Der Junge Jamek 2010 připravilo vinařství Jamek z Jochingu ve Wachau. Jamků je v téhle oblasti spousta, víno je od toho asi nejznámějšího. Odrůda je, jak už naznačeno výše, Frühroter Veltliner (vinařství mlaďochy připravuje dva, dalšího z Rivaneru, tedy odrůdy Müller-Thurgau). Z 27letých výsadeb, prokvašeno na 11.5% alkoholu. Láhev čirá pistole, šroubový uzávěr. Zelenkavá barva. Aromaticky jednodušší čistý květinovo-ovo mix snad s náznakem vodního meloun, ale spíše takové čistě neutrálně vinné. V chuti hodně suché, kvanta kyselin, čisté, květinové, překvapivě dobrá délka. Nenáročné obyčejné pití, požadovaných osm a půl euro demonstruje prestiž podniku a ochotu Rakušanů za podobné věci platit, ale naprosto neodpovídá kvalitě.
Včera večer jsem vyrazil přechutnat dalších pár vín, tentokrát do Veltlínu, „bistrotu vin naturel“, který otevřel na Žižkově můj oblíbený dovozce, vinař a básník Bogdan Trojak. Zatím slouží především jako odběrné místo pro internetové objednávky, ale na skleničku tam můžete zajít od úterka do čtvrtka mezi 17 – 22. Prostor je to maličký, ale moc hezky udělaný, má atmosféru. Baví mne výzdoba, lampičky ze sklenic, nápis na zdi a vůbec. Zatím jsem tam byl jen dvakrát, nejspíše však budu pravidelným návštěvníkem různých ochutnávek. Cenově je to velká pohoda, sklenka fajn vína za nějakých třicet korun (a degustační dávka za polovic) a je možno nechat si za drobné korkovné otevřít prakticky cokoliv ze sortimentu Veltlínu. Tento týden jsou v nabídce čtyři mladá vína velmi odlišného projevu, ale všechna by měla být nefiltrovaná, nestabilizovaná, neznásilněná moderním postupy, živá a určená k okamžitému potěšení.
Müller-Thurgau 2010 z vinařství Koráb (Boleradice, Dukejský; 11.5%) je víno opravdu živé, bublinky na jazyku, zemitější, trochu citrusů a zelenější divokost do marihuany, velmi suché, kupa kyseliny. Divoké, nevycválané ale fajn.
Müller Thurgau 2010 Rostislava Straky (Rakvice, Krefty; 12%) voněl až podivně výrazně a první dojem byl „bonpary ze Sauvignonu“. Suché, živé, mladičké, čisté a svěží a docela dopře pitelné, ale opět ta zvláštní bonbónovitost a podivná aromatika. Bogdan lákal na „nezvedené bakaláře“, po pravdě z tohohle vína mám pocit jako ze slečny, která se ještě neumí líčit a poněkud to s barvičkami přehání. Dost by mne zajímalo, zda je to jen nějaká podivná přechodná fáze, nebo víno opravdu dostalo dávku zkrášlujících prostředků.
To Vinum iuvenale 2010 od Richarda Stávka (Němčičky, 11%, směs Modrého Portugalu se Svatovavřineckým a trochou Baco Noir) je naopak zpustlý záškolák, který by možná zasloužil pár facek a trochu výchovy. Mladé, divoké, ulítlé, něco těkavek, velice svérázné a unikátně divné. Tvrdá a zelenější chuť, hromada kyselin, slušná délka. Pro mne na úrovni zajímavé zkušenosti než vína, které bych chtěl pít.
Mladý Svatý Vavřinec 2010 Vlastimila Chrástka (Bořetice, Kraví hora; 11%, ve spolupráci s Bogdanem Trojakem) mne naopak bavil velmi, koupil jsem celou láhev a půjde k huse. Efektní barva, vůně čerstvě odpeckovávaných višní v kombinaci s aromatem sklepa, kde je zrovna v plné práci na modrých hroznech mlýnkoodstopkovač (drcené hrozno, třapiny). Suché, čisté, živé, výrazná kyseliny, višně, tvrdší a delší, ale velmi zábavné skvěle pitelné, nízký alkohol láká k velkým lokům. Navíc má báječnou vinětu.
Degustační porce od jednoho vína mne přišla na patnáct korun a bylo to fajn večerní posezení. V lahvi jednotlivá vína stojí 149,- Kč a za mladého vavřince jsem je dal více než rád, jinak je to ale cena přehnaná, kterou považuji za podporu zajímavých vinařů (jdoucích po těžší cestě vinaření než je ta v současnosti nejobvyklejší, někteří mají vinice v přechodném období a již příští rok budou oficiálně bio, ovšem nejen na vinici, ale i ve sklepě) po velmi těžké ročníku, než že by odpovídala obsahu lahví.
Ochutnávat dorazil i Winepunk a přinesl sebou na ukázku svou Frankovku z hroznů nakoupených v Novosedlech (jeho vlastní vinice ještě pořádně neplodí). Pro mne takový zábavný experiment, co vznikne z nedocukřených hroznů na 18°NM z úplně konvenčně stříkané vinice, když je zpracujete naprosto bez zásahů (s třapinami, bez síry, bez filtrace, …). Hodně tmavá barva. Kyselá ovocitost s výraznou zelenou linkou a aromatem vodní máty. Velmi tvrdé, zelené, kyselé… ale po pravdě zároveň živé, snadno pitelné, osvěžující. Vlastně bych to pil raději, než většinu loňských Svatomartinských :-) Ale jinak je to samozřejmě punk, to jo :o)
Tímhle jsem letos s mladými víny ještě neskončil, moc se těším na vzorek z Dobré vinice (směs několika odrůd a bílých i modrých hroznů, nesířené, jemně perlící, v sektové lahvi uzavřené korunkou) a určitě dám šanci lahvi mladého Beaujolais od Domaine du Vissoux (loni dopadlo na ochutnávce dobře, ale přeci jen ta pořádná Cru Beaujolais jsou úplně jiná liga). Zda se pustím do vzorků běžného Svatomartinského si ještě rozmyslím, byť ze studijních důvodů bych asi měl… :-)
Doporučené čtení: Výsledky ankety „Mladá listopadová vína…“
