Nadělil jsem ženě k vánocům sérii tří DVD Zapomenuté poklady české kuchyně, kterou vydal Pražský kulinární institut a propaguje ji mimo jiné textem: „Proč „zapomenuté“ recepty, když svíčková nebo vepřo knedlo zelo jsou notoricky známá jídla, která vaří každá hospoda? Protože jsme zapomněli, jak mají správně chutnat, sami je většinou uvařit neumíme a jen málokde je dělají tak poctivě, jako to uměly naše babičky. A některé recepty jsou skutečně zapomenuté. Víte snad, jak chutná, natož jak se připravuje takový žahour nebo kachní kaldoun? Přitom jsou to jídla, která si zaslouží místo ve vašem jídelníčku“. Nemyslím si, že zrovna u nás doma by se na klasické recepty zapomínalo (a žena leckterá jídla zvládá minimálně stejně dobře, jako si je pamatuji od babičky), ale stejně mi přišlo jako dobrý nápad tohle dílo do domácí kuchařské sbírky doplnit. A asi tenhle styl dárků taky znáte. Sice je kupujete jen s tím nejlepším záměrem a pro toho či onoho, ale tak nějak podvědomě tušíte, že jde zároveň i o dárek pro vás. Což jsem si i ověřil po shlédnutí několika receptů a především prvním z nich na talíři. Moc chutný dárek to byl!
Nejdříve něco technikálií. Celý komplet třech DVD, kde každé jde ale koupit samostatně, vás vyjde na baťovských 999,- Kč. Obsahuje zhruba šedesátku receptů (+ v rámci některých z nich ještě postupy na různé přílohy, komplet seznam je na webu PRAKULu), myslím velmi dobře vybranou sadu základu české kuchyně od věcí jednoduchých po poměrně komplikované, od čočky se sázeným vejcem po jelení hřbet s glazírovanými kaštany. Každý z receptů je jak s kompletním detailním postupem na videu (dohromady toho je šest hodin), tak i v útlé brožurce s fotografií, seznamem surovin, postupem a tipy a triky. Zrovna v těch tricích může myslím i ten, kdo už se doma něco navařil, najít některé zajímavosti, které dosud netušil.
Na samotných DVD, kde vzhled navigace a znělek vypadá poněkud amatérsky, levně a jako z dob dávno minulých, si můžete pustit buď komplet všech receptů (takový dvouhodinový slinosbíhavý film), recepty na jednotlivá jídla ze seznamu či konkrétní recepty (tj. odděleně i přílohy) z A-Z rejstříku. Nic komplikovaného a objevného. Samotná videa pak nepřinášejí žádnou show, nečekejte vtípky a cokoliv mimo téma, jde o účelné vaření a nic víc. Šéfkuchař Václav Frič vždy vystřihne ten který pokrm, doplní nějaké ty tipy a triky a hotovo. Asi bych ocenil, kdyby součástí bylo i delší povídání o jednotlivých jídlech, něco více o historii, variantách, surovinách, více o jednotlivých druzích masa (třeba v receptu na nadívanou křepelku, kde se navíc používá i vepřová bránice, by to jistě mělo smysl). Sice občas něco takového padne, ale na můj vkus nedostatečně často. Má-li to DVD ambici oživovat staré klasické recepty a postupy, je myslím třeba více než je jen kvalitně předvést. A dost mne štval ještě jeden detail. U receptů je občas zvuk z kuchyně a mluví sám šéfkuchař, což působí přirozeně a naprosto mi vyhovuje. Většinou je ale veškerý originální zvuk ztlumen, jede spíš otravná a neustále se opakující smyčka „výtahové hudby“ a komentář někoho jiného, do kterého jen sem tam pronikne trocha šéfkuchařova hlasu, který ale v ten moment říká prakticky to samé (maximálně o pár vteřin později). Moc nechápu, působí to otravně a doba podobné prezentace receptů je myslím dávno pryč.
Otestovali jsme recept z obálky prvního disku, kance se šípkovou omáčkou. Recept na kance je doplněn postupy na správnou máslovou jíšku a mandlové krokety. Vše bylo poskládáno jasně a logicky a i jedno z těch komplikovanějších jídel myslím podle disku zvládne i začátečník. Ti pokročilí si dost možná video jen zběžně projedou, zda neobsahuje něco zásadního co je třeba dodržet, ale pak už zůstanou jen u informací z na stole rozložené brožurky. I v ní je vše důležité. Náš kanec ve výsledku nevypadal tak hezky jako od profíka (nepovedly se správně plátky mandlí na kroketách a došel nám rozmarýn na ozdobu, to bude hlavní chyba :o), ale chuťově byl opravdu výborný.
Přinese vám něco série DVD Zapomenuté poklady české kuchyně, pokud už staré klasické recepty zkoušíte a v knihovně opatrujete díla jako prvorepublikovou Zlatou kuchařku s rozpočty od Anuše Kejřové (vyšla nedávno znovu, my doma oprašujeme osmnácté rozšířené vydání z roku 1947, občas se bavím informacemi o tom, jak správně šetřit uhlím a účelně jej při přípravě toho kterého pokrmu v kamnech využít, ale ty vlastní kuchařské postupy moc nezastarávají) či jiná tradiční česká kuchařská díla? Těžko říct. Můžete narazit na zajímavé tipy a triky, které vám v kuchyni pomohou. Nebo vás třeba lákavé fotky a DVD položené u televize nakopnout nějaká ta jídla vyzkoušet, když by jinak zůstala skryta jako jeden ze stovek receptů v hloubi jiné kuchařky, kterou vytahujete skutečně spíše v případě nouze. Asi je na každém se rozhodnout, zda mu utracení tisícovky za zhruba šedesát receptů stojí za to. Můžete to brát taky jako investici na podporu vzkříšení slávy klasické české kuchyně, která si to zaslouží.