Často si říkám, jak velkou roli hraje při hodnocení vína cimrmanovský „prvek očekávání následovaný prvkem zklamání“. Jinak řečeno od růžovky za víc než tři stovky z vinařství, které dělá skvělá červená v Bordeaux, očekávám velmi nadprůměrný zážitek. A láhev kabinetního tři roky starého ryzlinku z výprodeje naopak otevírám se strachem, že i ta požadovaná stovka bude moc. Bylo by v degustačních poznámkách něco úplně jiného, pokud bych obě vína pil bez těchto ovlivňujících nálepek? Ale nejsou podobná hodnocení, různá slepá srovnání s odtržením ceny i zaměření vína, naopak pěkná blbost, která má tendenci dělat z dobře připravených jednoduchých přímých vín na běžné pití něco méně hodnotného a smysluplného, než z vín velkých určených na zrání desítky let a výjimečnou příležitost? Jen si tu tak přemýšlím a chaoticky těkám nad seznamem degustačních poznámek k desítkám vín, které jsem za poslední měsíce nedával na web, protože mi to přišlo zbytečné. Ano, dost často šlo o ta popíjecí vína, jako by měla menší právo, aby se o nich mluvilo a psalo. Ale na tenhle problém jsem tu narážel už dřív a opakoval bych se.
Třeba ta růžovka. Má báječné jméno – La Vie en Rosé. Jazyková hříčka více než upomínající na slavnou skladbu Édith Piaf (jestli někdo vynechal stejnojmenný film, u nás uvedený jako Edith Piaf a ve Francii pod názvem La Môme, tak doporučuji napravit). Ročník 2008 nabádá zpozornět, protože roséčka se tradičně pijí mladá, ale tohle připravilo Château Seguin, o kterém jsem tu už psal a od té doby ochutnal i další jejich báječná vína, a navíc stálo přes tři stovky, takže vypadalo jako „serióznější pití“ co něco vydrží. Čirá bordeauxská láhev, kovová záklopka, korek z drti. Barva výrazná efektní. Trochu zemitější a lahvově nazrálá aromatika, která úplně nesluší jinak stále ještě docela svěžímu projevu okolo poněkud prvoplánových jahod. Suché, kvanta kyseliny ale dobře pitelné, znatelnější alkohol (lépe funguje dost podchlazené), taková slušná obyč růžovka. Jedinou výjimečnou záležitostí je linka výrazné křupavé minerality, encyklopedické, na tomhle víně bych klidně prezentoval ve škole, co ten termín „minerální“ obvykle znamená. Čekal jsem o hodně víc. Příliš?
Druhé víno jsem zakoupil v akci 6 + 6 zdarma, kterou mělo nedávno Kupmeto. Různými slevovými akcemi na víno se nenechávám strhnout zase tak často a současná obrovská popularita všemožných slevových webů mne míjí, ale tady nešlo odolat. Padesátiprocentní sleva podaná v podobě dalšího kartonu zdarma prostě zafungovala. A tak jsem objednal například Reisten Riesling Kabinett 2007 (klasická řada), víno s pořádnou kyselinou, skoro bez zbytkového cukru a na nižších 11% alkoholu, původ v trati Valtická. Příjemná květinová vůně nazrálá do medu a bylinek, odrůda jasná a v moc fajn podobě. Řízná, čistá osvěžující lehčí chuť, rozumně dlouhá, obyčejná a k pití vybízející, byť ta kyselost funguje lépe s jídlem než samostatně. Za výsledných 95,- Kč povedené víno, ale ten dvojnásobek by byl moc. A to je problém všech těhle akcí, vzbudí ve vás silnou nechuť za stejnou věc později platit plnou cenu, když víte, o kolik levněji to jde :o)
