Během příprav článku u sudových Bordeaux 2009 a aktuální kampani en primeur jsem narazil na zajímavý názor od Jo Purcella, ředitele Hong Kongského pobočky jednoho z nejvýznamnějších prodejců velkých vín: „Nákup v en primeur je džentlmenská dohoda – a nepoděje se v Asii, kde byznys je byznys“. Tenhle způsob nákupu vína má skutečně svá specifika a vyžaduje obrovskou dávku důvěry ze strany nakupujícího. Na džentlmenské dohody jsem, po několika nepříjemných a drahých zkušenostech z minulosti, docela alergický, ale do en primeur už po několik let vstupuji. Pravda, nikdy s takovým objemem peněz, aby mi to mohlo nějak zkomplikovat život. Stejnou důvěru vkládá do obchodníků i vinařství 30% (26 z celkových 85) hlasujících v poslední anketě, pro šest je to letos navíc poprvé. 50 (58%) z hlasujících čtenářů tohoto blogu v en primeur nenakupuje, dalších 10% zatím neví, co tento způsob nákupu znamená (ty bych odkázal třebas sem). Kompletní tabulka níže…
Další anketa je na téma cen bio vína. Jste ochotni si za láhev s bio(dynamickým) obsahem připlatit, oproti obdobnému vínu bez tohoto způsobu přípravy? Potřebujete k tomu mít i důvěru ve jméno vinaře (a třeba bio od templářů by vás nezajímalo)? Nebo by snad bio vína měla být dokonce levnější, když vinař nemusí utrácet za všechnu tu chemii? :o) Podle jednoho výzkumu je „bio“ u konzumentů tím nejméně důležitým faktorem při výběru vína a cena naopak tabulku jasně vede. A u vás? Hlasujte!
