Slepá láhev a výborná netradiční růžovka

Když jsem v prosinci psal o láhvi s tajemným obsahem (dodnes netuším, co to bylo), nečekal jsem, že se mi to stane znovu. Ale minulý týden zase jednu anonymní láhev obdržel, ovšem tentokrát k ní dostal samostatně v obálce vinětu. A tak si víno v klidu přechutnal, sepsal poznámky a odhadl, o co se asi jedná, a pak s trochou obav (jelikož u nás byla návštěva a já se nechtěl ztrapnit úplně mylným tipem) víno odhalil. A mé ego zase jednou poskočilo, odrůdu i místo původu jsem měl správně. O pár dní předtím mne ale jedna sommeliérka krásně ztrapnila, když jsem pěkné (křupavě svěží, trocha medových tónů, minerální) víno označil za ryzlink, aby se ukázalo, že jde o trochu netypický sauvignon ze Sonberku, takže tím se to asi vyrovnává. Každopádně k dalšímu „tajemnému“ vínu (zelená bordó láhev, plastový špunt bez potisku) jsem si napsal toto: „Pěkná barva, hlubší, do zlatavé. Svěží, intenzivní vůně, medová s květinami, kořenitost a mineralita, dost slušné, jemně náznak barev & laků (botrytické hrozny) a reduktivních tónů. Ne vyloženě mladé (07+), suché s hezkou kyselinou, středně plné, lehounká hořčina, fajn délka, dobře pitelné.“ Samozřejmě odhadnout to takhle z popisku, bez toho celkového pocitu z přičichnutí, který textový popis nikdy nenahradí, není snadné. Ale klidně to zkuste, odhalení až na závěr článku :o)

A teď už k růžovému, kde je původ i vinař znám, ale přesto si zachovává něco „tajemna“. Na webu je popsáno (úryvek) jako „Excentrické růžové víno. Směs asi deseti blíže neurčených odrůd ze starších vinic. Všechny hrozny byly nejprve společně pošlapány a po několikahodinovém odležení lisovány na malém vřetenovém lisu.“ Jedná se o víno z vinic a sklepa Richard Stávka, Divý Ryšák 2008. Tuhle láhev jsem si otevřel „na uklidnění“, frustrován z návštěvy „gala“ přehlídky Salonu vín v Praze, a dopíjel ho druhý den. Barevně pěkná šípkočajová růžovka, trochu matnější. Voňavé, moc zajímavý zemitější mix všeho možného. Řebříček, aromatické bylinky, náznak charvátoidních lesních jahod. Většina se opakuje i v příjemné chuti, dominuje kvantum pěkných kyselin, zemitost, svěžest. Výborně pitelné víno, živé, klouže do vás samo, k tomu slušná délka… prostě fajn. Nic nepředstírá, působí důvěryhodně, přirozeně. Láhev jsem zakoupil po loňské návštěvě vinařství, projížďce po okolí a vinicích (na koňském povoze) s občerstvením v podobě domácího kozího tvarohu a výborného žitného chleba, to vše částečně za deště. Atmosféru to mělo, ani nevím, proč jsem se nerozepsal víc.

Na videu výše najdete takový malý vtípek, Richard Stávek nalévá na vinici Špigle sklenku bílého cuvée právě z této vinice, úžasného vína co mne vyloženě nadchlo. A popisuje jej tak, jak si mnozí obvykle bio(dynamická) vína představí. Realita je ale obvykle jiná, byť nějakou tu perličku a ne úplně jiskrnou čirost můžete očekávat s velkou pravděpodobností (a není na tom nic špatného) :o)

A odhalení vína z úvodu? Můj tip byl mikulovský vlašák, konkrétně někde od Pálavy. V lahvi se skrýval Ryzlink Vlašský 2008 botrytický výběr z hroznů z vinařství Palavín.