Pinot Noir z Čech a Moravy 2005 – část II.

Na začátku února letošního roku jsem zde popisoval první kolo ochutnávky odrůdy Pinot Noir (Rulandské modré) ročníku 2005 z Čech a Moravy a taktéž upozorňoval, že vzhledem k počtu vzorků se část „těch nejlepších“ (vín, od kterých je očekáváno nejvíce) přesunula na podzim, do druhého kola. A to máme za sebou. Vzhledem k jakýmsi logistickým zádrhelům menší část vzorků odpadla a nakonec se utkalo rozumných 15 vín. A otázka zní – podařilo se jim nějakým způsobem upravit verdikt z února, kde jsem nad smysluplností archivace domácích pinotů už trochu lámal hůl? Jak dopadlo srovnání špičkové řady Premier od Michlovského se vzorky od Pavla Springera, jeho bratra Jaroslava (Stapleton-Springer) a top vínem z (alespoň pro mne) problematického vinařství  LiVi Dubňany?

Možná měl nějaký magický vliv efektní datum 20.10.2010 či vína označená všemožnými piktogramy místo číslem (organizátor, P.J., nám to neulehčuje :o), protože názor na pětileté domácí pinoty tahle ochutnávka přeci jen poněkud rehabilitovala, průměrná úroveň byla poměrně vysoko a ač se vyskytla vína mimo či trochu za vrcholem, většina byla spíše v kondici a příjemně pitelná, některá opravdu výborná. A to i z velké sklenky Riedel Sommeliers Grand Cru Burgundy, která kiksy zrovna moc neodpouští. Při srovnání s ochutnávkou v únoru se vyloženě nabízelo vykašlat na testování co vydrží běžná vína a zaměřit pouze na ta papírově lepší, kde je opravdu předpoklad, že je vinař připravil na možnost archivace. Zní to logicky a snadno proveditelně, ale holt kupa vinařů archivní potenciál svojí „exkluzivní řadou“ jen předstírá a jejich vína se záhy rozloží v základech, zatímco některé kousky, dle skromného vinaře „na rychlé vypití“, často předvedou, že poctivě připravené víno se s časem vyrovnává dobře. Pravda, tuto teorii potvrzují spíše moje domácí konzumace než tento pinotový experiment, přesto si na ní trvám :-) Ale teď už k chutnaným vínům…

Pro mne se jasným vítězem stal, stejně jako už v prvním kole, Stapleton-Springer a jeho barikovaný pozdní sběr (lahvován v roce 2009) z vinice Trkmansko. Složité, efektní, bohaté a trochu divočejší víno (a mírně těká i alkohol), s výborně zapracovaným dřevem, strukturou, stále krásnou ovocitostí, dlouhé, plnější a teprve na cestě. Krása. Nejde o takový ten jemný, elegantní styl pinotu co preferuji, ale špičkového představitele odrůdy rozhodně ano. (pozn. láhev byla bez viněty, popis fixou jsem prováděl já, normálně je adjustáž o dost lepší)

O druhé místo by v poznámkách svádělo souboj hned několik vín, ale ať chci či ne, nejprve musím napsat něco o LiVi Dubňany a jejich barikovanému výběru z hroznů v řadě LV212, vínu původem v trati Úlehle. O jedné velmi nepovedené ochutnávce tohoto podniku jsem tu psal před třemi lety, v začátcích blogu, dokonce i nejspíše obdobné či totožné víno chutnal (existuje více šarží, řada LV212 byla poněkud experimentální, před třemi letu jsem měl tu označenou „A“ a jaká byla ta teď chutnaná jsem si bohužel nevšiml a snad ještě půjde ověřit), tenkrát mi přišlo aromaticky i v úvodu chuti dost dobré, ale silně poničeno výraznou hořčinou. Tentokrát mám poznačenu nijak vysokou, tradiční barvu. Nazrálou, sladší aromatiku, trochu sevřenější, ale komplexní, nebádající ke zkoumání, velmi příjemnou. V chuti suché, výborná kyselina a víno trošku tvrdší, pěkně strukturované tělo a na slepo bych nejspíš tipoval nějakou slušnou vesnici v Burgundsku, delší, stále mladé. Velmi potěšilo. Při odhalování vzorků jsem prohlásil něco jako „jestli to bude LiVi, tak jdu domů“, ale nešel. Velké překvapení. Od nešťastné degustace před lety jsem některá jejich vína chutnal (naposledy letos na Vinaři roku 2010), někdy i naslepo, ale nikdy zvlášť nezaujala. Spíš jsem to jméno opakoval v kontextu jednoho z největších domácích podvodů s původem a značením vína. Možná přišel čas zjistit, zda se z předchozích průšvihů nějak poučili…

