíbeného seriálu Návštěvnici :o) Nemůžu si pomoct, výše máte znělku…

Odkazy: Riedel Wine & Glass Guide | Testování vlivu sklenky na víno | Výsledky ankety „Speciální sklenky na různé odrůdy/oblasti…“