Na vinětě se praví: „Ryzlink rýnský z prvotřídní viniční tratě Mělníka, byl v roce 2007 ztvárněn vápenitým podložím, příhodnými mikroklimatickými podmínkami stanoviště a kvašením v dřevěném sudu. Jeho skořicově květinová vůně se plně rozvine při teplotě 14°C a po dobrém odvětrání otevřené láhve, kdy po 2-3 hodinách začne vystupovat harmonická kořenitost spolu s dostatečnou tělnatostí a svěží přitažlivostí.“ A tak jsem zkoumal a přiznám se, že konzumace tohoto vína pro mne byla vlastně více experimentem (teplota od 8 do 15°C, postupný vliv vzduchu a tak) než pitím vína, které bych si vyloženě užíval, což je škoda. Trochu mne zamrzelo, že viněta praví „z prvotřídní viniční tratě Mělníka“, ale z jaké se nedozvíme (já bych tipoval Na bílých břehách). Ale je fakt, že celý ten systém označování zemských vín je tak divný, že dát tam nějak výrazně jméno viniční tratě by dost možná bylo porušením kdo ví čeho všeho. Fakt vinařům studium zákona nezávidím, posuďte sami: „Etiketa zemského vína může kromě údajů podle odstavce 1 dále obsahovat název odrůdy nebo odrůd, a to v souladu s předpisy Evropských společenství 50a), podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být nejméně 15 %, velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu "zemské víno", název odrůdy nebo odrůd musí být uveden pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem "zemské víno" a označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína podle § 18 až 22 nebo vína originální certifikace podle § 23. (4) Zemské víno smí být označeno pouze zeměpisným označením stanoveným prováděcím právním předpisem. K výrobě zemského vína smí být užity jen vinné hrozny sklizené v zeměpisné jednotce, která nese zeměpisné označení podle tohoto odstavce. Použití názvu jiné zeměpisné jednotky než uvedené v prováděcím právním předpisu je zakázáno.“ Fuj! :o)
