Je tomu jen pár týdnů, co jsem tu psal o zrušené pokutě v posledním velkém případu falšování vína. A v článku odkazoval na další případy šulení (tj. vyloženě o podvod nejde, ale vůči zákazníkovi není moc fér), od „původního sklepmistra“ co roste v Itálii po „originál Frankovku“ tvářící se jako z Velkých Pavlovic, ale ve skutečnosti pocházející ze Slovenska. Firma České vinařské závody má krom těchto „podvůdků“ na krku i několik velkých průšvihů. Byla zapojena v tom největším falšování z roku 2007, v roce 2009 byla obviněna, že na trh dodávala italské víno, které bylo ve skutečnosti směskou všechno možného z různých zemí nakupovaného od firmy Vína Velké Moravy. A včera SZPI oznámila další jejich prohřešek, kterého se aktivně účastnilo i Vinium Velké Pavlovice (České vinařské závody je už nějaký ten pátek vlastní).
V zásadě jde o to, že ve Viniu skončilo nejméně 1 070 480 kilogramů hroznů neznámého původu vydávaných za produkci místních pěstitelů, ale ve skutečnosti kdo ví odkud. A s dost velkou pravděpodobností ze zahraničí. Nic moc. Momentálně se dohledávají šarže vín vyrobené z těchto hroznů (povětšinou by mělo jít o produkty Českých vinařských závodů, do kterých částečně zpracované hrozny Vinium předalo) a mělo by dojít k jejich stažení z trhu. Naprosto nechápu, jak firma s takovouhle sérií škraloupů může ještě normálně fungovat. Komplet tiskovou zprávu si můžete přečíst na stránkách SZPI. Na Finančních novinách je pak k nalezení i reakce obviněných, jako vždy v těchto případech se označují za oběť překupníků.
Paralelně se objevují zprávy o tom, že letošní úroda leckde nebude ideální a proto je nutné řešit problém s burčákem (když už slušné hrozno vyrostlo, zpracuje se spíše na víno). A tak moravští vinaři stojí v Bořeticích dlouhé fronty u kamionu s dodávkou hroznů odrůdy Irsai Oliver dovezených z Maďarska, jinde zase nakupují obdobné rané odrůdy z Itálie. Takže pokud někde uvidíte „burčák“, schválně se zeptejte (pokud to nebude jasně uvedeno), odkud pochází. Možná se budete divit. A pokud vám řeknou, že ze zahraničí, ale reklamní poutač bude hlásat výraz burčák, v klidu prodejce napráskejte, nic jiného si nezaslouží. Takhle se totiž smí označovat jen zkvašený mošt původem v Čechách či na Moravě.
Dost by mne zajímalo, kolik dalších kamionů z Maďarska, Itálie či o hlavního odběratele připravené Moldávie sem s „burčákem“ ještě přijede a kolik se ho nakonec nějakým kouzlem změní hned za hranicemi na mošt domácí (a později i na víno). O tomhle problémů, celých cisternách levných vín z okolních zemí, mluví lidé z oboru i samotní vinaři stále častěji a hlasitěji. A zdaleka nejde jen o to, co se děje u velkých výrobců do supermarketů, kteří často původ v zahraničí i oficiálně deklarují a zákazníkům je to jedno (za všechny třeba některé produkty Bohemia Sektu, v jednom z nejslavnějších průvodců světem vína je u ČR dokonce uvedeno, že je vinařsky významná výrobou sektů „především kvašením v tanku za použití hroznů dovezených z Rakouska“, nic moc vizitka). Statisíce litrů vína z ciziny „na doplnění sortimentu“ najdete i u menších vinařů a nevsadil bych ani zlámanou grešli na to, že při popíjení v jejich sklípcích či nákupu „lahví bez dokladu“ návštěvník nedostává jako Moravu či Čechy všemožné směsky. Je zřejmé, že pokud je rozsah problému tak velký jak vypadá, musí si ho uvědomovat i lidé z oborových organizací a celníci, jinak bych je musel považovat za naprosto neschopné, slepé či nejhůře dokonce ve všem zapojené. A to není příjemná představa.
Předpovídal jsem, že minulé případy, byť obrovské, jsou jen vrcholkem pyramidy. Případ Českých vinařských závodů a Vinia přidává dalších pár otesaných bloků. Zatím je snadné si jména hříšníků pamatovat, ale dříve či později se jich proflákne tolik, že to důvěryhodnosti domácího vinařství zasadí pořádnou ránu. A to nejen mezi stále skeptičtějšími vinnými nadšenci, ale i běžnými spotřebiteli, kteří všechny ty lahve od výše uvedených kupují častěji. Jen čekám, kdy se definitivně potvrdí oblíbený vtip o rozdílu mezi běžným a bio vinařem (a že s tím tlakem plísní letos je nějaké pochybení dost pravděpodobné), že jsou nějaké bio hrozny ve skutečnosti za měsíčku stříkané. A možná brzy začne kolovat vtip další, tentokrát o rozdílu mezi vínem z Moldávie a České republiky. Žádný, jen to moldavské nelže o původu, je na něj hrdé…