Mezi špičku se zařadil Pavel Springer a jeho barikovaný výběr z trati Čtvrtě. Opět víno komplexní, složitější a pěkně nazrálé, s krásným mixem ovoce a kouře, zajímavé, výborně postavené, plnější, delší, ovoce podpořeno perfektní kyselinou a víno skvěle pitelné. Do top výběru také patří Vinselekt Miloše Michlovského s řadou Premier, ve které je barikovaný výběr z trati Trkmansko. Nazrálejší rubínová barva, sladší ovocitá vůně s linkou sladkopálivě kořenitou (červená paprika), komplikovaná, elegantní, bohatá, skvěle zakomponované dřevo. Suché, výrazné, opět trochu nezvyklá kořenitost, ale živé, výborně postavené, sušená brusinka, kyseliny, struktura, délka. Víno, kterému bych rád dal více času doma, kdyby nestálo přes tisícovku.

Potěšilo i vinařství Plešingr a jejich výběr z hroznů (Velké Pavlovice, Staré hory – Francle), na úvod poněkud sevřené a aromaticky nabízející hlavně sladkou ovocitost s likérovou linkou, ale postupně se otevírající do dalších vrstev, bohaté, zajímavé. Suché ale s dotykem sladkosti, tmavé ovoce, dobře strukturované, seriózní, bavilo dost. Rád bych viděl, jak se v lahvi měnilo dál. Dost slušně si vedla i Dobrá vinice s Rouge de Pinot Noir, výběru z vinice Přední hora ve Velkých Bílovicích. Aromaticky příjemné, odrůdové, takový trochu odtažitější a poněkud strohý styl, ale fajn (nevědět, že je to Morava či Čechy, opět bych asi tipoval Burgundsko). V chuti suché, čisté, výborně postavené, trochu tvrdší, delší, stále mladě působící. Pil jsem opakovaně nedávno a pokaždé hýkal nadšením nad úžasnou třešňovostí, od ideálně zralých po žužlání pecek, ta se tentokrát nedostavila a víno jsem naslepo nepoznal. Dost možná utrpělo krátkou dobou otevření, potřebuje se rozdýchat.

Zaujal i druhý vzorek od Vinselektu, pozdní sběr z Růžové hory. Tmavší, nazrálé, plnější, poměrně vrstevnaté, ovoce, kořenitost a lehký nástup sklepních tónů. Suché, plnější, zralé ovoce a lahvová vyzrálost, skvěle držící kyselina, velmi dobře udělané, mírná pachuť v závěru. Lehce na sešupu, ale stále hodně fajn. Docela příjemně překvapilo Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem a jejich pozdní sběr (Hoštka, Labské vinice). Tmavší a hustější víno a i vůně taková, až do moštovaného tmavého ovoce. V chuti sladké ovoce, kulatější, plnější a delší, ale dobře drženo výraznou kyselinou, dost zajímavé byť nijak složité, spíše líbivěji pitelné. Jako typický pinot z Čech bych to asi neoznačil, ale jako víno mne to bavilo docela dost.

Dost nejistý jsem byl z barikovaného výběru Vinařství v Troji z vinice Salabka. Seriózní, ovocem a dřevem taková hra na „velké víno“, ke kterému ale ještě kus chybí, respektive celý ten dojem narušuje lehká oxidace. Každopádně hodně dobře postavené, výborná kyselina, ovoce, dobře zakomponované dřevo… být úplně v kondici, mohlo jít o jednu ze špiček večera. A dost slušný byl i vzorek z Vinařství Krásná Hora, v barvě už hodně nazrálý a stejně vyzrálá byla i vůně, ale stále v kondici, příjemná, v chuti suché, čisté, vyvážené, pěkně postavené, delší. Fajn. Ale nějak jsem se u něj zakecal a poznámky jsou kratší, označil jsem si ho k přechutnání a pak na to zapomněl.

