Jsou chvíle v životě lidském, kdy jen tak zmateně obcházíte po obýváku, křičíte „proč?“ z otevřeného okna a hledáte láhev s vodkou, případně nějaký ostrý předmět. Původně jsem myslel, že se tu dneska trochu rozepíšu o kulinářském aspektu nové „nejdrsnější celebrity kuchařské show“ (podtitulek mne měl varovat, nic jiného jsem o tom pořadu ale předem nezjišťoval) Čápi s mákem, kterou od včerejška dávají na Primě, ale jelikož byť jen několik minut tohoto díla vám způsobí krátkodobý výpadek části mozku zodpovědné za slušné vyjadřování, jde o trapnost nejnižší úrovně, vulgární primitivní kravinu a přehlídku nevkusu, ve zkratce pořad k zbl… nevolnost způsobující, nebudu se tím dále zatěžovat. Měřítko přiblblosti bylo zase jednou posunuto do sfér, které jsem se zdráhal byť si jen představit. Kdo zvládnul sledovat první díl od začátku do konce jistojistě trpí nějakou, masochismu podobnou, poruchou osobnosti s dlouhým latinským názvem. Prima, která na obrazovky umístila Pohlreicha a Ridiho, tedy dva profíky z oboru, konečně tak nalomila tradiční schéma „celebrit za sporákem“ a projevila snahu stav domácí gastronomie někam posunout (byť stále v mezích zábavního průmyslu), dokázala všechny své zásluhy zničit skutečně ve velkém stylu. Babica je tímto majstrštykem plně rehabilitován, v porovnání s celebritočápy působí jako vrchol vytříbenosti, gratuluji.
Další zprávy pro dnešek už jsou ze světa vína a rozhodně o kus optimističtější. I když… kupříkladu takový Languedoc se shlédl v „cru“ systému Burgundska a rozhodl přinést svým zákazníkům zjednodušený systém rozlišení kvality vína, resp. místa původu. A tak se krom běžného AOC Languedoc, maximálně s vyjmenováním některé ze specifických oblastí, od poloviny roku 2011 možná setkáme i s označením Grands Vins du Languedoc (např. pro apelace Minervois či St. Chinian) a Grands Crus du Languedoc (pro specifické špičkové polohy, Decanter jmenoval Minervois „La Liviniere“ a Corbières „Boutenac“). Je fakt, že Languedoc je vnímán buď jako zdroj opravdu levných obyč vín, nebo (pokud se mu trochu věnujete) jako místo s hromadou „zatím neobjevených“ povedených vín za rozumné ceny. Jak jsou vína ze špičkových regionů Francie cenově stále nedostupnější, bude se zrak k Languedocu upírat (už dnes v něm špičky z Burgudska a Bordeaux začínají hospodařit a jejich výsledky jsou leckdy dost překvapivé) stále víc a nějaké rozumné rozlišení kvality místa původu má asi smysl. Uvidíme, co to přinese…
Tyler Colman (aka Dr. Vino) sepsal článek o vzrůstajícím alkoholu ve vínech z USA a jeho vztahu k daním. V zásadě jde o to, že v USA je při alkoholu do 14% možná odchylka až 1.5% a platí se nižší daň (což kupříkladu vede i k tomu, že se víno ředí vodu, byť oficiálně se tento postup smí použít jen pro zajištění bezproblémové fermentace, pokud hrozno vyzrálo příliš). Daň stoupá při překročení 14%, kdy se navíc přesnost musí zvýšit na +/- 0.5%. Výzkum srovnává hodnoty laboratorně naměřené s těmi na lahvi (a za kolik vín tak byla podvodně odvedena menší daň), do grafů vynáší procento vín s alkoholem nad 14% (od roku 1995 do roku 2009 se počet více alkoholických vín přiblížil deseti procentům, z původních šesti) a vůbec to působí dost zajímavě. Na webu má Dr.Vino jenom něco jako abstrakt, plný text vyšel v aktuálním čísle magazínu Wine & Spirits. Kdyby ho někdo náhodou kupoval, moc by mne to zajímalo. Na téma alkoholu ve víně bylo něco i zde, v článku „I ve víně je alkohol“.
A když jsme u toho alkoholu… různé výzkumy, podle toho kdo je platí, již v minulosti prokázaly, že víno a alkoholické nápoje mají kladný vliv na určité aspekty našeho zdraví (krom té spousty vlivů vyloženě negativních). Teď skupinka vědců z japonského National Institute for Materials Science objevila, stylově díky nějaké příšerné párty v laboratořích (alespoň to tvrdí již stažený článek na The Mainichi Daily News, přístupný skrz Google Cache), kladný vliv vína, saké, piva a dalšího alkoholu na supravodivé vlastnosti kovů. Zatím zjišťují, které složky těch nápojů jsou za efekt zodpovědné, protože při použití čistého lihu se takový efekt nedostaví. Krása! Když může víno pomáhat supravodivosti u kovů, mohlo by přinášet nějaké speciální schopnosti i lidem… zatím jsem ale narazil, při vnitřním užití většího množství některé ze substancí, na efekty nepříliš praktické, naštěstí však jen krátkodobé.
A když jsme u té vědy a pokusů… rozinka v šampaňském!
P.S. Pro ty ozbzvláště odolné z Vás je tu záznam prvního dílu makových čápů na Streamu.