Jiří Matějka, jeden z malých nadšeneckých dovozců vína, se zamiloval do Alsaska. A degustací vín z Grand Cru Pfingstberg, vinice patřící k obci Orschwihr, zahájil ambiciózní projekt postupného prochutnání vín od různých producentů ze všech alsaských vinic, které nesou Grand Cru statut. Jelikož právě i z Pfingstbergu mají vína dvě vinařství, která dováží, a snad i proto, že šlo o první vinici po které se v Alsasku prošel, začal právě jím. Sešli jsme se desátého listopadu v restauraci Hladomorna na Barrandově, přechutnali celkem jedenáct vín z této polohy od sedmi různých producentů a ze čtyř různých odrůd (největší důraz byl kladen na Riesling s hned pěti víny), prohlédli fotky, ohmatali kámen z okraje vinice a prostě to byla věru zajímavá zkušenost. Vyskakoval ze sklenek úplně jasný terroir? Měla vína něco snadno rozpoznatelně společného?
Nejprve něco o vinici z pera pana Matějky: „Svah vinice Pfingstberg, která je jednou z 51 alsaských vinic klasifikovaných do nejvyšší kategorie zvané Grands Crus, je orientován na jih a jihovýchod. V půdě převažují vápenité slíny a pískovce. Výrazně svažitý terén si postupně vynutil stavbu teras zpevněných kamennými zídkami. Pfingstberg je věhlasný nejméně od středověku. Písemné záznamy pocházejí už z roku 1299, kdy se stal předmětem daru rytíře Richarda de Epfig klášteru Unterlinden v Colmaru. Jeho název znamená "Svatodušní vrch".“ A já bych doplnil nějaké další technikálie, jako že celková rozloha je 28.15ha a svah stoupá od nadmořské výšky 250m po 350m. Někteří alsaští vinaři se nechávají pravidelně slyšet, že v systému Grand Cru je tam poněkud moc vinic, respektive jsou příliš velké a odlišné v jednotlivých částech (více o klasifikaci vín z této oblasti najdete ve starším článku Alsasko medové, květinové i plné kyselin). I v případě Pfingstbergu se jeho horní a spodní část významně liší, na vrchu převládají vápenité pískovce, zatímco ve spodních částech už výrazně přibývá jílu.
Mám hodně rád vertikální ochutnávky – různé ročníky jednoho vinařství či oblasti, a stejně tak i ochutnávky horizontální, srovnání jedné odrůdy či oblasti od různých producentů. Nejlépe demonstrují témata terroir, způsob zpracování, dávají vyniknout rukopisu vinaře. Jako ve všech takových ochutnávkách se člověk neubrání srovnávání a hledání vítěze (což dotazem podpořil i Matějka, hlasovali jsme o favoritech), ale ve výsledku to není tak důležité a zásadnější je nějaký ucelený obrázek, který si odnesete. Ochutnávka probíhala v příjemném klidném tempu, se spoustou vyprávění o vínech, vinařích, Alsasku, životě a světě obecně.
Na zavínění přišel Valentin Zusslin Riesling Orschwihr 2007, tedy ne Grand Cru ale základní víno producenta, a docela mne dostal. Svěží, slinosbíhavá vůně, citrus, med, živé, s mladou elegancí. Čisté a spíše lehčího střihu, vyvážené, kyseliny, med, bylinky, mineralita, délka, říznost, pitelnost. Opravdu parádní mladý ryzlink.
Lucien Albrecht Riesling GC Pfingstberg 2006
Jeden z mých oblíbených vinařů, byť nejčastěji kupuji jejich crémanty. Spíše bledá barva, nazrálejší a lehce jablíčkové aroma, květiny, nástup barev & laků, staré dřevo, vše spíše jemnější a nedává se příliš snadno. V chuti suché, čisté, živé, fajn kyseliny, vyvážené. Ale hlavní dojem je jemnost a elegance, tohle víno se nesnaží samo sebe nějak urputně prodat a vyžaduje soustředění. Záležitost na celý večer. Nebyl to zrovna zářný ročník, ale tohle víno jej zvládlo dobře. A pěkně demonstrovalo jeden tradiční omyl a chybné očekávání konzumentů, kteří si myslí, že připlacením za Grand Cru získají víno mohutnější, silnější, důraznější. Leckdy je to přesně naopak.
Camille Braun Riesling GC Pfingstberg 2007
Opět spíše bledá barva. První dojem z aromatiky je trochu jednodušší, květiny, med a lehce těkavky a opálený plast (netypická variace na barvy & laky, respektive petrolej), ale vlastně příjemný. I lehkým zvýšením teploty se ale výrazně kazí a ztrácí na harmonii, chce ji to držet spíše nízko. V chuti plnější, výrazné, trochu zbytkového cukru i dost kyselin na vyvážení, nahořklý připečený cukr v delším dozvuku. Hutnější styl, ale víno pro mne ne stoprocentně zvládnuté, zas tolik neoslovilo.
François Braun Riesling GC Pfingstberg 2007
Bledá barva (ha, že by se objevoval první společný znak té vinice nebo spíše problém s osvětlením?) a výrazně expresivnější aroma, znatelně ovocité do citrusů, mandarinky. Nástup barev & laků, ale projev celkově spíše mladistvý. Suché, živé, řízná kyselina, delší, plnější a vyvážené jen s trochu divným ocáskem, ale celkově dost zajímavé a docela snadno uchopitelné.
