Dvě červená z Vinařského dvora

Loni cestou z návštěvy vinařství Richarda Stávka jsme se zastavili ještě u jeho bratra Jana, který společně s otcem Jaroslavem pracuje na Vinařském dvoře Němčičky (na webu kupa informací). Asi nejznámějším sortimentem jsou jejich všemožná likérová vína, pokud budete mít cestu, dejte jim šanci. Mám tu report z akce, kde Jan Stávek vyučoval sylvány, ale a jinak se hodně prezentuje jako propagátor vín růžových. Já mám tenhle podnik ale už delší dobu tak nějak spojen spíše s víny červenými a směskou Karmazín především. A právě tu, společně s frankovou a roséčkem, zakoupil a odvezl si domů na popití. O rosé jsem tu psal a nebavilo mne, zklamala i jejich vítězná Frankovka rosé 09 letos na Winefestu v Mělníce a to měla průměr 88 bodů, ale možná mám jen smůlu na divné lahve. Ale teď už k těm červeným.

Obě jsou v klasické zelené bordeaux lahvi, s plastovou záklopkou a plným, kratším ale kvalitním korkem. Viněta žádné umění, ale účel splní a k těmhle dvěma vínům mi docela sedí.

Frankovka 2007 zemská (původ v Němčičkách na vinici Růžený, naposledy chutnáno v prosinci 2009) je víno tmavší, ale stále vidíte v pohodě skrz. Ve vůni peckovině ovocité, švestky, spíše jednodušší klasika s trochou těkavek, ale v pohodě. V chuti suché, lehčího střihu, decentní nasládlost ovoce a hodně výrazná kyselina, ovšem veskrze vyvážené a dobře (= celý večer a neunaví) pitelné. Po pravdě za 125,- Kč asi umím nakoupit i lépe, ale večer víno zpříjemnilo.

Karmazín 2008 zemské (směs s dominancí odrůdy Frankovka doplňuje Svatovavřinecké a trocha Modrého portugalu, naposledy jsem pil včera) je označen jako „cuvée rustic“ a prý vyroben tradičními metodami, což spočívá v častém ponořování matolinového klobouku, zrání v dubových soudcích a (ne)odbourání kyseliny jablečné spontánně, tedy nic exotického. Moc pěkná jiskřivá rubínová barva, lákavá. Peckovinová ovocitá vůně, čerstvá, nekomplikovaná ale fajn. Trošku mne tam dráždí lehká „starý sud“ zatuchlinka (u obou chutnaných lahví), podobně jako v tom roséčku Růžený, ale v chuti se neopakuje. Ta je ovocitá, se šťavnatou a trochu neotesanou kyselinou, čerstvá, lehčí s tříslem spíše decentním. Moc fajn na popíjení i takhle v létě, nic k přemýšlení a večerní meditaci.

Pamatoval jsem si starší ročníky Karmazínu trochu bohatší, tohle bylo na nic si nehrající běžnější červené z Moravy. Jsou mi v poslední době nějak sympatičtější než ty různé pokusy o „jižní vína“, přezrálé nepřirozeně temné obludy s kupou dřeva, co ale nedrží pohromadě, protože jim prostě chybí struktura. A fakt to není nedostatkem sluníčka :o)