Zaslepení Montrose, La Lagune a Chasse-Spleen

Jeden pondělní e-mail, jehož část uvedu na konci dnešního zápisku, mne tak trochu upozornil, že jsem úplně zapomněl uveřejnit poznámky z malé slepé předvánoční ochutnávky několika červených z Bordeaux. Šlo vlastně o pokračování o rok starší ochutnávky, o které jsem se tu už rozepisoval právě s důrazem na chutnání ze zakrytých lahví. Loni jsme, v komorním počtu pěti osob, otevřeli stejný počet lahví. Zakrytých v černém pytli, neovlivňováni nápisy na vinětách a cenou vína. Je totiž podnětné zjistit, že víno za pětinu ceny vám chutná víc než jeho dražší kolega. Nestává se to vždy, ale dost často. A i při takhle nízkém počtu lahví, navíc značně odlišných, je není vůbec snadné spolehlivě určit (a to i v případě, že jste některé již dříve pili a máte nastudovanou „teorii“, cizí degustační poznámky). Možná to trošku pochroumá ego, ale má smysl. Co se pilo a jak chutnalo?

Château Sénilhac 2003 (Haut-Médoc, Bordeaux)
Cru Bourgeois z levého břehu, odrůdově 65% Cabernet Sauvignon, 35% Merlot a 5% Cabernet Franc. Hodně temná barva. Ve vůni bohužel korek či něco jemu hodně podobného, protože v chuti se to neprojevuje tak silně (je plnější, dobře strukturovaná, dost fajn). Ale ta aromatika odpuzuje. Vadná láhev.

Château Chasse-Spleen 2004 (Moulis, Bordeaux)
Jedno z mých oblíbených château, přehlédnuto v klasifikaci z roku 1855, ale rozhodně by mělo na Cru Classé statut. Už jsem to o něm psal velmi detailně, i o tomto konkrétním ročníku. Hluboká, až novosvětsky temná barva. Ve vůni taktéž temné, ovocité, masité, s kupou grafitu, kořenitost, ale takové nepřístupné, odmítavé. V chuti suché, ovocité, dost pěkných tříslovin i kyseliny, tvrdší a teprve na cestě, ale velmi zajímavé. (jejich druhé víno, L´Héritage de Chasse-Spleen 2004, jsem pil v posledních měsících dvakrát a je o dost přístupnější, ale zároveň působí občas tak divně „vyschle“, podobně jako další levnější Bordeaux ročníku 2004… asi se o tom rozepíšu víc nad několika vzorky)

Château Chasse-Spleen 2000 (Moulis, Bordeaux)
Hutnější, tmavá barva, jen decentně nazrálá. Intenzivní a poněkud „přísná“ vůně, kde je ovoce upozaděno grafitem, mineralitou, uzeným dřevem. Později se objevuje trochu džemovitého ovoce a i trochu nezvyklé zeleninové tóny, je to docela bohaté a zajímavé pití, vyzrálé, mění se ve sklence a láká k napití. V chuti plnější ale nijak těžké, vyvážené, skvěle postavené víno. Ovocitost, již znatelně ohlazené tříslo, výraznější, delší. Tak akorát všeho, výborně pitelné.

Château La Lagune 1999 (Haut-Médoc, Bordeaux)
Spadá do Troisièmes Crus, třetích cru v klasifikaci z roku 1855, a jako jedno z mála přitom neleží v jedné ze slavných částí Médocu. Na vinicích i ve víně dominuje Cabernet Sauvignon následován Merlotem, ale i další odrůdy zde mají překvapivě vysoké poměry. V případě ročníku 1999 (a není jediný) vinařství „překročilo plán“ a uvádějí skladbu 42% Cabernet Sauvignon, 38% Merlot, 10% Petit Verdot a 20% Cabernet Franc (= celkem 110%). Temná barva. Výrazná trochu chladnější aromatika na úvod s dominantním kávovým tónem okolo tmavého ovoce, bohaté, zajímavé a trochu zvláštní. Suché, pěkná struktura, stále mladé ale vyvážené a dobře pitelné, trocha zelenějších tónů a „vulgárnější“ (vlezlejší) projev dřeva. Hutnější, výrazné, ale tak nějak „vynuceně“, přesto velmi dobré pití. Zkusil bych tomu dát více času.

Château Montrose 1999 (Saint-Estèphe, Bordeaux)
Jedno z Deuxièmes Crus, druhých cru. V Saint-Estèphe nemají žádné první a o špičku této oblasti se tradičně rve právě Montrose s Cos d'Estournel. Montrose je typicky tříslovinná mohutná obluda, které svědčí (a leckdy je i vyžaduje) desítky let zrání, ročník 1999 je ale prý (dle kapacit v oboru) již možné otevřít. Inu zkoušíme tedy. Odrůdově je to (velmi přibližně, jde spíš o stav vinic) 65% Cabernet Sauvignon, 25% Merlot a 10% Cabernet Franc. Velmi temná a decentně nazrálá barva. Na úvod sevřená přísná vůně. Temné ovocité víno tekoucí mezi štěrkem. Ale otevírá se. Tabákové listy, krabička cigaret a exotické čaje, k tomu hořící benzín. No jo, pocitovka, krásná věc. Komplexní, bohaté, zajímavé. Suché a opět dost přísné, působí plně a intenzivně (jak to dělají, to víno má stále jen 12.5% alkoholu?!?), stále hromady třísla, dost kyselin a všeho pro další cestu. Mladé, komplikovanější, bohaté a skvělé víno.

Výsledek slepého hádání? Montrose bylo celkem jasné (i bez nápovědy v podobě korku, který se při otevírání nešťastnou náhodou dovnitř lehce nadrolil), u ostatních čtyř jsem měl všechno blbě. Smutné, ale pravdivé. Nenechám se odradit a budu zkoušet dál :o)

E-mail, o který jsem se chtěl podělit, je od Tomáše Domince (viz starší přehled jeho skvělých hlášek z kampaně En Primeur) a týká se L´Héritage de Chasse-Spleen 2008, které se poněkud opožděně objevilo v nabídce až nyní. Jedná se o jedno z mála vín, které nakupuji pravidelně a sleduji skrze ročníky, prostě mne baví. E-mail je o klasickém francouzském chaosu…

Toto víno se až do roku 2000 nazývalo Ermitage (nikoli Heritage) a vedle něj souběžně existovalo - a existuje -  ještě další tzv. druhé víno s názvem Oratoire de Chasse Spleen. To je opravdu z apelace Moulis a není k dostání na veřejném trhu.

L´Héritage ve skutečnosti není druhým vínem, ale samostatným (tedy v podstatě prvním) vínem z parcel, jež patří Chasse-Spleen v apelaci Haut Médoc.

Pokud máte pocit, že tomu teď již bezpečně rozumíte, pak doporučuji nahlédnout na oficiální stránky Ch. Chasse Spleen: dozvíte se, že je to druhé víno stejně jako Oratoire, a že se jmenuje HERMITAGE. A pro úplnost - letošní nabídku na něj jsme dostali od různých bordeauxských obchodníků pod názvy Hermitage, Ermitage, Heritage a Hertitage.

Nuže - ve své podstatě je to v dnešní neklidné době docela příjemné zjištění, Francie stále zůstává Francií.