Když jsme u toho hodnocení vína… Antonio Galloni (píše pro web i tištěnou podobu magazínu Roberta Parkera) prohlásil, že nebude hodnotit neročníková šampaňská, která nemají uvedeno datum degoržování (více o tomto třeba v článku o přípravě šampaňského) či kód, dle kterého se dá snadno dohledat. Souhlasím a tleskám. U neročníkových bublinek je datum, kdy bylo víno vypuštěno do své další fáze zrání a na trh, strašně důležité. Je dobré vědět, zda pijete (kupujete) něco, co leželo ve skladech několik let, nebo víno „čerstvé“. Hlavně u levnějších kousků neurčených pro delší zrání. Což mi připomíná, že o Champagne je moc pěkný článek na webu Berry Bros.
Na Vinography se objevil super zápisek na téma „Jak zabránit prodeji vína v Pensylvánii“, kde autor popisuje bizardní prodejní stroj komplikující každý krok nákupu, od výběru ze zhruba 50 různých vín (voleny dle obliby v tom kterém supermarketu) až po finální možnost víno opravdu převzít. Stroj kontroluje váš věk (nutnost projet identifikační kartu, respektive řidičák, čtečkou), díky kameře napojené na centralizovaný pult Liquor Control Board dojde k ověření, zda jste to opravdu vy, a dokonce se zjišťuje, zda nejste pod vlivem alkoholu (dýchnete do senzoru). Platba možná samozřejmě jen kreditkou na stejné jméno jako je řidičák. Pilotní nasazení začíná letos. Velký bratr ohlídá vše, vítejte ve „svobodné zemi neomezených možností“.
Na Teatro Naturale najdete článek o několika trendech v konzumaci a pěstování vína. Zajímavé je třeba likvidování vinic v Evropě (třeba Španělsko loni sejmulo skoro 4% celkové plochy). Celosvětová konzumace vína možná v důsledku krize lehce poklesla, ale s produkcí to moc nehnulo, vyrobilo se zhruba 268 milionů hektolitrů vína. Uf. V kontextu toho likvidování vinic ve Španělsku mne zaujal článek Jancis Robinson vyloženě nadšené ze španělského ryzlinku, Jamie Goode zase hýká blahem nad ryzlinkem z Chile. Čas se zase trochu podívat po téhle odrůdě z „nezvyklých“ lokalit?
A teď něco pro milovníky grafů. O Liv-ex Fine Wine Index jsem tu už nedávno něco málo psal. Vypadá to, že v roce 2009 poskočil o 15.7% a průměrná cena sledovaných velkých vín tedy opět začala, po výrazném propadu v roce 2008, hezky růst. Fuj! Analýza vývoje cen v posledním desetiletí také ukazuje, že investice do velkých vín se vyplácí, v procentuelním zisku poráží investice do klasického výtvarného umění, nemovitostí či dokonce ropy. Kdo vrazil prachy do kvalitních ročníků Château Lafite Rothschild, mohl se těšit ze zisků 400% a více, u ročníku 1982 je skok za posledních deset let dokonce 857%. Lafite je prostě držák, který nyní navíc těží z neuvěřitelné obliby v Asii.
Česká televize odvysílala pořad Retro věnovaný vínu, najdete jej i v jejich online archivu. Těch pár minut času stojí za to investovat, pokud nic jiného, minimálně můžete zavzpomínat na nějaké ty staré podivné vinné směsky. Pobavila i část o dovozu vína ze zahraničí a jeho následných „úpravách“ :o)
A na závěr ještě něco k domácímu vinařství. Kdokoliv chutnal letošní Svatomartinská, musel si všimnout, že hroznům rozhodně nechyběla cukernatost, ale kyseliny dost možná ano. A tak mají vinaři možnost víno přikyselit. Nejsem si jist, zda by takový krok neměl proběhnout mnohem dříve (pokud vůbec, ale bavíme se tu doufejme hlavně o poloprůmyslových produktech), než když je víno již v podstatě hotové, ale co už.