Trochu mne zklamal výsledek výběru z hroznů od Sůkala (dobré a vyvážené víno, ale znatelně jednodušší, než si jej pamatuji z předchozích chutnání) a vyloženě neseděl výběrový Mikros (přezrálé, jedno z mála co se vyloženě sunulo do sklepa plného brambor a řepy, stejně jako mnoho výrazně levnějších a obyčejnějších vín v předchozích kolech) a nebyl jsem si jist kondicí vzorku z Růžové hory od Tanzbergu (nazrálé v lahvi a trochu přezrále ovocité, divočejší, suché, dobře postavené, ale působilo tak nějak rozmláceně, roztřepaně… přechutnal jsem po dalších dvou hodinách a dost se srovnávalo, působilo o něco harmoničtěji, dost by mne zajímal jeho další vývoj v otevřené lahvi). Asi o nějaký ten rok dříve měl být otevřen vzorek ze ŠSV Velké Pavlovice (vinice Nadzahrady, víno se sunulo do neoblíbených sklepů s proviantem na zimu a siláží, ale z povzdálí vykukovala původní pěkná struktura a čokoláda Kofila). Spoustu zábavy jsme si užili se vzorkem od Marcinčáka (výběr z Růžové hory), který prostě pozná naslepo úplně každý – nepinotová fialová barva a naprosto odlišná, borůvková vůně, neotesané divné tříslo, trpkost… prostě by mne zajímalo, zda jde o nějaký ujetý mix Pinotu s Dornfelderem či něco úplně jiného (stylově to přípomíná i některá méně zvládnutá Bourgogne Passe-Tout-Grain, mix Pinotu s Gamay), protože tomu, že jde jen o zvláštní specifický klon Pinotu či „kvalitu“ vinice a vyzrálost hroznů (viz i srovnání s Tanzbergem stejného roku) jen těžko věřit.

Pokud by další ročník vypadal takhle, byl bych nadšen. Takže doufám, že konec zimy/jaro roku 2011 předvedou ročník 2006 v plné kráse. A pokud to zase bude sbírka přezrálých bramborových sklepů, tak hlasuji pro výběr pouze několika vinařů, které má smysl archivovat pro experimenty let následujících :o)

Seznam degustovaných vzorků:
(vše samozřejmě Pinot Noir ročníku 2005 a víno suché, pokud není uvedeno jinak)

• Dobrá Vinice, Velké Bílovice, Přední hora, řada Pinoty (Rouge de Pinot Noir), barrique
• LiVi Dubňany, Mutěnice, Úlehle, řada LV212, výběr z hoznů, barrique
• Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, Hoštka, Labské vinice, pozdní sběr
• Marcinčák, Novosedly, Růžová hora, výběr z hroznů
• Mikrosvín, Mikulov, Za cihelnou, výběr z hroznů
• Springer Pavel, Bořetice, Čtvrtě, výběr z hroznů, barrique
• Stapleton-Springer, Bořetice, Trkmanska, pozdní sběr, barrique (lahvováno 2009)
• ŠSV Velké Pavlovice, Velké Pavlovice, Nadzahrady, výběr z hroznů
• Tanzberg, Novosedly, Růžová hora, pozdní sběr
• Vinařství Krásná hora, Ratíškovice, Hrubé pole, barrique, 23,5°
• Vinařství Plešingr, Velké Pavlovice, Staré hory - Francle, výběr z hroznů
• Vinařství Sůkal, Podoblast Slovácká (asi Krásná hora nebo Kukvička), výběr z hroznů
• Vinařství v Troji, Praha - Troja, Salabka, výběr z hroznů, barrique
• Vinselekt Michlovská, Rakvice, Trkmansko, řada „Premier", výběr z hroznů
• Vinselekt, Novosedly, Růžová hora, řada „Palaviense" pozdní sběr

Jako už tradičně jsem se s P.J. dohodl, že náš pohled na ochutnávku vyjde současně. Ten jeho najdete v dnešním článku na O Víně. Nahlédl jsem a teď jdu číst pozorně, ale opět to vypadá, že i milovníci vína s často velmi podobnými názory se v degustačních poznámkách ne vždy sejdou :o)