Na zavínění posloužilo jakostní Veltlínské zelené 2009 z vinařství Šilinek (trať Staré hora v Pavlově), víno svěží, nerušivě krásně pitelně mladé, lehce pepřové, suché, čisté, na jakostku spíše překvapivě plnější, fajn nekomplikované pití. A pokračovalo se stejnou odrůdou, Veltlínské zelené 2008 kabinet vinařství Šalša (podoblast slovácká, obec Ježov, trať Horky). Aromatické jemnější až poněkud nevýrazné, sevřené, trocha minerality, nějaké květiny. V chuti čisté, suché, uhlazené, bezproblémově pitelné, ale nějak zásadně neoslovilo. To Školní statek Mělník a jeho Sylvánské zelené 2008 jakostní (původ hroznů v mělnické podoblasti) zaujalo o něco víc svých „listnatým“ projevem, příjemnou decentní květinovou aromatikou mixnutou s dubovým listím (nebijte mne, pocitovka). Suché, spíše lehčí a poměrně neutrální v chuti, ale tak nějak má svůj charakter a moc dobře se pije, potěšilo.
Asi největší bílou hvězdou večera se naprosto právem stal oblíbenec oslavenkyně, zemský Ryzlink vlašský 2008 sur lie od vinařství Koráb, u kterého najdete naprosto vyčerpávající detaily na Veltlínu. Krásná, živá a ve sklence (i lahvi) se neuvěřitelně měnící záležitost. Kvasnice, decentně zeleně jablíčkově oxidativní charakter, květiny, exotičtější ovoce. Suché, živé, krémové, bohaté, opravdu velmi dlouhé… skvělé pití! Ryzlink vlašský 2008 kabinet z vinařství Šilinek (Pavlov, trať Boží muka) to neměl po „kvasničáku“ vůbec snadné a samostatně by možná zapůsobil mnohem lépe, takhle mám v poznámkách „jen“ svěží, čistý, poměrně typický dobře udělaný lehčí vlašák na denní pití, nic víc ani méně.
Jako další přišlo Rulandské bílé 2007 pozdní sběr sur lie z vinařství Stanislava Vyskočila (sídlí v Blatnici pod Svatým Antonínkem, hrozny na toto víno pocházejí z Boršic, trať Molvy) bylo poměrně jasně nazrálé a již se sunoucí do medových tónů, zároveň ale s lehkou sklepní zatuchlinou, stejně se víno projevovalo i v suché chuti. Neuburské 2004 od vinařství Nečas z Rakvic (trať nejspíše Kozí horky) bylo raritou „mimo soutěž“, ale drželo se docela slušně. Lehce sirkově zaprděné, ale suché, lehčí a slušně pitelné, přežilo :o)
Prvním červeným se stal Modrý portugal 2008 jakostní vinařství Ladislava Musila z Kounic (ale přesný původ hroznů neuveden). Lehčí, peckovinová, odrůdová záležitost jemně „selského střihu“. Suché, čisté, jednoduše pitelné peckovinově ovocité. Od Musila se postupně propíjím několika vzorky (včetně pár „archivů“) doma a sepíšu časem nějaký souhrn. Druhým červeným byla zemská Frankovka 2008 vinařství Doleček z Valtic (trať původu v poznámkách chybí), projevem takový „moderní“ ovocný styl s dost výrazným dřevem, v chuti suché, slušně plné, ovocité, měkčí, delší a opět výraznější dřevo (možná až moc). Ale za stovku víc než slušné. A pokračovalo se k vinnému sklepu Rakvický mamut (Miloslav & Kamil Vajbar) a jejich Zweigeltrebe 2008 (trať Kozí horky), vínu aromaticky výraznému, kde se ovoce míchá s kmínovým chlebem a vůbec je to celé takové divočejší. V chuti suché až trochu trpčí, dost kyselin a ne stoprocentně vyvážené, ale stále slušně pitelné a v podstatě v pohodě, nic vyumělkovaného a trochu rustikálnější styl, holt víno s mamutem :o)
Závěr patřil dvěma červeným z vinařství Krásná hora, dalšímu z oblíbenců oslavenkyně, viz její report z degustace. Pinot Noir 2007 (Starý Poddvorov, trať Krásná Hora) je temnější, efektní a opravdu pěkný ukázkový barikovaný pinot se vším všudy, kde dřevo zatím trochu zastírá šťavnaté peckové ovoce, ale tohle víno má ještě hodně před sebou. Suché, pěkné kyseliny, vyvážené, ovoce švestko-višňové, dřevo, delší. Skvěle pitelná záležitost které ještě přidá čas, hodně pěkně postavené víno, na mne až tak nějak „matematicky přesně“, jako bych v pinotech podvědomě hledal nějaké lehké úlety (na tohle téma je jeden moc pěkný zápisek P.J., konec druhého odstavce části z 8. března). A možná i díky tomu mne od stejného vinařství skoro více bavil Pinot Noir 2006, víno bledší barvy, nazrálejší, překvapivě působící „chladněji“ než nulasedmička (čekal bych to naopak), přirozené, tmavší lesní ovoce v mixu se dřevem, suché a čisté v chuti, výrazné, vyvážené, skvěle pitelné s delší dochutí s mírnou hořčinkou. Velmi pěkné pití, takové „vzrušivější“ než nulasedmička, která je ale „preciznější“. Ideální ochutnat oboje :o)