Joseph Gsell Riesling GC Pfingstberg 2007
Bledá barva. Nazrálá vůně, znatelně podhoubí a houby a snad i pižmo, květiny, ovšem zároveň také trochu naoxidovaná (ne oxidativní, to já naopak rád), což mi celkový dojem dost kazí. Hodně suché, řízné, opět známky naoxidování. Možná by si zasloužilo více času pro zkoumání, ale přijde mi, že tahle láhev byla trochu mimo
Valentin Zusslin Riesling GC Pfingstberg 2007
Biodynamik, chutnal jsem již více jeho vín a často si nebyl úplně jist, v mladé podobě ta vína nenabízela příliš. Zde barva hlubší, zlatavější. Elegantní, nazrálé bohatší aroma, med, mineralita, kouřovost, sofistikované, skvělé. Plnější, živé a bohaté v chuti s jemnou perličkou na jazyku na úvod. Mineralita, med až do lehce připečených tónů v závěru, ale zde to funguje, byť je to takový ten teplejší styl vína. Delší, stále ještě mladičké, ale moc pěkné. Velké víno na začátku cesty.
Lucien Albrecht Pinot Gris GC Pfingstberg 2007
Bledší barva, lehce nazlátlá. Vyzrále ovocito-květinová vůně trochu vyvolávající dojem, že půjde o kulaté, sladší víno. Trochu chlebovina, mírná dřevitost, líbivější ale přitom elegantní projev. V chuti výrazné a trochu sladší, ale dobře zvládnuto kyselinou, vyvážené, pěkná mineralita, dost fajn.
Camille Braun Pinot Gris GC Pfingstberg 2007
Bledší jiskrná barva. Velmi výrazná, hutná aromatika. Kompotované hrušky s kořením (hřebíček) a jahodový kompot, sladší, ale vrstevnaté a hodně zajímavé. V chuti pak překvapivě spíše suché, plnější, silné s výraznějším alkoholem a opět kompotovaným ovocem, dlouhé a zajímavé. Nijak komplikované, ale lákající ke zkoumání a dobře pitelné.
Bernard Haegelin Muscat GC Pfingstberg 2005
Bledší barva. Nazrálá aromatika až taková exoticky přestřelená, je tam toho spousta, od ovoce po bolehlavovou výraznou květinovost. Trochu zbytkového cukru, víno stále působí velmi živě a poskakuje po jazyku, je delší a plnější, výrazné, s moc fajn kyselinou, kořenité a překvapivě elegantní. Ta vůně je na mne snad až moc, každopádně v chuti překvapivě výborné.
François Braun Gewürztraminer GC Pfingstberg 2007
Velmi bledá barva. Vůně růží (růžová voda), sladší, liči, čisté a na tramín překvapivě nepřestřelené, vyvážené a elegantní. Sladší, plnější a delší v chuti, ale pěkně doplněno kyselinou, vyvážené, hodně dobře udělané. Čistý, pěkný mladý tramín, který má to nejlepší ještě před sebou a bude skvělý.
Bernard Haegelin Gewürztraminer GC Pfingstberg 2004
Zlatá barva. Nazrálé směrem k ovocným čajům, jemnější elegantní aromatika, pomerančová kůra, květiny a vůně vánoc (koření, cukroví). Sladší, delší a plné, bohaté, komplexní, vzácné dřevo, dlouhé doznívání. Výborně pitelné a zároveň skvěle zkoumatelné, parádní víno.
Materne Haegelin Gewürztraminer GC Pfingstberg 2006
Sladší, divočejší zemitá aromatika. Kandované ovoce, houby, těžší květinové a kořenité vůně. V chuti sladší a hodně výrazné, ale dobře podpořeno kyselinou. Delší, živé, přirozené, zajímavé. Zatím dost mladé a přímé, ale má velký potenciál pro další vývoj. Líbilo se.
Co jsem si odnesl o Pfingstbergu, když to tedy zjednoduším tak přehnaně, až to možná bude závěr nesmyslný? Možná mám na Riesling větší nároky, takže mi přišlo, že ač leckterá vína téhle odrůdy byla skvělá (Zusslin především), tak hlavní devizu té vinice ukazuje v plné kráse Gewürztraminer. Jak tuhle odrůdu obvykle příliš nemusím, tak zde (ale po pravdě to platí obecněji o jejích Grand Cru představitelích) dostává další rozměry, které jí obvykle chybí. Zaujala mne poměrně bledá barva mnohých vín, při třech či čtyřech letech věku bych čekal tmavší odstíny.
Jedno Grand Cru za námi, další padesát nás ještě čeká. U některých vinic bude sehnat zajímavý počet vzorků mnohem složitější než u Pfingstbergu, kde prý stačilo projít hlavní ulici v Orschwihru. Každopádně držím panu Matějkovi palce, aby vydržel co nejdéle. Podobné ochutnávky, pokud je dělá někdo opravdu nadšený do tématu, vždy bývají tím nejzajímavějším, čeho se může vinný nadšenec účastnit. Takže díky a přeji hodně sil! :-)
P.S. Jak už se stalo u některých ochutnávek tradicí, tak uveřejňuji reportáž společně s P.J. ve stejný den. Hezky tak bude možné srovnat pohled na jednotlivá vína a třeba se vám z těch dvou podaří vydestilovat nějaký závěr (krom toho, že co degustátor to jiné chutě). Tentokrát jsem dokonce seděl na opačné straně místnosti a ani jsme si o vínech moc nepovídali, takže jsme navzájem ovlivněni prakticky nulově. Ve čtení můžete pokračovat na O Víně v článku „Prvním krokem k pochopení Alsaska: Pfingstberg Grand Cru“.